Vláda na svém středečním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba čtyři tisíce korun. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda 177 miliard korun. Podle něj je tak ve vztahu k HDP v masivnosti podpory ČR čtvrtá v EU, podotkl po jednání vlády.
Úsporný tarif je určený pro domácnosti. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Odpouštění poplatku za obnovitelné zdroje se týká nejenom domácností, ale také firem či organizací.
Nárok na příspěvek mají všechny domácnosti. Klíčové je, aby byly připojeny k elektrické síti. Čerpat ho ale nebudou moct firmy nebo chalupy, které využívají víkendový tarif. Sleva se nebude poskytovat ani na nabíjení elektromobilů.
Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se začne zohledňovat ve fakturách za říjen. Od října bude platit také odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Odpuštění poplatků má trvat také po celý příští rok. Ročně se na obnovitelné zdroje přispívá asi 45 miliard korun, zhruba 27 miliard z toho hradil stát.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že vláda ve středu navýšila částku na úsporný tarif, z původně vyčleněných 25 procent se zvýšila na až zhruba 40 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) již dříve uvedlo, že na úsporný tarif mělo jít původně deset miliard korun, dalších 30 miliard se mělo rozdělit příští rok, celkem tak jde o 40 miliard.
Letos se bude příspěvek na energie vyplácet přes smlouvu na elektřinu. V příštím roce již přes jednotlivé komodity, tedy přes elektřinu, plyn a teplo. Síkela ve středu dopoledne před jednáním vlády uvedl, že celková výše podpory s energiemi na nadcházející topnou sezonu dosáhne u domácností s nízkou spotřebou zhruba 11 tisíc korun, u domácností se střední spotřebou zhruba 14 až 15 tisíc korun, domácnosti s nejvyšší spotřebou dosáhnou až na zhruba 18 tisíc korun.
Vláda připravuje speciální kalkulačku, přes kterou si lidé budou moci spočítat přibližnou výši státní podpory plateb za energie. Kvůli navýšení letošní částky podpory ji ale bude nutné předělat. Kdy bude spuštěna, tak zatím není jasné, řekl Síkela. Lidé by ji následně měli najít na webu ministerstva průmyslu.
„Bude to automaticky a bude tam jasně vidět, o co je to na základě státní pomoci sníženo. Jen aby lidé byli klidní, nemusejí si nic počítat a nikde žádat, přijde jim to automaticky,“ dodal k tomu na tiskové konferenci premiér Petr Fiala.
Podle Síkely dosud neexistuje evidence, jak je jaká domácnost v Česku vytápěna. Nynější systém umožní údaje zjistit a do budoucna lépe pomoc zacílit na zranitelné zákazníky. „Pokud by došlo k další eskalaci cen a my bychom se dostali do problémů, vláda má možnost kdykoliv přijmout opatření a další formu podpory v rámci tohoto nástroje,“ uvedl.
Dodavatelé už pracují na zavedení úsporného tarifu. „Intenzivně nyní pracujeme na tom, abychom byli schopni vládní pomoc dostat k zákazníkům co nejdříve. Připravujeme nyní IT a fakturační systémy, tak aby bylo možné úsporný tarif co nejrychleji zprocesovat. Jsme připraveni vládní pomoc promítnout rovnou a okamžitě do záloh. Zákazník nebude muset o nic žádat ani se nikde registrovat, úsporný tarif bude fungovat automaticky,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.
Expert: Chybí adresná pomoc
Partner týmu pro energetiku ve střední a jihovýchodní Evropě z EY Česká republika Blahoslav Němeček ve vysílání ČT24 sdělil, že úsporný tarif nadefinovaný vládou vnímá jako rychlou, administrativně nenáročnou pomoc a prokázání akceschopnosti, podle něj se ale vláda bude muset zamyslet, jak poskytnout mnohem větší adresnou pomoc, třeba ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Teď slevu dostane každý, již nyní jsou tady ale podle něj lidé, kteří by pomoc nepotřebovali, jiní by už teď potřebovali pomoc mnohem masivnější. „Je to za mě takové gesto, že vláda v té věci koná,“ uvedl. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že letos budou mít všechny domácnosti přibližně stejnou podporu. Rozdíly v celkové výši podpory se podle vlády projeví až v příštím roce na základě podpory jednotlivých komodit.
Fiala: Celková pomoc činí 177 miliard korun
Fiala na tiskové konferenci citoval analýzu, podle níž je v míře podpory ve vztahu k HDP Česko na čtvrtém místě mezi zeměmi v Evropské unii. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle něj 177 miliard korun. V září se chystá vláda podle premiéra spustit informační kampaň, která poradí lidem, kde mohou hledat pomoc. Náklady na úsporný tarif tvoří největší položku celkové sumy, uvedl.
Systém základních a cílených opatření vlády proti inflaci získal podle Fialy středečním rozhodnutím o doplatcích za energie finální podobu. Pod takzvaný Deštník proti drahotě zahrnula vláda i mandatorní výdaje, ke kterým je vázána zákony, například valorizace důchodů.
„Z hlediska mezinárodní metodiky se nerozlišuje, kdy nastoupila vláda,“ uvedl Stanjura na dotaz, proč zařadil do celkové sumy i náklady na navýšení důchodů schválené minulou vládou hnutí ANO a ČSSD. Z mezinárodních srovnání podle něj vyplývá i celkový obsah započítané pomoci.
Do souhrnu pomoci začlenil Stanjura trojí valorizaci důchodů, příspěvek pět tisíc korun na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzin, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje energií, úsporný tarif, kompenzace a podporu tepláren z domovních kotelen a kompenzace nepřímých nákladů firmám.
Mezi kroky, kterými vláda chce podporovat domácnosti, jmenoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) také dotace do změny vytápění známé pod názvem Zelená úsporám. Od začátku roku se podle něj stát už zavázal k celkovým výdajům v tomto programu 8,6 miliardy korun, 3,5 miliardy už je proplaceno.
Mimořádná evropská rada kvůli energiím?
Síkela také před jednáním vlády sdělil, že zvažuje svolání mimořádné evropské rady pro energetiku. Tématem budou vysoké ceny energií. Podle Síkely jde o celoevropský problém, mělo by se tak najít celoevropské řešení. Uvedl, že jedním z možných řešení by bylo i stanovení maximální výše ceny energií.
„Pokud bychom se rozhodli jako Evropská unie jít touto cestou…, tak Česká republika by byla určitě jedna z těch zemí, která by to podpořila,“ uvedl Síkela.
Svolání mimořádné rady by podle něj mělo odpovídat tomu, jak je problém urgentní. „Já si myslím, že ten problém dramatického nárůstu o 20 procent předevčírem urgentní je. Musíme se podívat na to, jestli problém bude dále trvat a bude dále kulminovat. A pokud by to tak bylo, tak je ten problém opravdu urgentní,“ uvedl Síkela.
MPO zároveň podle něj připravuje jednání s kraji, které si na drahé energie stěžují. Síkela připustil, že pro kraje je nyní velmi náročné vysoutěžit jiný než takzvaný spotový produkt, cena se v takovém případě odvíjí od aktuální ceny na burze. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši. Jedním z možných řešení by podle Síkely bylo nakoupit část elektřiny pro potřeby státu a dále ji distribuovat mezi kraje.
Ministerstvo: Domácnosti ani průmysl nejsou v ohrožení
Ministerstvo financí ve středu uvedlo, že případné zastavení toku plynu z Ruska by mělo významné makroekonomické dopady až s příchodem topné sezony 2023/2024. Český hrubý domácí produkt by kvůli tomu v roce 2023 klesl až o 2,9 procenta, v roce 2024 až o 1,6 procenta. Domácnosti ani průmysl minimálně v následující topné sezoně nejsou podle ministerstva v ohrožení.
Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent. Elektřina s dodáním v příštím roce zdražila na burze v Německu o 340 procent na 650 eur/MWh. Cena plynu s měsíční dodávkou obchodovaná v Nizozemsku roste o 200 procent na 280 eur/MWh.
