Jourová s Benešíkem hájili roli EU v pandemii, Foldyna ocenil národní státy. Shodli se na potřebě soběstačnosti

Nahrávám video

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Takzvané poselství o stavu Unie přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve středu. Hovořila o zvládání pandemie i plánech evropského bloku do budoucna – ať už právě v oblasti zdravotnictví nebo ekonomiky.

Koronavirovou krizi Evropská unie podle Benešíka zvládla relativně dobře a daří se rovněž obnovovat ekonomickou kondici. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti připouští, že zpočátku Unie klopýtala, přičítá to ale tomu, že evropské instituce nemají potřebné kompetence k zvládání široké zdravotnické krize.

Naproti tomu Foldyna usuzuje, že místo EU si pochvalu zaslouží především národní státy. Za příklad dává Srbsko, které podle jeho slov zvládlo po vlastní ose s vakcinací reagovat rychleji než unijní blok. I proto se poslanec SPD nedomnívá, že by se jednotlivým zemím vyjednávalo o dávkách vakcín složitěji, kdyby distribuci nekoordinovala Evropská unie.

„Kdybychom to nedělali společně, státy by stály ve frontě na vakcíny,“ odmítá Foldynova slova místopředsedkyně Evropské komise Jourová. Kromě vývoje a distribuce vakcín vyzdvihuje význam Bruselu pro cestovní ruch, který dle jejích slov zachránily evropské covidpasy.

Rezervy v konání EU vnímá Jourová v oblastech, kde mají jednotlivé členské země právo veta. Například v zahraniční politice je kvůli tomu evropské společenství slabším hráčem, míní. Podobně se v debatě v Událostech, komentářích vyjádřil také Benešík, podle nějž neadekvátní reakce na světové dění odpovídá nejednotnosti uvnitř bloku.

Foldyna je přesvědčen, že Evropská unie výzvy nezvládá. Za příklad dává dění v Afghánistánu: „Evropská unie hrála v podstatě druhé housle,“ upozorňuje člen poslaneckého výboru pro evropské záležitosti s tím, že prim hrály zájmy Spojených států a Severoatlantické aliance.

Soběstačnost

Ursula Von der Leyenová nastolila v poselství o stavu Unie otázku soběstačnosti, například potřebu vyvíjet a vyrábět na evropském území čipy, kterých je aktuálně ve světě nedostatek a Starý svět je závislý na dodávkách z Asie. „Evropský rozpočet počítá s tím, že budeme investovat do větší autonomie,“ poznamenává Jourová.

Dle Benešíka bude cesta za soběstačností v některých oblastech postupná a její dosažení bude trvat léta. „Ústup od globalizace to nebude, ale bezbřehá víra, že všechno seženeme ve světě a nemusíme to vyrábět, protože to někdo vyrobí levněji, není na místě,“ uvažuje poslanec KDU-ČSL.

Foldyna upozorňuje na propad Evropy v množství nových patentů. „Klesá nám erudovanost v těchto oborech. Evropa místo ekonomiky jako priority příliš ideologizuje část své ekonomické politiky,“ zdůrazňuje politik s tím, že přístup Bruselu zastiňuje racionalitu podnikání. „Evropa už není žádným lídrem, jakým byla kdysi,“ varuje.

Společná obrana

Jedním z důležitých bodů projevu Von der Leyenové byla také evropská obrana. Jourová v Událostech, komentářích zdůraznila, že nejde o evropskou armádu, nýbrž o sladění postupu se Severoatlantickou aliancí. Podle místopředsedkyně Komise může Unie zajistit společný výzkum, nákupy či investovat do infrastruktury, kterou budou následně síly NATO využívat. „V oblasti bezpečnosti musíme přidat,“ shrnuje Jourová a poukazuje na nutné posílení vnější hranice EU.

Pohraniční stráž Frontex, která se dočkala posílení, dle Benešíka funguje, Unie by se podle něj měla zaměřit právě na infrastrukturu, ale také snížení byrokracie: „V čem by Evropa měla zabrat, je jednotný systém norem pro pohyb kontingentů,“ domnívá se. Svůj názor opírá o to, že v současnosti potřebují jednotky NATO při přesunech Evropou v každé zemi různá povolení a dodržují různé zákony.

S tezí, že Frontex funguje, nesouhlasí Foldyna. Podle jeho slov si v době napjatých řecko-tureckých vztahů musely Atény pomoci samy. „Je to komplikované v Evropě. Buďme rádi za to, co teď máme, za naši policii,“ poznamenává poslanec SPD. Doplňuje, že nerozumí tomu, co Evropská unie chce, když se angažuje v Africe, zatímco Evropa vymírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 19 mminutami

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 2 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.