Do školek a škol nastoupilo 26 500 uprchlíků, míst je zatím podle ministerstva dost

Nahrávám video
Události: Ukrajinští uprchlíci v Česku
Zdroj: ČT24

Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím zhruba 26 500 dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství k 7. dubnu dostalo od škol. Podle zjištění mají základní školy ještě přibližně 150 500 volných míst a školky kolem 12 900. Nejvíc volných kapacit je v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc lidí prchajících před válkou.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) na konci března uvedl, že v Česku se registrovalo asi 125 tisíc ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let. Jeho úřad již dříve odhadoval, že do školek by mohlo ještě tento školní rok nastoupit kolem sedmi tisíc ukrajinských dětí a do základních škol 26 250.

Podle průzkumu resortu bylo v mateřinkách k 7. dubnu 3310 ukrajinských dětí a v základních školách 23 204. Nejvíc se jich zapsalo do zařízení v Praze. Školky v hlavním městě jich přijaly přibližně 580 a základní školy 4170. Toto množství tvoří zhruba šestinu všech ukrajinských uprchlíků, kteří do mateřských a základních škol v Česku začali chodit. Praha zároveň patří mezi tři regiony, kde jsou kapacity zařízení nejvíce zaplněné. Zbývá v ní kolem 620 míst ve školkách a 8040 v základních školách.

Na druhé pozici v množství přijatých je Středočeský kraj. Ten je druhý i co se týče největšího množství volných míst ve školkách. Má jich k dispozici ještě okolo 1360. Více míst nabízí už jen Moravskoslezský kraj. V mateřinkách jich má neobsazených zhruba 1670 a v základních školách 19 900.

Naopak nejplnější jsou už nyní kapacity v Karlovarském kraji, který má ve školkách asi čtyři sta volných míst a v základních školách 5800. Málo místa je také v Libereckém kraji, který zároveň přijal dosud nejméně uprchlíků. Do mateřských škol jich tam nastoupilo 107 a do základních kolem 770. S výjimkou Libereckého, Olomouckého a Zlínského kraje přijaly všechny regiony do základních škol už víc než tisíc žáků.

Navýšení kapacit

Pro umístění dětí přicházejících z Ukrajiny vykázaly k 7. dubnu mateřinky po celém Česku ještě 12 896 a základní školy 150 458 volných míst. V případě potřeby by pak podle zjištění ministerstva mohlo od září ve školkách vzniknout dalších asi 9530 nových míst a v základních školách 35 257. Nejvíce by se mohly zvýšit kapacity školek ve Středočeském kraji a škol v Moravskoslezském kraji.

Současné kapacity škol zjišťovalo ministerstvo v mimořádném sběru dat od 28. března do 7. dubna. Výsledky průzkumu podle Gazdíka poslouží jako přehled v integraci ukrajinských dětí do škol a budou s nimi pracovat vládní úřady i regionální samospráva. Podle ředitele odboru informatiky a statistiky na ministerstvu Václava Jelena mohou už nyní školy údaje v systému i postupně aktualizovat. Čerstvá data budou mít k dispozici kraje i další instituce zapojené do koordinace umisťování uprchlíků v Česku.

Aplikace na telefonu poradí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) jako součást pomoci uprchlíkům z Ukrajiny spustilo mobilní aplikaci Smart Migration. Cizincům přináší rady pro konkrétní situace, které nejčastěji řeší po příjezdu do Česka, například ohledně zaměstnání, zdravotní péče a vzdělávání. Ministerstvo o aplikaci informovalo v tiskové zprávě, stejně jako Mendelova univerzita v Brně, kde vznikla.

Aplikace funguje v ukrajinštině, angličtině a ruštině. Původně měla sloužit všem cizincům přijíždějícím do Česka za prací, po ruském vpádu na Ukrajinu ji informatici upravili specificky pro potřeby Ukrajinců. Klíčovou částí jsou interaktivní tutoriály, které usnadňují nalezení potřebné informace. Uživatel také může pokládat dotazy virtuální asistentce, která jej provede řešením problému.

Aplikace je zatím dostupná pro operační systém Android, lze ji stáhnout prostřednictvím služby Google Play. Verze pro operační systém iOS se připravuje.

Podpora lékařů z Ukrajiny

Společnost všeobecného lékařství podpoří práci ukrajinských doktorů v českých ordinacích. Kolegům, kteří je zaměstnají, poskytne dotaci. Pacientů z řad uprchlíků přibývá. V průměru podle odhadů připadne na každého praktika 20 běženců. Ukrajinští lékaři by měli pracovat jako administrativní síla na část úvazku a pomáhat zejména s komunikací s dalšími ukrajinskými pacienty.

„Jejich (lékařů, pozn. red.) zapojení do zdravotního systému je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ uvedl předseda SVL Svatopluk Býma.

Ordinace může dostat od odborné společnosti příspěvek deset tisíc korun, což může pokrýt zhruba 0,2 úvazku. SVL na dotace vyčlenila milion korun, počítá, že by přispívala zatím od dubna do června. Většinou půjde o práci na dohodu. Do budoucna bude zřejmě možné zaměstnat i ukrajinské zdravotní sestry.

Pražské uprchlické centrum bude od čtvrtka ve Vysočanech

Pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny bude od čtvrtka v budově firmy Central Group u metra Vysočanská, kam se přesune z Kongresového centra Praha (KCP). Novinářům to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ředitel Centra Group Dušan Kunovský dodal, že po skončení činnosti centra chce firma objekt poskytnout Praze 9 pro účely vzdělávání.

Hasiči postupně stěhují vybavení již několik dní. Ve středu v 17:00 podle Hřiba skončí provoz v Kongresovém centru a ve čtvrtek v 08:00 se již středisko otevře ve Vysočanech. Společnost Central Group poskytla městu bývalé sídlo Komerční banky bezplatně a uhradí i provoz, který podle Kunovského za zatím uzavřenou smlouvu na půl roku vyjde na sedm milionů korun. „Když bude potřeba, tak to samozřejmě prodloužíme,“ řekl primátor.

Kapacita bude ve Vysočanech oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až 2700 lidí. Podle primátora Hřiba by to s ohledem na nynější počty odbavených uprchlíků, kterých je v poslední době mezi pěti sty a tisícem denně, mělo stačit.

Česko udělilo přes 283 tisíc víz

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc uprchlíků. V pondělí jich úřady vydaly 3935, víc než v několika předchozích dnech. Vyplývá to z údajů, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Do republiky dorazilo od konce února podle odhadů přes tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků. Nejvíce z nich zůstává v Praze, nejméně na Zlínsku. Ve věkové skupině 18 až 65 let tvoří většinu ženy, přes tři čtvrtiny. Mužů je mezi dospělými běženci necelých čtyřiadvacet procent.

Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se dosud nahlásilo téměř 166 500 lidí z Ukrajiny, v pondělí jich přibylo přes 3,5 tisíce. Děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů mezi uprchlíky více než třetina, se registrovat nemusí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Z místa podezřelí odjeli na elektrokoloběžkách. Kolik peněz ukradli, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Zloděje, kteří byli nejméně dva, policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
13:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 5 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 10 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 10 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 11 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 23 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 23 hhodinami
Načítání...