Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Ruskou vakcínou by se podle něj mělo očkovat pouze po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Český lékový ústav podle své mluvčí seznámil ministra zdravotnictví na jednání s informacemi, které o Sputniku V má. Jednání zřejmě budou pokračovat.
Hamáček se v Moskvě podle Deníku N setká s ruským ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. Hamáček serveru řekl, že bude řešit pouze případný dovoz vakcíny Sputnik V, nikoli tendr na dostavbu Dukovan.
Už v pondělí Hamáček uvedl, že chce, aby bylo Česko připraveno na okamžitý nákup ruské vakcíny, až ji EMA schválí. Neschválenou vakcínou by podle něj Česko očkovat nemělo a nebude. Novinářům současně řekl, že vnímá snahy, například Německa, vakcínu si předjednat.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) minulý týden uvedl, že by se neschválené preparáty včetně vakcíny Sputnik V mohly v Česku používat v klinických studiích a že požádal o informace o Sputniku tuzemský Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jeho mluvčí Klára Brunclíková ve středu napsala, že ústav ministra na jednání s informacemi seznámil. „Je pravděpodobné, že tomuto tématu budou věnována i další jednání. Nadále však platí, že s touto vakcínou nebyl z pohledu SÚKL zahájen žádný oficiální proces,“ dodala.
Hamáček také uvedl, že je Česko ochotné odkoupit vakcínu firmy AstraZeneca od Dánska. Severská země se rozhodla trvale ukončit používání preparátu poté, co zhruba před měsícem tamní úřady očkování preventivně pozastavily, když se u několika lidí po podání vakcíny objevily závažné případy krevních sraženin. Podle agentury Reuters to ve středu s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla dánská televize TV2.
Česká republika přitom nevyužila vlastní možnosti pro objednání očkovacích látek naplno. Ministr Arenberger ve středu poslancům sdělil, že z maxima 6,9 milionu dávek látky AstraZeneca objednalo Česko tři miliony, z nejvýše 4,79 milionu možných dávek vakcíny Johnson & Johnson si řeklo o dva miliony dávek. Nejvyšší možné množství objednala Česká republika jen od společnosti Moderna, celkem jde o 1,886 milionu dávek.
Z maxima 4,6 milionu od firmy Pfizer/BioNTech objednala Česká republika čtyři miliony dávek. „Tam se udělal velmi důležitý a heroický kousek, protože Pfizer má, jak se zjistilo, asi nejoptimálnější profil, co se týče poměru užitku a rizika,“ komentoval ve sněmovně Arenberger. Podle něj si Česká republika objednala i milion dávek od společnosti Curevac.
Hamáčka do Moskvy doprovodí Danko
V delegaci bude podle Deníku N i bývalý předseda slovenského parlamentu Andrej Danko. „Mám na starosti to, abych všechny kontakty, které jsem využil pro Slovensko ve vyjednávání o Sputniku, předal i České republice. Právě proto mne oslovil pan ministr vnitra Jan Hamáček,“ řekl Danko. Dodal, že ruský ministr Manturov je jeho dlouholetý známý.
Na Slovensku nákup ruské vakcíny odstartoval vládní krizi, její dovoz prosazoval navzdory nesouhlasu části koalice hlavně bývalý premiér Igor Matovič. Slovensko dosud ale vakcínu nezačalo používat. Slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedl, že pro nedostatek informací z ruské strany nemohl vydat své stanovisko k bezpečnosti a účinnosti přípravku.
Ruská vakcína má zastání na Pražském hradě
Dlouhodobým zastáncem vakcíny Sputnik V je prezident Miloš Zeman, který už 10. března požadoval kvůli postoji k Sputniku konec ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), jenž byl minulý týden z funkce odvolán. Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy tehdy označil Blatného a ředitelku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V.
Zeman tehdy řekl, že odmítáním ruské vakcíny jsou „vinni faktem, že i nadále budou zbytečně umírat naši lidé“. Blatný tehdy zopakoval, že trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválena úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín.
Hamáček bude prvním šéfem Černínského paláce v Moskvě po více než 15 letech, naposledy tam na návštěvu zavítal ministr zahraničí Cyril Svoboda v prosinci 2005 a předtím v dubnu 2003. Na dvou návštěvách, v březnu 1993 a březnu 1996, byl v Rusku také Josef Zieleniec, v květnu 2000 pak Jan Kavan odletěl na finále hokejového mistrovství světa v Petrohradu. Častější přitom nejsou ani návštěvy ruských ministrů zahraničí, v devadesátých letech byl v Praze dvakrát Andrej Kozyrev, začátkem tisíciletí také dvakrát Igor Ivanov a zatím naposledy v říjnu 2004 současný šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
