Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.
Vyššími přídavky na děti cílí stát na rodiny s podprůměrnými příjmy. Například samoživitelka s jedním dítětem do šesti let tuto dávku získá, pokud vydělává méně než 22,5 tisíce čistého měsíčně. Celkově to vyjde zhruba na půl miliardy korun.
Svého dvouletého syna Kristiána vychovává Aneta Ferencová v azylovém domě v Hradci Králové. Jako samoživitelka na rodičovské dovolené pobírá přídavek na dítě ve výši 630 korun. Každý měsíc musí vystačit se 13 tisíci.
Peníze navíc, které by dostala díky vyšším přídavkům, by využila pro potřeby syna. „Chtěla bych s ním jet na dovolenou, aby si užil,“ říká.
Co chystá stát
Stát plánuje kvůli vysoké inflaci a energetické krizi zvýšit základní přídavky zhruba o dvě stovky měsíčně. Rodiny starších dětí dostanou měsíčně navíc až 270 korun.
O stejnou částku vzrostou přídavky i podprůměrně vydělávajícím rodinám s dětmi, ve kterých alespoň jeden z rodičů pracuje. Ty už dnes pobírají na každé dítě o 500 korun měsíčně víc než rodiny lidí, kteří nepracují.
Koalice je jednotná
Návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení dětských přídavků má podporu celé vládní koalice.
„Máme zaměřit pozornost na pomoc těm, kteří to v tuto chvíli potřebují nejvíce. Těm, kteří jsou třeba v ohrožení a na které ta současná situace dopadá nejhůře,“ řekl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka.
Podobný názor má i místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Rodiny s dětmi mají opravdu největší problém, co se týče příjmů na hlavu, na člena domácnosti, takže přídavek na dítě je rozhodně cestou, kterou můžeme pomoci těm rodinám s dětmi, které jsou nejvíc zatížené.“
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) dodala, že je to doporučení, které cílí na rodiny nízkopříjmové, které čerpají přídavky na děti. „Takže za nás opravdu podporujeme.“
Zákon o růstu přídavků pošle ministerstvo práce ostatním resortům ke zrychleným připomínkám v pondělí.
Podpora je i od opozice
Vláda chce zákon schválit v první polovině listopadu a během měsíce by měl hladce projít i sněmovnou. Hlasovat pro něj hodlá i opozice. „Všechno to, co v tuto chvíli v rámci inflace a energetické krize a zvyšování cen všeho, pohonných hmot, potravin pomůže rodinám, tak to určitě podporovat budeme,“ uvedl člen výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).
„Zároveň ale s tím říkáme, že chceme, aby se samozřejmě navýšily i přídavky na děti zejména pro pracující občany,“ doplnila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Návrh na zvýšení životního a existenčního minima
Vládní koalice už se dohodla i na zvýšení životního a existenčního minima. Obě mají vzrůst o 5,2 procenta. Ročně na to stát vydá zhruba 700 milionů. Životní minimum by tak měl kabinet od ledna zvýšit o 240 korun měsíčně, to existenční pak o 160 korun. Návrh chce ministr práce přinést na jednání kabinetu ve druhé polovině listopadu.
„Určitě to bude o víc jak pět procent. A je to vlastně krok, který znamená nejenom zvýšení těchto dvou částek, zvýšení životního a existenčního minima, ale vlastně zvýšení několika dalších typů sociální podpory,“ řekl ministr Jurečka.
Česká vláda už letos dvakrát životní i existenční minimum zvýšila. Zatímco v dubnu vzrostla obě minima o deset procent, v červenci to bylo o dalších devět procent.
