Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.
Češi se málo prosazují, říká Šiklová v debatě s Prokopem k výročí sametové revoluce
Pandemie prohloubí ekonomické rozdíly ve společnosti (zdroj: ČT24)
„Myslím, že se často vezeme na vlně, a že se málo prosazujeme. Nezapomeňte, že taky nemáme profilující se politiky a to je velký problém,“ myslí si Šiklová o angažovanosti a zájmu o okolní svět, který v české společnosti místy postrádá.
Podle Prokopa angažovanost ze společnosti relativně rychle vyprchává, Češi navíc příliš nevěří, že občanská angažovanost patří do politiky nebo že by politiku měly ovlivňovat neziskové organizace. Ve veřejném mínění podle něj převládl názor, že angažovanost má být volební.
„Politickou, občanskou angažovanost Češi nemají moc rádi, ale tu spolkovou a lokální vlastně uznávají. Tam je paradoxní, že ji uznávají i lidé, které bychom zařadili na spektru názorů jako konzervativní,“ dodává autor knihy Slepé skvrny, podle něhož se společnost hodnotově pře o „velké politické angažovanosti“, nikoliv o té lokální.
Podle Šiklové v československé historii nebylo možné budovat občanskou společnost. „Aby se lidé dávali dohromady a dělali různé spolky, nebylo možné ani za Hitlera, ani za komunistů. Lidé si odvykli, ale přesto neziskové nevládní organizace byly první, co obnovovalo občanskou společnost,“ míní Šiklová, podle níž si Češi z minulého režimu přináší averzi k politikům.
Podle Prokopa je nebezpečná nedůvěra v instituce, že dokážou řídit stát
Prokop si myslí, že o současné české společnosti neplatí řada mýtů, například že je rovnostářská nebo že si neopodstatněně stěžuje. „Když srovnáme objektivní ukazatele chudoby a subjektivně deklarovanou chudobu, že se máme špatně, tak u Čechů počet subjektivně chudých odpovídá objektivně chudým,“ myslí si Prokop.
Češi podle něj chovají velký respekt k některým osobnostem, méně však věří institucím. „Určitý nerespekt k osobnostem a k autoritám je zdravý, ale něco jiného je nedůvěra k institucím, že dokážou řídit stát a že dokážou třeba zaručovat solidaritu,“ říká Prokop. Ta podle něj nemůže být jenom o iniciativě jednotlivců. „A my těm institucím a demokracii důvěřujeme méně než většina států v Evropě,“ doplňuje.
Podle Šiklové bude výsledkem koronavirové pandemie zchudnutí Čechů. „Budeme o hodně chudší, než jsme dneska,“ míní. „Moje predikce je, že možná celkově zas tak chudí nebudeme, ale budeme trošku více nerovní, protože epidemie ekonomicky dopadá na lidi, kteří třeba pracovali na dohody a byli chudší už před ní,“ myslí si Prokop, podle něhož nerovnosti, které už byly problém, ještě vzrostou.