Během pondělí přibylo v Česku 11 514 potvrzených případů nemoci covid-19, to je zhruba o 2250 víc než před týdnem. Neustále a poměrně výrazně roste i počet lidí, kteří s koronavirem skončili v nemocnici. V pondělí bylo hospitalizovaných bezmála 4300 lidí, to je o devět set víc než před týdnem a nejvíc od poloviny dubna. Těžký průběh nemoci se týká 635 pacientů. Odkladnou péči muselo omezit dvacet až třicet procent nemocnic. Alespoň jednu dávku očkování má šedesát procent Čechů.
Koronavirus - listopad
- 9:32
V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.
- 23:18
Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.
- 19:54
Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.
O stále se zhoršující epidemické situaci vypovídá i rostoucí počet zachycených nákaz na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní. K úterku takzvané incidenční číslo stouplo ze 718 na 739.
Od loňského března se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem už víc než 1,9 milionu lidí, zemřelo 31 636 z nich. S nárůstem počtu nakažených přibývá i zemřelých. Denním maximem nynější podzimní vlny bylo sedmdesát úmrtí z minulé středy 10. listopadu.
Očekává se, že i v dalších dnech porostou počty hospitalizovaných a denní přírůstky by mohly atakovat rekordní hodnoty celé epidemie. Díky očkování i vysokému počtu lidí, kteří už covid v Česku prodělali, by ale nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče neměly být tak přetížené jako před rokem či letos na jaře.
Loni v listopadu bylo hospitalizovaných přes osm tisíc lidí s koronavirem a okolo jedenácti set z nich vyžadovalo intenzivní péči, letos v březnu bylo v nemocnicích téměř 10 tisíc nakažených a na dva tisíce byly ve vážném stavu.
Omezení péče
Odkladnou péči kvůli koronaviru zatím muselo omezit 20 až 30 procent nemocnic v Česku, řekl v úterý v Českém rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) vedoucí Národního dispečinku lůžkové péče Tomáš Vymazal. Pacientů s covidem-19 bude podle něj v nemocnicích přibývat ještě několik týdnů, situace by ale neměla dospět do stavu, kde byla loni na podzim a letos na jaře.
„Předpokládáme, že očkování, podávání protilátek i prodělání nemoci by měly zajistit, že nebudeme v tak vážné situaci, jako tomu bylo na podzim a na jaře,“ řekl Vymazal. Letos na jaře se nemocnice podle údajů ministerstva zdravotnictví staraly v některých dnech o víc než 9500 covidových pacientů a ve vážném stavu bylo přes dva tisíce z nich. Loni na podzim potřebovalo intenzivní péči někdy i 1200 z víc než osmi tisíc pacientů s koronavirem.
„V nejbližších týdnech určitě očekáváme nárůst nemocných,“ podotkl Vymazal. Dosavadní trend podle něj odpovídá rizikovému scénáři vývoje epidemie. V pondělí bylo s covidem-19 hospitalizováno 4296 lidí, ve vážném stavu bylo 635 z nich. Covidovými pacienty je nicméně podle Vymazala zatím obsazeno jen 17 procent kapacity jednotek intenzivní péče.
Nejvíce jsou nyní vytížené nemocnice a jednotky intenzivní péče v Jihomoravském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Právě v těchto krajích se nejvíc omezuje odkladná péče, zejména ortopedické operace, řekl Vymazal. Technického vybavení a přístrojů je podle něj dostatek, „úzkým hrdlem“ je kvalifikovaný zdravotnický personál. O pomoc armády ale žádají třeba i nemocnice v Kadani, Žatci, Ústí nad Labem a Děčíně.
Od čtvrtka budou vojáci pomáhat v dalších osmi špitálech: ve Slaném, Břeclavi, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Kyjově, Trutnově, Zlíně a v brněnské svatoanenské nemocnici. Působit by v těchto zařízeních měli do 2. prosince, možné je ale jejich nasazení prodloužit.
„Situace je aktuálně stabilní, nicméně nechceme být naivní a předpokládáme, že se v budoucnu bude zhoršovat,“ řekl k tomu ředitel Oblastní nemocnice Náchod Jan Mach.
Kudy se vydat
Vláda v demisi se večer nedohodla na zpřísnění restrikcí, které mají zastavit šíření koronaviru během nynější podzimní vlny. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) navrhoval, aby se od prosince přestaly jako covidový certifikát uznávat antigenní testy.
Ve hře je ale více možností, rozhodnout má kabinet ve čtvrtek, kdy posoudí několik variant. Mezi nimi je ukončení uznávání antigenních testů, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.
„Členové vlády se domnívají, že bychom se měli zabývat i těmito modely. Je otázka, v jaké formě a jaký zákon se použije. To dostali za úkol legislativci, aby to do čtvrtka vyřešili,“ poznamenal premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
„Jsem přesvědčen, že při současném vývoji nebude jiná alternativa než vyhlásit do několika týdnů nouzový stav,“ doplnil končící vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný zdůrazňuje, že rozhodnutí musí přijmout ještě stávající vláda. „Až budeme mít odpovědnost my, tak budeme činit. V tuto chvíli připravujeme nějaké strategie,“ dodal.
Kabinet situaci neřeší, říká Výborný
Kabinet podle Výborného situaci příliš neřeší. „Mě opravdu nepotěšil včerejší výsledek vlády, která skončila bez jakékoliv dohody. My potřebujeme skutečně jasná, rychlá řešení.“
„Očkování se ukazuje jako jediná cesta,“ tvrdí poslanec za ANO Jiří Mašek. Podle něj opozice nepřináší jiná řešení než současná vláda. Vadí mu, že se z očkování dělala zbytečná politika, což se odráží v odmítání vakcinace částí populace.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš tvrdí, že za současný stav a nízkou proočkovanost zodpovídá jedině vláda. Připomněl, že se sám premiér Babiš prohlásil hlavním koordinátorem očkovací kampaně. Bartoš a Výborný vidí vakcinaci jako nejdůležitější. Další lockdown považují oba politici za krajní opatření.
Kromě očkování chce Bartoš opět zdůraznit testování, které bylo k dispozici od začátku pandemie. „Když se podíváte třeba do Dánska a půjdete do nějakého zařízení pro seniory, tak tam nejsou ani roušky, protože tam dokážou testovat dvakrát týdně kvalitními PCR testy,“ poukazuje Bartoš.
Poslankyně SPD Karla Maříková apeluje na to, aby existovala cesta pro neočkované, jelikož vakcinace je dobrovolná. „Věřím, že opatření se dají i bez nouzového stavu nastavit tak, aby nebyly diskriminační,“ řekla.
Na tom, jaká opatření by měl kabinet v demisi ve čtvrtek přijmout, se neshodnou ani odborníci. Například vakcinolog Roman Chlíbek, který vede odbornou skupinu vznikající vlády, nebo imunolog Václav Hořejší podporují bavorský model. Podle molekulárního biologa Libora Grubhoffera je namístě přísnější model rakouský, a to na dva až tři týdny.
„Vzhledem k rostoucí zátěži nemocnic jsou potřebná razantní opatření a kterákoliv z uvedených variant bude mít naši podporu,“ avizuje předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý, který je zároveň členem poradní klinické skupiny ministerstva zdravotnictví.
Testování ve školách
Druhé kolo testování na covid-19 ve školách v pondělí 8. listopadu odhalilo 3423 pozitivních případů. Na základních školách to bylo 2716 případů, nejvíc v okresech Olomouc, Šumperk a Strakonice. Na středních školách to bylo 707 nakažených, nejvyšší podíl byl v okresech Vyškov, Přerov a Český Krumlov.
Druhé etapy testování se zúčastnilo 2054 základních a 606 středních a vyšších odborných škol v Praze a 31 okresech. První kolo testování 1. listopadu odhalilo 699 případů. Znovu se děti testovaly ve 22 okresech a Praze v pondělí 15. listopadu, v pondělí 22. a 29. listopadu se bude testovat ve všech školách.
Za hlavní nástroj, jak bojovat proti epidemii, považuje vláda očkování. Alespoň jednu dávku má v Česku sedmdesát procent dospělé populace. Zhruba 6,19 milionu lidí má očkování dokončené. Posilující dávku dostalo zatím víc než půl milionu lidí. V případě populace od dvanácti let, pro kterou je zatím vakcinace dostupná, je plně očkováno víc než 66 procent.
Od začátku října se nechalo nově naočkovat téměř 343 tisíc lidí, alespoň jednu dávku vakcíny obdrželo šedesát procent Čechů, dokončené očkování má 57,8 procenta. Poslední procento, tedy zhruba sto tisíc lidí, přibylo za deset dní a dalších téměř 89 tisíc na podání vakcíny čeká, je registrováno nebo má rezervovaný termín.
