Platy politiků v příštím roce vzrostou zhruba o šest procent. Novela, která počítala s jejich zmrazením, neprošla parlamentem. Ve sněmovně už čekají další podobné návrhy. Podle zástupců opozice, kteří je předkládají, jsou výdělky ústavních činitelů dost vysoké už teď.
„Od prvního ledna už to naskočí, ale pokud by se to přijalo uprostřed roku, tak od toho dalšího měsíce by se ty platy zmrazily,“ vysvětlila bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle předsedkyně nové sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) není obvyklé, aby si někdo rozhodoval o výši svého platu. „Nicméně budeme to ještě řešit na poslaneckém klubu a na klubu koalice SPOLU,“ řekla.
Zmrazení platů na příštích pět let schválila minulá sněmovna. Zamítl ho ale Senát s argumentem, že šlo o předvolební populistické gesto.
Například základní plat řadového poslance nebo senátora se od ledna zvýší o pět a půl tisíce, premiér dostane navíc necelých 15 tisíc a prezident víc než 18 tisíc. Nové návrhy na zmrazení platů podali po volbách opoziční poslanci. První z nich by se mohl začít projednávat v lednu.
„Pokusíme se ten návrh na zamrazení platů politiků předřadit a bude záležet na hlasech poslanců ostatních stran,“ upřesnil předseda SPD Tomio Okamura.
Návrh SPD počítá se zamrazením do roku 2025. O rok déle by mělo trvat podle šéfa hnutí ANO. „Považuji za nemorální, aby poslanci a senátoři měli navýšení platů o šest procent. Platy poslanců jsou vysoké, mají další výhody, dostávají expertovné,“ konstatoval bývalý premiér Andrej Babiš (ANO).
Zmrazit platy je populismus
Zástupci koaličních stran jsou o návrzích připravení jednat. Zároveň ale řada z nich stále mluví o populismu.
„My jsme připraveni debatu vést, jak nad budoucností, tak i nad řešením případné současnosti. Jako velmi populistické vidím to, že se řekne, zmrazíme to na sto let, to smysl nedává,“ podotkl předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný.
„Pokud by se to zmrazení po pěti letech uvolnilo, tak to navýšení bude tak obrovské, že to by právě bylo pro lidi nepřijatelné,“ doplnila místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).
A právě možnost skokového navýšení byla už dříve jedním z argumentů i pro senátory. Jak by se horní komora postavila k dalším návrhům, nechtěl její předseda předvídat.
„Čekáme na to, co Poslanecká sněmovna provede a zda skutečně ta novela do Senátu dorazí,“ uvedl předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Platy ústavních činitelů se mají odvíjet od průměrné mzdy v celém hospodářství. Před rokem se ale výdělky politiků nezvyšovaly.
