Američané se měli soustředit jen na bin Ládina, tvrdí Kavan. Podle Palouše je ale třeba mít svět bezpečný pro demokracii

22 minut
Události, komentáře: 20 let od teroristických útoků
Zdroj: ČT24

Teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 zásadním způsobem ovlivnily diplomacii a bezpečnostní politiku i v Česku. Politici a velvyslanci se museli vyrovnat nejenom s tím, že terorismus nabyl dříve nepředstavitelných rozměrů, ale také s tím, co následovalo – válkou v Afghánistánu i v Iráku. A bývalé špičky české diplomacie se na hodnocení tohoto dění ani dnes úplně neshodují. O 11. září i válkách, které následovaly, diskutovali v Událostech komentářích bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) a další bývalý velvyslanec ve Washingtonu Martin Palouš.

Když narazila letadla unesená teroristy do mrakodrapů v New Yorku a do Pentagonu, schylovalo se právě k výměně českého velvyslance. V říjnu měl v USA skončit Alexandr Vondra a nastoupit Martin Palouš. Ten sledoval dění ve svém budoucím působišti z pražského Černínského paláce.

„Připravoval jsem se na odjezd do Spojených států. Ale rozhodně jsem se nepřipravoval na to, že bych měl odjet do Spojených států po této tragédii, po tomto šoku. Svět se skutečně změnil,“ podotkl.

V jiné kanceláři sledoval tytéž televizní záběry tehdejší šéf české diplomacie Jan Kavan. Jak vzpomněl, bylo potřeba nejenom se vyrovnat s „ohromným šokem“, byl to také podnět k práci. „Snažili jsme se zjistit, jaký to bude mít dopad na nás a zda ve Dvojčatech nebyli čeští občané a především zda Muhammad Atta a jeho možná přítomnost na našem území s tím neměli nějakou spojitost,“ shrnul.

Alexandr Vondra se v té době již připravoval spíše na své budoucí úkoly – dostal na starost přípravu summitu NATO, který se uskutečnil v Praze na podzim 2002. „V té chvíli bylo jasné, že se proměňuje mapa, ve které se ten summit bude odehrávat. Že to znamená ohromnou bezpečnostní výzvu, že bude daleko těžší to připravit tak, aby to nebylo narušeno, aby se tu nejenom politici, ale i občané cítili bezpečně,“ poukázal.

Dodal, že otázka bezpečnosti se zdaleka netýkala jenom pražského summitu, ale i celé společnosti. A ta některá nová opatření nesla nelibě. „Otevřelo to obrovskou debatu na ose bezpečnost versus svoboda – protože více jednoho znamená méně druhého,“ zdůraznil Vondra.

Stačilo zbavit se bin Ládina a Taliban nechat být, míní Kavan

Spojené státy se již krátce po teroristických útocích zapojily do bojů v Afghánistánu, kde nakonec jejich vojáci i vojáci jejich spojenců zůstali dvacet let. Jan Kavan míní, že to nebylo nutné a Západ vůbec neměl zabřednout do vleklého pokusu o demokratizaci Afghánistánu a nekonečného boje proti Talibanu.

„Jsem přesvědčen, že boj proti terorismu byl zcela oprávněný, ale útoky mohly skončit zajištěním, zatčením a pravděpodobně i usmrcením Usámy bin Ládina. Nejsem si jist, zda v rámci boje proti terorismu bylo správné pokračovat dvacet let v boji proti Talibanu, který se sám útoku na Dvojčata neúčastnil,“ řekl.

Spojenci podle něj v Afghánistánu nakonec zopakovali chyby Sovětů z 80. let. „Není možné ovládat města a ignorovat venkov, kde žije 75 procent Afghánců, a nevšímat si vlivu vojenských šefů klanů. To naopak Taliban uměl, venkov ovládal a nakonec bohužel prošel venkovem a ovládl provincie strašně rychle,“ poukázal.

Že o dva roky později vpadli Američané s některými svými spojenci do Iráku, hodnotí Kavan ještě mnohem příkřeji. Připomněl, že jako předseda Valného shromáždění OSN, kterým v roce 2003 byl, před invazí varoval a poté proti ní protestoval.

I když hodnotí invazi stále jako nesprávnou, domnívá se, že s pokusem o demokratizaci „jsme v Iráku měli o něco větší šanci“. „Ale výsledek je stejně špatný. Irácká demokracie není,“ dodal. Za důsledek iráckého tažení naopak považuje vznik organizace Islámský stát.

Potřebujeme svět bezpečný pro demokracii, žádá Palouš

Martin Palouš ovšem nesouhlasí ani s jedním hodnocením svého někdejšího nadřízeného. Je totiž přesvědčen, že režimy typu Talibanu, ale i Husajnovy diktatury, naprosto narušují pilíře civilizace, jak se formovala po druhé světové válce.

„Po druhé světové válce byly formulovány mezinárodní standardy, které byly zabudovány do Charty Spojených národů a Všeobecné deklarace lidských práv. Je otázka, zda jsme připraveni na svět, kde existují společnosti, pro něž je tento základ úplně cizí, nepřijatelný a kulturně importovaný, anebo zda se i přes civilizační rozdíly chceme pokoušet o to, aby tyto standardy nějakým způsobem platily po celém světě,“ uvedl.

Odkázal na Woodrowa Wilsona, který při vstupu Spojených států do první světové války použil argument o snaze učinit „svět bezpečný pro demokracii“. To by podle Palouše mělo platit dodnes. „Skutečnost, že se dnes dostávají do (afghánské) vlády proklamovaní teroristé, na které byla vypsána odměna a kteří jsou na sankčních seznamech Spojených států i Spojených národů a Evropské unie, je něco, co bychom si měli vzít do úvahy,“ poznamenal.

Západ podle Vondry uspěl – ale ne politicky

I Alexandr Vondra považuje misi v Afghánistánu za příliš dlouhou, nehodnotí ji však jako jednoznačnou porážku Západu. „Vojensky uspěl, zvítězil, ale politicky se to příliš nepovedlo. Afghánská operace eliminovala al-Káidu, eliminovala Usámu bin Ládina, rozprášila zázemí, které Taliban v Afghánistánu mezinárodním teroristům poskytoval,“ poukázal.

Podobně ostatně hodnotí i výsledek intervence v Iráku. „Zbavila svět Saddáma Husajna, který byl nepochybně velkou hrozbou nejenom pro region, ale i pro svět. Z tohoto hlediska vojáci nepochybně udělali velmi dobrou práci. Problém je, že politici si stanovili příliš ambiciózní cíle. Jejich země pak neměly dostatečnou vůli, energii, možná i zdroje těmto závazkům dostát,“ soudí.

Nyní, dvacet let po útocích na New York a Washington, není podle Vondry ještě jasné, jaké následky bude mít nynější stažení z Afghánistánu. „Teprve budoucnost ukáže, co znamenají obrázky z toho nepovedeného amerického exitu pro postavení a autoritu Spojených států ve světě. Myslím, že to Američané dopovědí v další budoucnosti. Nemyslím, že to nutně musí být obrázky, které budou přelomové, jako bylo 11. září, jako byla ekonomická krize 2008 a možná i covid a migrační krize. Toto je případ, kdy se příběh ještě musí dopovědět,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: K říjnovým sněmovním volbám přišli méně často lidé ve středním věku

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.
před 37 mminutami

Při útěku lva ze zooparku ve Zvoli se nestal trestný čin, uvedla policie

Kriminalisté, kteří prověřovali loňský útěk lva ze zooparku ve Zvoli u Prahy, dospěli k závěru, že v případu se nestal trestný čin. Věcí se nyní bude zabývat pověřený úřad v Černošicích, řekla ve středu policejní mluvčí Vlasta Suchánková.
před 52 mminutami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
před 52 mminutami

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 2 hhodinami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 5 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 8 hhodinami
Načítání...