Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) si myslí, že státy Evropské unie by nyní měly shromažďovat důkazy o válečných zločinech na Ukrajině jednotlivě, aby se vyhnuly obviněním z předpojatosti. „Vyšetřovat válečné zločiny spáchané na Ukrajině v tomto nečekaném konfliktu by mělo být v zájmu úplně všech,“ uvedl v pořadu Interview ČT24. Zmínil, že jeho cílem během předsednictví České republiky v Radě Evropské unie je přiblížit vážnost válečného konfliktu i členským zemím, které se dosud k vyšetřování staví rezervovaně.
„V lidských dějinách je absolutně unikátní, že se vyšetřuje válka, která ještě běží. Zatím to bylo vždycky tak, že mezinárodní soudy dostaly jurisdikci, neboli možnost o tom rozhodovat, až tehdy, když se na tom shodly velmoci a mocnosti,“ přibližuje proces shromažďování důkazů o válečných zločinech během ukrajinské války ministr Blažek.
Česko zatím sbírá hlavně výpovědi uprchlíků. Podobně se k tomu staví i některé další země, jiné si ovšem nejsou jisty, zda zločiny spojené s ruskou agresí vyšetřovat. „Nesmí nás to odradit od toho, abychom důkazy shromažďovali, a buďto je využili pro naše vnitřní trestní stíhání, nebo je poté předali k mezinárodním soudům, až budou zřízeny,“ dodává.
Připomněl takzvanou zásadu univerzality platnou v českém právním systému, která umožňuje vyšetřovat zločiny, které se nestaly na českém území. „Kdybychom nedělali nic, říkali bychom, že vše je dovoleno, proto to dělat musíme a máme,“ dodal.
Na definování pojmu genocida ve vztahu k válečným zločinům na Ukrajině je podle Blažka brzy a osobně se mu zatím snaží vyhnout, kvůli obtížnému vymezení termínu. „V tuto chvíli si nemyslím, že jde o zločin genocidy, kvůli tomu, že je klíčové, jak to definují různé státy. Musíme se nyní proto zaměřit na drobnou práci a sbírat důkazy o zločinech,“ míní.
„Je zásadní dostat se k rozkazům, o tom, jak rozhodoval Vladimir Putin a například důstojníci. Až na základě těchto činů, kdy se dokáže, že to spáchal stát, se definuje zločin genocidy. Vražda a genocida jsou dvě odlišné věci,“ doplnil.
Ministr apeluje na to, aby státy sbíraly důkazy jednotlivě. „Do budoucna nevím, který vyšetřovatel nebo stát může být podjatý. Typicky i Ukrajina. Je velký předpoklad, že v případě dalšího soudního řízení Rusko uvede, že ukrajinské orgány byly podjaté a z právního pohledu to klidně může být pravda. My podjatí nejsme, budeme zaznamenávat i trestné činy případně spáchané ukrajinskými státními občany,“ sdělil Blažek.
