Varšava dokázala udržet chladnou hlavu a nebude v rámci Severoatlantické aliance požadovat aktivaci článku 4, natož článku 5, ocenil v Interview ČT24 poradce ministryně obrany Ivo Zelinka. Reagoval tak na úterní dopad rakety území východního Polska, kdy zemřeli dva lidé. Poradce proto v této souvislosti neočekává další eskalaci. Dotázaní experti pak oceňují zdrženlivou reakci poškozené země i NATO.
Polsko i NATO se po dopadu rakety zachovaly zdrženlivě a komunikovaly jasně, oceňují experti
Reakce polské strany byla klíčová, řekl Zelinka. „Poláci zastavili eskalační žebřík hned na prvním stupínku. Dokázali udržet ocelové nervy a dokázali světu sdělit, jaká je pravděpodobná verze a jak to řešit dál.“
Dodal, že stále není dostatek informací, které by určily, která verze platí. Dosud nejpravděpodobnější scénář mluví o tom, že na polské území dopadla střela ruské výroby (či její části), kterou použila ukrajinská protivzdušná obrana, když stíhala Ruskem vypálenou střelu. Mohlo jít také o fragmenty zmíněně ruské střely.
Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Smetana v pořadu Události, komentáře řekl, že je naprosto legální, že Ukrajina používá na svou obranu tyto systémy. „To, že se takové nehody mohou stát, je něco, s čím jsme od začátku počítali, stát se to prostě může.“
UK: V sousedství válečné zóny (zdroj: ČT24)
Postoj Ukrajiny se analytikům nelíbí
Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK v Devadesátce ČT24 připomněl, že záběry z místa svědčí o dopadu rakety S-300, které sice používá více zemí, ale v západním světě převládá varianta, že tuto konkrétní vypálila právě ukrajinská obrana. Ukrajinci, v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským, tuto verzi ovšem popírají. „Je to zřejmě snaha držet se původního narativu, neustoupit. Málokdo si chce přiznat chybu,“ soudí Kofroň.
Smetana k popíravému postoji Ukrajinců řekl, že to rozhodně není vhodně zvolená strategická komunikace, protože jde o chvíli, kdy Ukrajina a spojenci by měli mluvit jedním hlasem. „Jakákoliv neshoda v tom, jak je událost interpretována, nahrává ruské propagandě a vytváří další informační chaos kolem celé události.“ Analytik dodal, že to, co předkládali jak zástupci Polska, tak USA v posledních hodinách, zní velmi přesvědčivě.
Klíčové budou radarové záznamy
Náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfüst se rovněž domnívá, že se pravděpodobně jedná o raketu ukrajinské protivzdušné obrany. „Technické analýzy nechávají prostor pro další vyšetřování,“ dodal.
Ministerský poradce a armádní expert Zelinka připomněl také příčinu a následek: nebýt ruského masivního úterního útoku na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, nedošlo by ani k akci ukrajinské obrany. Právě v úterý totiž čelil polský soused rozsáhlým vzdušným útokům ruské armády, která se před zimou snaží vyřadit z provozu ukrajinské sítě.
Klíčové pro vyhodnocení současné situace podle něj budou radarové záznamy, z nichž vyplyne jasná trajektorie střel. Z trosek na místě bude zároveň určena konkrétní použitá střela (střely). A její technické možnosti se porovnají právě s radarovými záznamy. Pak dojde ke stanovisku, co se na místě stalo, přibližuje ministerský poradce. „Stále jsme ve fázi předběžných závěrů.“
Interview ČT24: Ivo Zelinka (zdroj: ČT24)
Článek 5
Výbuch na polském území zpočátku vyvolal obavy, že by NATO (Polsko je členem od roku 1999) mohlo být zataženo do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Varšavu stejně jako Prahu totiž chrání závazek kolektivní obrany, který je formulován v článku 5 zakládající smlouvy Aliance. Článek 4 pak znamená konzultace v případě ohrožení některé z členských zemí NATO.
Zelinka nicméně zdůraznil, že i kdyby šlo o ruskou střelu úmyslně vypálenou na polské území, která by tam způsobila škody, tak to „automaticky neznamená válku NATO versus Rusko.“
Náměstek ministerstva zahraničí Kurfüst se domnívá se, že reakce Polska i NATO byla přiměřená a zdrženlivá. „Všichni dotčení to komunikovali velmi otevřeně a velmi jasně.“ Dodal, že devadesát střel vyslaných v úterý na ukrajinskou civilní infrastrukturu je přece zločin.
Analytik Smetana vyzdvihl i reakci Spojených států, kterou považuje za velmi vhodně zvolenou s odpovídající mírou zdrženlivosti, „která se nakonec prokázala být velmi namístě a působila velmi konstruktivně.“ Také on ocenil velmi uvážlivý přístup Polska.
Vztek prohrávajícího
Zelinka připomněl vzorec současného ruského chování. „Když se jim nedaří na bojišti a byli poraženi i na diplomatických frontách (skupina zemí G20 a Valné shromáždění OSN), tak si to vylévají na ukrajinských civilistech.“
Řekl, že tento vzorec je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, protože cílem útoků byly jednoznačně civilní cíle. Proto je podle něho nutno zvýšit obranné prostředky Ukrajiny a dodávky zbraní ze Západu budou pokračovat.
K tomu Zelinka podtrhl, že průmyslové možnosti Západu jsou mnohem vyšší než Ruska, a proto„nemůžeme ekonomickou válku prohrát“.
K dalšímu vývoji konfliktu řekl, že ruské karty jsou stále horší a schopnosti ruské armády degradují, což se Rusům daří jen zpomalovat. „Na strategické úrovni už prohráli, na operační úrovni už prohrávají prakticky na všech frontách,“ řekl poradce ministryně obrany s tím, že chvíli bude trvat, než se to „propíše na taktický stupeň“.
Vztahy Aliance a Ruska
Zelinka se vyjádřil i k opět oživeným úvahám o možností zavést bezletovou zónu nad Ukrajinou. Uvedl, že by to vyžadovalo, aby pak nad tímto územím spojenecká vojska létala bez omezení. Což by vyžadovalo potlačení ruské protivzdušné obrany a to je vzhledem k její síle dosti problematické. Navíc se ruské letectvo už nyní neodváží daleko za své hranice. Je tedy sporné, zda by vyhlášení bezletové zóny stálo za riziko střetu jednotek NATO a Ruska.
Analytik Kofroň současnou situaci vztahů mezi NATO a Ruskem hodnotí jako relativně stabilní, zvláště oproti nervózní atmosféře poté, co v únoru došlo k invazi na ukrajinské území. „Podle mě je i vidět, že Moskva se NATO bojí, držet se zpátky, protože se necítí tak silná.“ A NATO má pocit jistoty, že je silnější.
Byla to vypjatá situace, ale nepřeceňoval bych ji, řekl Kofroň k současnému incidentu. Považuje ho však za lekci pro zlepšení a posílení protivzdušné obrany NATO. „Dává také smysl pomoci posilovat ukrajinskou protivzdušnou obranu,“ dodal Kofroň.
90’ ČT24: Napětí kolem rakety, která zabíjela v Polsku (zdroj: ČT24)
Rusko si myje ruce
Rusko odmítá svou vinu či spoluúčast na úterním incidentu na území Polska. Politiku ruského prezidenta Vladimira Putina a angažmá na Ukrajině stále podporuje – i přes částečnou mobilizaci – více než sedmdesát procent Rusů, řekl k tomu zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
„Do jaké míry má Rusko dost přesných střel, do jaké míry má dost munice pro tyto operace, není známo. Ale když používá rakety typu vzduch–vzduch i na pozemní cíle, tak to svědčí spíše o opaku.“
Otázkou také je, co udělá s ukrajinskou frontou příchod dvou set tisíc ruských mužů, kteří jsou nyní připravováni v zázemí. Záležet bude na jejich výcviku, vyzbrojení a tom, jak se je podaří začlenit do současných ruských jednotek. Válku na Ukrajině začínalo Rusko se 150 tisíci muži, dodal zpravodaj. Domnívá se však, že z historie plyne, že se nepodaří ukrajinskou vůli ochromit.