Po 31 letech od revoluce Česko prožívá přelomové chvíle a stejně jako v roce 1989 se mění způsob života lidí – jenže zatímco před třemi dekádami stála za změnou politika, nyní jde o nákazu. O rozdílech a podobnostech obou období debatovali ve svátečních Událostech, komentářích dva ministři vnitra, aktér listopadových událostí Jan Ruml a aktér současného boje s koronavirem Jan Hamáček (ČSSD).
„Tehdy šlo především o svobodu a demokracii. Ale lidé si neuvědomili, že tajemství svobody tkví v ochotě k oběti. A že nikdo nechce po lidech, aby obětovali své životy za svobodu, ale minimálně aby byli nelhostejní k dění okolo sebe, k veřejnému dění. To se bohužel během let vytratilo a dneska sklízíme plody tohoto nezájmu o svobodu a demokracii,“ uvedl porevoluční ministr vnitra Jan Ruml.
Listopadové události si letos lidé kvůli hygienickým opatřením připomínali bez větších hromadných akcí a oslav. Koronavirová krize změnila také jeden ze symbolů sametové revoluce. Slavné logo Občanského fóra od Pavla Šťastného mělo pro letošek nasazenou roušku. Právě toto hygienické opatření se stalo asi nejvýraznějším symbolem současné krize.
Na jejich nošení a dodržování dalších nařízení dohlíží policisté. Ti se ale někdy setkávají s odporem veřejnosti. „Česká policie je pod obrovským tlakem. Teď si ale myslím, že to funguje dobře a velký dík policistům. Jsem přesvědčen, že drtivá většina naší společnosti, a mám to i ze statistik, nařízení dodržuje. A pak je tady, jako v každé skupině nebo v každé společnosti, naprostá menšina, která je nedodržuje nebo to ještě naschvál porušuje a provokuje,“ popsal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Význam spolupráce a důvěry
Spolupráci a vzájemné porozumění veřejnosti s policí přitom oba ministři vnitra považují za důležité. „Mým prvním úkolem, když jsem nastoupil na ministerstvo, bylo, aby se lidé přestali policie bát. A myslím, že se mi to docela podařilo. Že lidé našli určitý vztah k policie a dneska ten vztah je, myslím si, korektní z obou stran. Jak ze strany občanstva, tak ze strany policie,“ shrnul Ruml.
Jako větší problém vnímá vztah mezi veřejností a vládou, který je podle něj plný nedůvěry. „Chování společnosti je závislé na tom, nakolik vláda opatření zdůvodňuje. A tady si myslím, je obrovský problém. Teď bude nouzový stav vyhlášen na další měsíc, ale vláda neřekla, proč si myslí, že to má být na měsíc, proč má tímto způsobem vláda fungovat, když nikdo neví, co bude za pár dní,“ vytýkal Ruml.
Současný ministr vnitra ale oponoval s tím, že nutnost trvání nouzového stavu vláda doložila, a to zejména představením nového protiepidemického systému PES. „Ukazuje se, že i v tom nejnižším stupni budeme nějakým způsobem nuceni omezovat shromažďování, respektive mezilidské kontakty, což potřebuje nouzový stav,“ řekl Hamáček.
Větší bugr na Twitteru
Ačkoliv s tím, že vláda nemá důvěru lidí, Jan Hamáček nesouhlasí, přiznává, že politika se v posledních letech výrazně proměnila. Podle něj by se měla vrátit do roviny soupeření pravo-levicových idejí a způsobu správy státu.
„Čím dál tím více se posouváme do doby marketingové, kde to je spíš o takových výkřicích a heslech. K dokonalosti to dotáhl Donald Trump, který dělal politiku po Twitteru. Já nevím, jestli to je fenomén doby, ale byl bych rád, kdyby se to vrátilo do souboje idejí, a ne toho, kdo bude dělat větší bugr na Twitteru,“ uzavřel Hamáček.
