Zemřela socioložka a chartistka Jiřina Šiklová. V životě nechtěla být jen pasivním pasažérem

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

„Nikdy jsem nechtěla být pasivním pasažérem či obětí, ale aktérem vlastního života,“ tvrdila Jiřina Šiklová. „Když je někdo v ‚průseru‘ a já na to mám kapacitu, tak něco zorganizuju,“ říkala.

Akademička i uklízečka

Dcera pražského očního lékaře a učitelky, absolventka dívčího gymnázia Minerva, se narodila 17. června 1935, její matka byla spolužačkou Milady Horákové. Vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde v roce 1965 pomohla otevřít sociologickou katedru.

V roce 1956 vstoupila do KSČ. „Jestliže se člověk chce podílet na určitých změnách, musí se pro to angažovat,“ vysvětlila později svou motivaci k tomuto kroku. V roce 1968 pak na fakultě aktivně podporovala reformní tendence uvnitř strany. V listopadu 1969 podporovala studentskou okupační stávku. V té době také opustila stranu a byla vyhozena z fakulty. 

Poté ji nakonec přijali v Klementinu. Ráno uklízela a potom studovala a psala materiály. Poté pracovala jako sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice.

Dovoz západní literatury

Za časů reálného socialismu se Šiklová, která podepsala Chartu 77, starala o dovoz literatury ze Západu. Spolupracovala s Dokumentačním střediskem československé nezávislé kultury Viléma Prečana v německém Scheinfeldu, a také se podílela na transportu exilové literatury, který z Londýna organizoval Jan Kavan. Tento kanál fungoval dvacet let. V roce 1981 však policie jeden z mnoha desítek kamionů zadržela – Jiřina Šiklová a dalších osm lidí šlo na rok do vězení. Pod tlakem mezinárodních protestů byli ale nakonec propuštěni a souzeni na svobodě.

I ve vězení Šiklová uplatnila svůj organizační talent, pro vězeňkyně uspořádala kurzy angličtiny a němčiny, zavedla ranní rozcvičky. Sama tento pobyt nazvala „zajímavým zúčastněným pozorováním“.

Po převratu se vrátila na Univerzitu Karlovu, kde deset let vedla  katedru sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v celém Česku prosadila téma problematiky genderu, tedy vztahu mezi oběma pohlavími. U ní v bytě také vznikla první knihovna Gender Studies, ze které se časem vyvinula největší knihovna tohoto tématu ve střední a východní Evropě.

„Žena Evropy“

V roce 1995 získala Šiklová cenu Žena Evropy, o čtyři roky později medaili T. G. Masaryka I. stupně za zásluhy o republiku. Publikovala v desítkách odborných časopisů, je autorkou několika knih. Po publikaci Vyhoštěná smrt – úvahy o umírání a smrti z roku 2013 byl její další knihou titul s názvem Omlouvám se za svou nepřítomnost: dopisy z Ruzyně 1981–82, který v roce 2015 vydalo pražské nakladatelství Kalich. Angažovala se i v politice, několikrát kandidovala za Stranu zelených.

„Mám dobré děti, se kterými mám dobré vztahy. Nikdy jsem neprostituovala ve smyslu společenském a politickém. Jsem ráda, že se mi to podařilo. Můj život se mi líbí,“ prohlásila jednou.

Gabal: Vnášela do sociologie moderní témata

Sociolog Ivan Gabal je úmrtím Šiklové zaskočen a šokován, protože ji považoval za jakýsi „jev nesmrtelnosti“. Vždy ji považoval za někoho, koho může zavolat a domluvit se s ním. Její význam pro českou sociologii přirovnal k významu Kamily Moučkové pro televizní vysílání.

V době, kdy se v Československu obnovovala sociologie, do ní vnášela moderní témata, která v komunistické zemi nebyla obvyklá. Svůj názor například na postavení žen prezentovala podle Gabala způsobem, který nyní těžko dokáže někdo zaplnit. „Nastolovala témata způsobem, kterému se nikdo neodvážil oponovat.“

Dokázala také přeměnit filozofii v něco praktického. Ze svých názorů nebyla ochotná uhnout ve smyslu strachu nebo síly, ale byla o nich ochotná diskutovat, uznat pravdu oponenta, řekl Gabal. Ve smyslu poznání nebyla ochotna dělat kompromisy. „V tom si myslím odchází celá jedna generace, která k tomu byla připravena,“ dodal.

Pithart: Šiklová žila pro druhé a do konce života jim pomáhala

Celoživotní potřeba pomáhat všem, kdo na tom právě nejsou dobře, je podle Petra Pitharta hlavní charakteristika zesnulé Jiřiny Šiklové. Socioložka, někdejší disidentka a signatářka Charty 77 byla podle svého celoživotního přítele pomáhající člověk. „Přímo vyhledávala, kde je nějaká situace, kdy je někdo v tísni a nějací lidé jsou potřební,“ řekl Pithart.

„V posledních letech pořád obvolávala své známé a ptala se: žiješ, chlapečku, potřebuješ něco? Tenhle instinkt v ní byl nejsilnější,“ vzpomíná na svou souputnici  Pithart.

Jednou ze zásluh Šiklové bylo podle něj i to, že právě ona se přimluvila u tehdejší politické reprezentace, když se rozhodovalo o tom, zda stát vykoupí a nechá zbourat bývalý romský koncentrační tábor v Letech.

Šiklová s Pithartem se znali přes 60 let a byli si velmi blízcí. „Často jsme dělali spolu leccos, co už dneska je nesrozumitelné nebo málo srozumitelné,“ uvedl Pithart s odkazem na doby nesvobody a disentu, kdy společně distribuovali do vlasti zahraniční i exilové knihy.

Rychetský: Díky za posílání ilegálních tiskovin

Jako citelnou ztrátu pro celou zemi odchod Šiklové označil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. I jej pojilo se Šiklovou dlouhé přátelství.

„Úmrtí Jiřiny Šiklové je pro mě osobně i pro naši zemi citelnou a smutnou zprávou. S paní Šiklovou mě spojovalo dlouholeté přátelství ještě z dob, kdy se Jiřina podílela významnou mírou na posílání ilegálních tiskovin mezi disentem a našimi přáteli v zahraničí. Za to si zaslouží velký dík,“ řekl Rychetský. 

Fischer: Byla to žena s espritem

Senátor Pavel Fischer (nestr.) o zemřelé řekl, že měla „obrovský esprit,“ nikdy nic nedělala na polovic. Projevovala vysokou osobní statečnost a vnitřní sílu. Různá ocenění brala spíše jako příležitost se setkat se svými přáteli.

Byl to člověk, který se nepodřizoval a když dnes čteme její dopisy z vězení, tak si uvědomíme jakou mimořádnou osobností Jiřina Šiklová byla, zdůraznil senátor. Ani ve vězení navíc nepřestala pracovat jako sociolog.

„Věci, které kolem sebe dělala pro ostatní, dělala skutečně s láskou a s velkou obětavostí. Dávala všanc svoji vnitřní svobodu, svoje bezpečí i kariéru.“ Nikdy ani neodešla do důchodu, byla stále naplno aktivní. Zdůraznil také její obrovskou vnitřní sílu. „Zájem o slabé nebo o ženy, které jsou v nevýhodném postavení, byl u ní daleko dříve, než se nějaké gender studies jako pojem zaváděl na univerzitách,“ dodal senátor.

Jak na Šiklovou vzpomínají přátelé a kolegové

Propojení odborné erudice, občanské angažovanosti a neutuchající potřeby pomáhat druhým oceňují na Jiřině Šiklové přátelé a kolegové. 

Desítky let se s Šiklovou znal historik Vilém Prečan, který v druhé polovině 80. let vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v bavorském Scheinfeldu. Středisko založili v 80. letech čeští intelektuálové v exilu a v jeho archivech jsou četné materiály týkající se činnosti exilu i domácího disentu v době totality. Signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová pašovala samizdatové texty z Československa právě do tohoto centra.

„Vždycky jsem říkal, že Jiřina je nejlepší ženská mého života - i když bychom spolu asi nemohli žít ani den,“ řekl v sobotu. „Byla jedním z nejskvělejších lidí našeho života, byla obětavá a nikdy nemyslela na sebe. Vždycky myslela na to, co je třeba udělat pro druhé lidi, byla obětavá do krajnosti,“ řekl Prečan. 

„Na její roli v české sociologii vidím dva obrovské přínosy. Jednak je určitě jedna z prvních, která i v dobách, kdy se to vlastně nesmělo, poměrně jasně ukázala, že je potřeba slyšet ženský hlas a že genderová problematika je něco, co je důležité,“ řekl sociolog Petr Soukup, který působí na Fakultě sociálních věd UK. Druhý důležitý moment pro něj je ten, že Šiklová byla „socioložkou žitého života“. „Prostě řešila ty běžné a důležité problémy a snažila se, aby sociologie pomáhala,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
před 3 hhodinami

Turek připustil, že nepovolenou rychlostí jel v Česku po D5

Europoslanec a čestný prezident politického uskupení Motoristé sobě Filip Turek připustil, že rychlostí přesahující dvě stě kilometrů za hodinu jel v tuzemsku po dálnici D5. Vyplývá to z textové zprávy, kterou v úterý poslal portálu Novinky.cz. Dosud europoslanec fotografii, kterou sám zveřejnil na sociálních sítích a na níž tachometr jeho vozu ukazuje tuto v Česku nepovolenou rychlost, spojoval s dálnicí v Německu. Věcí se zabývá policie z Plzeňského kraje.
před 11 hhodinami

Začal festival Open House. Lidem otvírá jindy nepřístupná místa

V úterý začal festival Open House. Jeho jedenáctý ročník nabídne prohlídky zhruba 120 běžně nepřístupných budov, například opuštěného depa lokomotiv u Masarykova nádraží v Praze, kde je připravená i prezentace budoucího Muzea železnice a elektrotechniky. K vidění zde budou historické drezíny, motorové lokomotivy nebo salónní vozy. Vedle tohoto depa se díky festivalu o víkendu v metropoli zdarma budou moci lidé podívat třeba do barokního Faustova domu nebo funkcionalistického Paláce Atlas na Florenci.
před 12 hhodinami

Gang měl přes podvodné investice připravit o peníze desítky Čechů

Ukrajinští a čeští policisté po půlroční spolupráci zadrželi sedmdesát lidí, kteří podle nich ve zločineckém uskupení vytvářeli a provozovali podvodné investiční platformy. Skupina si vybírala oběti i z tuzemska. Podle šéfa Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislava Brejchy tu obelhala nejméně 37 lidí, které dle vyšetřovatelů gang připravil o celkem devět milionů korun. V celé EU pak skupina dokázala získat miliony eur.
před 12 hhodinami

Prezident vyhlásil termín sněmovních voleb

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu. Rozhodl o tom prezident Petr Pavel, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí následně spolupodepsal.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
před 15 hhodinami

Krajský soud nepravomocně uložil za manipulace tendrů v náchodské nemocnici podmínku

Krajský soud v Hradci Králové v úterý potrestal bývalého vedoucího odboru investic Královéhradeckého kraje Emila Kmoníčka podmínkou. Bývalého hejtmanova poradce Lubomíra Červinského obžaloby zprostil. Oba se u soudu zodpovídali z manipulace dvou miliardových tendrů na přestavbu krajské nemocnice Náchod. Rozsudek není pravomocný, všichni si nechali lhůtu na odvolání. Krajský soud se případem zabýval potřetí. Kmoníčkovi předchozí verdikty uložily pětileté vězení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Soud nepravomocně uložil peněžitý trest tvůrci webu White Media

Zakladateli a správci webu White Media, který podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat, v úterý Městský soud v Brně uložil peněžitý trest 200 tisíc korun. Poškozené včetně bývalých premiérů Bohuslava Sobotky či Vladimíra Špidly (oba ČSSD – nyní SOCDEM) odkázal na občanskoprávní řízení. Muž se podle svého obhájce cítí nevinen. Rozsudek je nepravomocný.
před 17 hhodinami
Načítání...