Od pondělí se změní podmínky pro návrat z Nizozemska, Norska nebo Slovinska. Země budou červené

3 minuty
Události: Cestovatelský semafor
Zdroj: ČT24

Od pondělí se ztíží neočkovaným lidem návrat do České republiky z Nizozemska, Norska, Slovinska a San Marina, na mapě cestovatele budou země červené. Jednodušší to naopak bude z Azorských ostrovů. Změny budou i u dalších států, nemají však podle resortu zdravotnictví vliv na režim při příjezdu do Česka. Testy ve čtvrtek odhalily 306 nově nakažených koronavirem. Je to o pětadevadesát případů více než před týdnem a nejvyšší údaj od poloviny července.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý a nejpozději čtrnáctý den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.

Oranžová kategorie se pak rozroste o Rumunsko a Azorské ostrovy. Naopak Irsko se přesune do tmavě červené kategorie. Informuje ministerstvo zahraničích věcí na Twitteru.

K zemím s nízkým rizikem nákazy bude v Evropě patřit Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Vatikán. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Hongkong, Japonsko, Jižní Korea, Jordánsko, Kanada, Katar, Macao, Nový Zéland, Saúdská Arábie, Singapur, a Tchaj-wan.  

Ze zelené kategorie podle ministerstva nově vypadnou Albánie, Brunej a Srbsko. Na mapě, kterou sdílelo ministerstvo zahraničí, mají Albánie i Srbsko stále zelenou barvu.  

Nejvíce provedených testů

Ministerstvo eviduje za čtvrtek téměř sto tisíc testů, o 12 700 víc než ve středu. Z toho PCR testů bylo přes 56 tisíc, což je dosud nejvíc. Nárůst počtu PCR testů může souviset s testováním ve školách na začátku školního roku.

Reprodukční číslo stouplo na 1,12 ze čtvrtečních 1,05, přičemž číslo nad jednou ukazuje zrychlování šíření epidemie. Číslo R je tak nyní nejvyšší od dvanáctého srpna. Nad jedničkou je devátým dnem.

Nákaza se dlouhodobě nejvíce šířila v Praze, nyní ji ale překonal Karlovarský kraj, kde na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden sedmadvacet nově odhalených případů infekce. Následuje Praha s pětadvaceti případy a Jihočeský kraj s devatenácti případy. Naopak nejnižší incidenční číslo má Královéhradecký kraj. Na sto tisíc obyvatel tam připadá šest nových případů za poslední týden.

Podle odborníků bude epidemie s nynějším návratem lidí z dovolených a návratem dětí do škol sílit. I při vysoce rizikovém scénáři vývoje by ale nadcházející vlna neměla být tak silná jako loni na podzim nebo letos na jaře, a to díky očkování i značnému počtu lidí, kteří už covid prodělali.

Hospitalizovaných s prokázaným covidem bylo ve čtvrtek šestapadesát, deset z nich ve vážném stavu. Před rokem ve stejnou dobu vyžadovalo nemocniční péči asi třikrát víc pacientů s covidem.

Počet úmrtí, hospitalizací i závažných průběhů onemocnění výrazně snižuje očkování. Zdravotníci ve čtvrtek podali v celé zemi vakcínu proti koronaviru asi 17 700 lidí, v mezitýdenním srovnání zhruba o polovinu méně. Údaje za uplynulý den se ale mohou ještě zvýšit. Celkový počet aplikovaných dávek od začátku vakcinace překročil 11,5 milionu.

Testování ve školách zatím bez souhrnných výsledků

Všechny školy už mají za sebou první kolo testování. Českou televizí oslovené školy zatím hlásí jen minimum nakažených. Když už vyšel test pozitivně, většinou se jednalo jen o jednotky případů.

Počet provedených testů ani přesný počet pozitivních případů zatím ministerstvo zdravotnictví nezveřejnilo. Je to proto, že ani sám resort zatím data nemá. „Dokud se neshromáždí dostatečné množství dat, tak není možné vydat oficiální výsledek,“ potvrdila náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Předpokládá vyhodnocení v příštím týdnu.

„Realita běžných dnů je, že jsme rádi, když máme data do týdne, co se týká PCR testování. Dokonce jsou laboratoře, které dodají výsledek po měsíčním zpoždění. Předpokládám, že antigenní testy, které vyšly pozitivně, budou potvrzeny PCR do tří dnů,“ doufá náměstkyně Vašáková a shrnuje současné komplikace s testováním na školách.

NSS o protilátkách

Ministerstvo zdravotnictví podle Nejvyššího správního soudu (NSS) stále nedokázalo vysvětlit, proč zvýhodňuje lidi s potvrzením o prodělání covidu-19 proti těm, kteří se například při vstupu do některých vnitřních prostor či účasti na hromadných akcích chtějí prokazovat zjištěnými protilátkami proti koronaviru.

Ve svém čtvrtečním rozsudku, několikátým ve věci, soud dospěl k názoru, že si úřad protiřečí, když automaticky předpokládá, že lidé po nemoci jsou proti nákaze chráněni, i když se jim protilátky neměří, zatímco lidé, kteří se prokážou vysokými protilátkami, nikoliv.

Soud diskriminaci lidí s protilátkami resortu vytkl už dříve. V polovině srpna poukázal na to, že ministerstvo v opatření z konce května jasně nezdůvodnilo, proč se očkovaní a vyléčení z covidu-19 nemusí testovat, zatímco lidé, kteří mají jen laboratorně naměřené protilátky, na testy musí.

Nyní resort neuspěl u soudu ani s novou argumentací, proč protilátky neuznávat. Posuzovalo se ustanovení z června, které platilo do konce července a týkalo se povoleného vstupu do veřejných prostor a na hromadné akce pouze lidem s testem na koronavirus, dokončeným očkováním nebo s potvrzením o prodělání nemoci.

Právníci z ministerstva zdravotnictví se snažili přesvědčit soud, že podle současných vědeckých zjištění mají lidé po covidu dostatečnou imunitu 180 dnů po prvním pozitivním testu, zatímco u lidí s prokázanými protilátkami se neví, zda a kdy prošli nákazou, a nelze tak určit, odkdy jsou proti další infekci chráněni. Nepanuje také shoda, jaká hladina protilátek stačí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 6 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 11 hhodinami
Načítání...