Jourová s Benešíkem hájili roli EU v pandemii, Foldyna ocenil národní státy. Shodli se na potřebě soběstačnosti

Události, komentáře: Politici komentují poselství o stavu Unie (zdroj: ČT24)

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Takzvané poselství o stavu Unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu. Hovořila o zvládání pandemie i plánech evropského bloku do budoucna – ať už právě v oblasti zdravotnictví nebo ekonomiky.

Koronavirovou krizi Evropská unie podle Benešíka zvládla relativně dobře a daří se rovněž obnovovat ekonomickou kondici. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti připouští, že zpočátku Unie klopýtala, přičítá to ale tomu, že evropské instituce nemají potřebné kompetence k zvládání široké zdravotnické krize.

Naproti tomu Foldyna usuzuje, že místo EU si pochvalu zaslouží především národní státy. Za příklad dává Srbsko, které podle jeho slov zvládlo po vlastní ose s vakcinací reagovat rychleji než unijní blok. I proto se poslanec SPD nedomnívá, že by se jednotlivým zemím vyjednávalo o dávkách vakcín složitěji, kdyby distribuci nekoordinovala Evropská unie.

„Kdybychom to nedělali společně, státy by stály ve frontě na vakcíny,“ odmítá Foldynova slova místopředsedkyně Evropské komise Jourová. Kromě vývoje a distribuce vakcín vyzdvihuje význam Bruselu pro cestovní ruch, který dle jejích slov zachránily evropské covidpasy.

Rezervy v konání EU vnímá Jourová v oblastech, kde mají jednotlivé členské země právo veta. Například v zahraniční politice je kvůli tomu evropské společenství slabším hráčem, míní. Podobně se v debatě v Událostech, komentářích vyjádřil také Benešík, podle nějž neadekvátní reakce na světové dění odpovídá nejednotnosti uvnitř bloku.

Foldyna je přesvědčen, že Evropská unie výzvy nezvládá. Za příklad dává dění v Afghánistánu: „Evropská unie hrála v podstatě druhé housle,“ upozorňuje člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti s tím, že prim hrály zájmy Spojených států a Severoatlantické aliance.

Soběstačnost

Ursula Von der Leyenová nastolila v poselství o stavu Unie otázku soběstačnosti, například potřebu vyvíjet a vyrábět na evropském území čipy, kterých je aktuálně ve světě nedostatek a Starý svět je závislý na dodávkách z Asie. „Evropský rozpočet počítá s tím, že budeme investovat do větší autonomie,“ poznamenává Jourová.

Dle Benešíka bude cesta za soběstačností v některých oblastech postupná a její dosažení bude trvat léta. „Ústup od globalizace to nebude, ale bezbřehá víra, že všechno seženeme ve světě a nemusíme to vyrábět, protože to někdo vyrobí levněji, není na místě,“ uvažuje poslanec KDU-ČSL.

Foldyna upozorňuje na propad Evropy v množství nových patentů. „Klesá nám erudovanost v těchto oborech. Evropa místo ekonomiky jako priority příliš ideologizuje část své ekonomické politiky,“ zdůrazňuje politik s tím, že přístup Bruselu zastiňuje racionalitu podnikání. „Evropa už není žádným lídrem, jakým byla kdysi,“ varuje.

Společná obrana

Jedním z důležitých bodů projevu Von der Leyenové byla také evropská obrana. Jourová v Událostech, komentářích zdůraznila, že nejde o evropskou armádu, nýbrž o sladění postupu se Severoatlantickou aliancí. Podle místopředsedkyně Komise může Unie zajistit společný výzkum, nákupy či investovat do infrastruktury, kterou budou následně síly NATO využívat. „V oblasti bezpečnosti musíme přidat,“ shrnuje Jourová a poukazuje na nutné posílení vnější hranice EU.

Pohraniční stráž Frontex, která se dočkala posílení, dle Benešíka funguje, Unie by se podle něj měla zaměřit právě na infrastrukturu, ale také snížení byrokracie: „V čem by Evropa měla zabrat, je jednotný systém norem pro pohyb kontingentů,“ domnívá se. Svůj názor opírá o to, že v současnosti potřebují jednotky NATO při přesunech Evropou v každé zemi různá povolení a dodržují různé zákony.

S tezí, že Frontex funguje, nesouhlasí Foldyna. Podle jeho slov si v době napjatých řecko-tureckých vztahů musely Atény pomoci samy. „Je to komplikované v Evropě. Buďme rádi za to, co teď máme, za naši policii,“ poznamenává poslanec SPD. Doplňuje, že nerozumí tomu, co Evropská unie chce, když se angažuje v Africe, zatímco Evropa vymírá.