Jourová s Benešíkem hájili roli EU v pandemii, Foldyna ocenil národní státy. Shodli se na potřebě soběstačnosti

22 minut
Události, komentáře: Politici komentují poselství o stavu Unie
Zdroj: ČT24

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Takzvané poselství o stavu Unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu. Hovořila o zvládání pandemie i plánech evropského bloku do budoucna – ať už právě v oblasti zdravotnictví nebo ekonomiky.

Koronavirovou krizi Evropská unie podle Benešíka zvládla relativně dobře a daří se rovněž obnovovat ekonomickou kondici. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti připouští, že zpočátku Unie klopýtala, přičítá to ale tomu, že evropské instituce nemají potřebné kompetence k zvládání široké zdravotnické krize.

Naproti tomu Foldyna usuzuje, že místo EU si pochvalu zaslouží především národní státy. Za příklad dává Srbsko, které podle jeho slov zvládlo po vlastní ose s vakcinací reagovat rychleji než unijní blok. I proto se poslanec SPD nedomnívá, že by se jednotlivým zemím vyjednávalo o dávkách vakcín složitěji, kdyby distribuci nekoordinovala Evropská unie.

„Kdybychom to nedělali společně, státy by stály ve frontě na vakcíny,“ odmítá Foldynova slova místopředsedkyně Evropské komise Jourová. Kromě vývoje a distribuce vakcín vyzdvihuje význam Bruselu pro cestovní ruch, který dle jejích slov zachránily evropské covidpasy.

Rezervy v konání EU vnímá Jourová v oblastech, kde mají jednotlivé členské země právo veta. Například v zahraniční politice je kvůli tomu evropské společenství slabším hráčem, míní. Podobně se v debatě v Událostech, komentářích vyjádřil také Benešík, podle nějž neadekvátní reakce na světové dění odpovídá nejednotnosti uvnitř bloku.

Foldyna je přesvědčen, že Evropská unie výzvy nezvládá. Za příklad dává dění v Afghánistánu: „Evropská unie hrála v podstatě druhé housle,“ upozorňuje člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti s tím, že prim hrály zájmy Spojených států a Severoatlantické aliance.

Soběstačnost

Ursula Von der Leyenová nastolila v poselství o stavu Unie otázku soběstačnosti, například potřebu vyvíjet a vyrábět na evropském území čipy, kterých je aktuálně ve světě nedostatek a Starý svět je závislý na dodávkách z Asie. „Evropský rozpočet počítá s tím, že budeme investovat do větší autonomie,“ poznamenává Jourová.

Dle Benešíka bude cesta za soběstačností v některých oblastech postupná a její dosažení bude trvat léta. „Ústup od globalizace to nebude, ale bezbřehá víra, že všechno seženeme ve světě a nemusíme to vyrábět, protože to někdo vyrobí levněji, není na místě,“ uvažuje poslanec KDU-ČSL.

Foldyna upozorňuje na propad Evropy v množství nových patentů. „Klesá nám erudovanost v těchto oborech. Evropa místo ekonomiky jako priority příliš ideologizuje část své ekonomické politiky,“ zdůrazňuje politik s tím, že přístup Bruselu zastiňuje racionalitu podnikání. „Evropa už není žádným lídrem, jakým byla kdysi,“ varuje.

Společná obrana

Jedním z důležitých bodů projevu Von der Leyenové byla také evropská obrana. Jourová v Událostech, komentářích zdůraznila, že nejde o evropskou armádu, nýbrž o sladění postupu se Severoatlantickou aliancí. Podle místopředsedkyně Komise může Unie zajistit společný výzkum, nákupy či investovat do infrastruktury, kterou budou následně síly NATO využívat. „V oblasti bezpečnosti musíme přidat,“ shrnuje Jourová a poukazuje na nutné posílení vnější hranice EU.

Pohraniční stráž Frontex, která se dočkala posílení, dle Benešíka funguje, Unie by se podle něj měla zaměřit právě na infrastrukturu, ale také snížení byrokracie: „V čem by Evropa měla zabrat, je jednotný systém norem pro pohyb kontingentů,“ domnívá se. Svůj názor opírá o to, že v současnosti potřebují jednotky NATO při přesunech Evropou v každé zemi různá povolení a dodržují různé zákony.

S tezí, že Frontex funguje, nesouhlasí Foldyna. Podle jeho slov si v době napjatých řecko-tureckých vztahů musely Atény pomoci samy. „Je to komplikované v Evropě. Buďme rádi za to, co teď máme, za naši policii,“ poznamenává poslanec SPD. Doplňuje, že nerozumí tomu, co Evropská unie chce, když se angažuje v Africe, zatímco Evropa vymírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...