Vláda schválila návrh na zmrazení platů politiků a humanitární pomoc Afghánistánu

Celkem 75 milionů korun v rámci humanitární pomoci poskytne Česko Afghánistánu, odhlasovala v pondělí vláda. Kabinet schválil také návrh na zmrazení platů politiků, chce jej v dolní komoře parlamentu projednat ještě před sněmovními volbami. Necelé tři týdny před začátkem hlasování už kabinet hnutí ANO a sociálních demokratů nepřijímá návrhy zákonů ani se nevyjadřuje k poslaneckým iniciativám.

Vláda chce těsně před volbami projednat ve sněmovně návrh na zmrazení platů politiků, informoval po jednání kabinetu vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že schválen byl zákon o platů představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. „Současně pracujeme na jeho zařazení,“ uvedl s návrhem na termín 5. října. Poslanci poslední řádnou schůzi uzavřeli v pátek.

Na počátku července kabinet konstatoval, že návrh na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Tehdejší návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců, a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální stanovisko a napsala, že pokud jde o politiky, pak zmrazení platů pro příští rok podporuje.

Schválený návrh má platy zmrazit na roky 2022 až 2026 na úrovni platné v letošním roce. „Návrh nemění způsob výpočtu platové základny soudců ani těch, jejichž plat se odvíjí od platové základny soudců,“ uvádí předkládací zpráva. V roce 2022 by díky předpisu měl státní rozpočet ušetřit přibližně 60 milionů korun, které by jinak vydal na platech, příslušenství a náhradách výdajů.

Pomoc Afghánistánu

Kabinet v pondělí schválil také poskytnutí humanitární pomoci Afghánistánu ve výši 75 milionů korun. Peníze půjdou na zdravotní péči, na pomoc ženám a dětem a na podporu sousedních států v regionu.

Ministerstvo zahraničí na pomoc navrhlo přesunout 40 milionů korun, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. I dalších pět milionů korun úřad poskytne ze svého rozpočtu, zbylých 30 milionů dá ministerstvo vnitra. Peníze budou distribuovány ve spolupráci zejména s Evropskou unií a Organizací spojených národů.

Zvýšení dotací na podporované zdroje energie

Vláda také schválila zvýšení dotací na takzvané podporované zdroje energie ze státního rozpočtu. Příští rok má činit 27 miliard korun, tedy stejně jako letos. Původní návrh rozpočtu pro příští rok počítal s 20 miliardami korun, později s 23 miliardami korun. Havlíček navýšení zdůvodnil snahou pomoci podnikatelům a firmám vyrovnat se s rostoucími cenami energií.

Energetický regulační úřad (ERÚ) v červnu upozornil na to, že pokud by stát omezil financování podpor ze státního rozpočtu nebo by nenašel dodatečné zdroje pro krytí jejich případného nárůstu, rozdíl by museli uhradit spotřebitelé, konkrétně firmy a podniky na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Část kryje státní rozpočet, zbytek dotují zákazníci. Úsporu by měla přinést novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou Sněmovna nedávno schválila přehlasováním senátního veta.

Zdravotní výzkum zaměřený na covid-19

Na programu měla vláda také úpravu dotací na zdravotní výzkum do roku 2026 tak, aby zohlednil situaci související s epidemií covidu-19. Z nového programu by mělo být v příštích dvou letech možné čerpat až 150 milionů korun. Peníze by měly jít na vypracování analýzy o nemoci a k vypracování postupů ve zdravotnictví pro případ, že by epidemie přetrvávala nebo by se po jejím konci nemoc znovu objevila.

Výzkumníci by se měli podle ministerstva zdravotnictví zaměřit i na efektivní diagnostiku a léčbu středně těžkých a těžkých průběhů, stejně jako na fungování jednotek intenzivní péče. Resort se chce více zaměřit i na podporu stávající péče, odborníci totiž upozorňují, že ve srovnání s rokem 2019 klesl počet preventivních vyšetření.

Filmové pobídky

Vláda také pro letošní rok uvolnila z rozpočtové rezervy dodatečných 300 milionů korun na filmové pobídky, uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dosud bylo na pobídky určeno 800 milionů korun. Na navýšení částky na 1,1 miliardy korun se dohodl Zaorálek s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) v červenci. Zahraniční štáby podle něj díky tomu v Česku utratí asi dvě miliardy korun.

Schillerová na Twitteru uvedla, že peníze převede z vládní rozpočtové rezervy do kapitoly ministerstva kultury ve prospěch Státního fondu kinematografie.

Zaorálek řekl, že díky navýšení částky o 300 milionů se podaří přitáhnout projekty za dvě miliardy korun. „Budou utraceny výhradně za české zboží a služby,“ uvedl. V současné době potřebuje příliv zahraničního kapitálu každá země včetně Česka, doplnil. „Kdyby k tomu dnes nedošlo, museli bychom říci, že nejsme schopni další nabídky přijímat. Nyní jsme schopni říct, že jsme připraveni na další projekty v roce 2021 a 2022,“ dodal v pondělí Zaorálek.

Rozpočet a minimální mzda

Ministry ještě čeká schválení rozpočtu na příští rok, tomu se ale podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) vláda v pondělí věnovat nebude. Schválený návrh musí odevzdat dolní parlamentní komoře do 30. září, schvalovat rozpočet bude sněmovna už v novém složení.

Zástupci vlády s odbory a zaměstnavateli dopoledne projednávali návrh na hospodaření v příštím roce a také varianty růstu mezd ve veřejné sféře, jak je připravuje ministerstvo financí. Na zasedání tripartity zástupci vlády jednali také o růstu minimální mzdy, Schillerová připustila navýšení maximálně o tisícikorunu, sociální demokraté a odbory hovoří o růstu z 15 200 korun na 18 tisíc korun od příštího roku. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by o případném navýšení minimální mzdy měla rozhodovat až příští vláda, která vzejde z říjnových voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 6 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 6 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 10 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...