V noci dělníci odstranili poslední omezení. Oprava dálnice D1 po devíti letech skončila

Po devíti letech stavebních prací skončila v noci na sobotu modernizace dálnice D1. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) opravilo celkem 160 kilometrů nejstarší české dálnice. Přestavba přišla na 24 miliard korun. Dokončení prací bylo původně naplánováno na polovinu října. Úplně první plán před začátkem modernizace hovořil o roku 2018, stavba tak nabrala tříleté zpoždění. Některé práce se budou ještě dodělávat.

Ačkoli ŘSD formálně ukončí opravy dálnice v sobotu, poslední dopravní omezení odstranili dělníci u Měřína na Vysočině kolem půlnoci. Úseky Velký Beranov – Měřín a Devět křížů – Ostrovačice byly téměř poslední, kde řidiči museli ještě zpomalovat. Zbývá ještě omezení na sto kilometrů za hodinu na mostě Šmejkalka ve středních Čechách, který ale silničáři z modernizace vyřadili a opraví ho až později.

Na opravu dálnice ŘSD přistoupilo z důvodu, že byla na mnoha místech popraskaná, objevovaly se velké mezery mezi jednotlivými panely. Zpoždění stavby podle ŘSD způsobily například ekologické organizace, které s pracemi nesouhlasily. Podle ŘSD byly problémy například i s některými technickými záležitostmi, při jednáních s obcemi nebo některými vlastníky okolních pozemků.

7 minut
Dlouholetá oprava D1 v sobotu skončí
Zdroj: ČT24

Dálnice D1 je po rekonstrukci rozšířená o tři čtvrtě metru v obou směrech. To by mělo přispět k plynulejší dopravě například v případě nehod. Komunikace je nově i oplocená, to znamená, že se na ni nedostane zvěř. 

Silničáři opravili i 95 mostů a 35 nadjezdů, dále mimoúrovňových křižovatek, středního dělicího pásu dálnice, kanalizace a několika odpočívek. Doplněna byla telematická zařízení a v celé délce byl položen optický kabel. „Jednalo se o největší a z pohledu organizace postupu výstavby nejnáročnější projekt, který kdy Ředitelství silnic a dálnic realizovalo,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

ŘSD kvůli rekonstrukci D1 vypsalo 21 zakázek, kvůli třem z nich nyní vede soudní spory. Největší problémy vznikly na úseku 12 u Humpolce. ŘSD na konci roku 2018 odstoupilo od smlouvy s původními zhotoviteli oprav 14 kilometrů dlouhého úseku, se stavebním sdružením v čele s firmou Geosan. Podle úřadu stavební firmy neplnily pokyny a stavba nabrala výrazné zpoždění. ŘSD vypsalo na opravy úseku následně soutěž, rekonstrukci pak dokončila Skanska.

Opravdu konec?

I když oprava dálnice D1 oficiálně končí, stavební stroje z ní zatím úplně nezmizí. Bude ještě potřeba dodělat několik věcí, například přechody pro zvěř. Tyto práce by však už významně do provozu zasáhnout neměly. Odložená oprava mostu Šmejkalka by měla začít v roce 2022 nebo 2023 a omezení se bude týkat úseku o délce asi jednoho kilometru.

Příští rok má začít i rozšiřování na šest pruhů okolo Brna od 182. kilometru po 210. kilometr, kde se odpojuje silnice E50 na Slovensko. Práce potrvají několik let. První rozšiřovaný úsek bude mezi 194. a 196. kilometrem. Důvodem je velký provoz na této části dálnice.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl upřesnil, že poslední dopravní omezení na opravovaném úseku dálnice pracovníci odstraní v noci na sobotu na Vysočině, mezi Velkým Beranovem na 119. kilometru a Měřínem na 134. kilometru.

Problémy opravených úseků

Někteří řidiči se obávají, že i když je dálnice D1 oficiálně opravená, bude i nadále docházet k problémům. Nepříjemnou zkušenost měli motoristé například v září letošního roku na Benešovsku, kde musela stavební firma znovu rozkopat úsek, který vydržel opravený jenom rok. Objevily se na něm praskliny. 

Mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková tehdy uvedla, že stavbaři dodrželi všechny technologické postupy. Podle ní byl dramatický výkyv teplot, trhliny údajně způsobil vymetací stroj.
  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...