Lídři ze Zlínského kraje debatovali o tom, co odpovědět Evropské komisi o střetu zájmů

České úřady mají čas do středy, aby Evropskou komisi informovaly o tom, jak se v tuzemsku zlepšila kontrola střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Podle krajského lídra koalice SPOLU Ondřeje Benešíka odpověď nemůže být jiná, než že premiér České republiky Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, ale tak odpovědět nelze, tudíž se hledají výmluvy. „Není možné v civilizované zemi, aby jeden člověk rozhodoval o tom, jak vypadá dotační systém, jeden člověk byl schopen ovlivnit, komu jsou dotace přidělovány, a ten samý člověk ty dotace pobíral a žil z nich. A to Česká republika v tuto dobu má,“ sdělil s tím, že zemi podle něj hrozí zastavení finančních toků z Evropské unie.

Lídr koalice PirátiSTAN ve Zlínském kraji František Elfmark si myslí, že Evropské komisi došla trpělivost. Je rád, že ministerstvo pro místní rozvoj musí podat stanovisko již ve středu. „Naše vláda, potažmo Česká republika během tří let, kdy řešíme střet zájmů pana premiéra, neudělala vůbec nic. Hrozí nám, že nedostaneme 180 miliard z fondu obnovy, což je hodně velká částka,“ prohlásil s tím, že Česko tyto finance potřebuje a hrozí, že je nedostane. I on sdělil, že odpověď by podle něj měla být taková, že premiér je ve střetu zájmů.

Krajská lídryně ČSSD Alena Gajdůšková sdělila, že sociální demokracie v roce 2017 navrhla zpřísnění zákona o střetu zájmů. „Pan premiér Babiš se musel vzdát přímého vlivu na média, která v té době vlastnil, a samozřejmě majetek převedl do svěřenských fondů. Jak to tam dál je, to řeší právníci,“ řekla. Gajdůšková věří, že Komise dostane zprávu, která obhájí, že Česko umí řídit a kontrolovat čerpání dotací. Zastavení čerpání dotací by bylo podle ní pro sociální demokracii nepřijatelné, Česko by to těžce poškodilo.

Podle krajské lídryně KSČM Marie Pěnčíkové je evidentní, že Česko požadavky Evropské komise nesplnilo. „Paní ministryni (Kláře Dostálové, pozn. red.) vůbec nezávidím dnešní noc, protože do zítřka má zplodit odpověď na něco, co je podle mě ne úplně obhajitelné,“ sdělila v úterní debatě s tím, že stanovisko Česka by mělo být takové, že skutečně k pochybení došlo. Pokud podle ní kdokoliv zneužije veřejné finance, tak by to mělo být náležitě řešeno. I podle ní reálně hrozí zastavení čerpání dotací, vláda by se k tomu tak prý měla postavit čelem, jinak na to doplatí celé Česko.

Krajský lídr hnutí ANO Radek Vondráček se svými předřečníky nesouhlasil, podle něj je celá korespondence o implementaci metodického pokynu a zpřísnění a zlepšení kontrolních mechanismů a s Babišem nemá nic společného. Podle něj bude odpověď ministryně Dostálové pozitivní. „Nejde opravdu o Agrofert, ty dotace se nevyplácejí,“ sdělil. Česko podle něj jen bojuje proti byrokracii, nikoliv za jednu firmu. Zároveň se ohradil proti tomu, že by hrozilo plošné omezení dotací, a uvedl, že Evropská komise nemá právo vykládat český zákon o střetu zájmů.

Krajský lídr SPD Vladimír Zlínský prohlásil, že by celou kauzu měly vyšetřovat české orgány. „Hovořím jenom o tom, že pokud by se ukázalo, že došlo k porušení zákona, tak v každém případě by se tím měl zabývat český soud, který by měl soudit podle českých zákonů, nikoliv podle Evropské unie,“ sdělil. Uvedl, že pokud by došlo k „nějakému krácení“, je třeba se bavit o tom, co je pro nás prioritní, zda „suverenita a nezávislost České republiky, nebo výhrůžky Evropské unie“.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.