Firmy Pfizer a BioNTech dodají Evropské unii do konce června padesát milionů dávek vakcíny, které měly původně dorazit až na podzim. Dánsko přestalo očkovat přípravkem společnosti AstraZeneca. Slovensko nechá posoudit ruský Sputnik V v maďarské laboratoři. Německo zruší kontroly na hranicích s Českem, důkladněji ale bude kontrolovat ve vnitrozemí. Řecko plánuje částečně zrušit karanténní opatření.
Země Evropské unie dostanou do konce června padesát milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech, které měly původně získat až na podzim. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž nabírá očkování v EU na tempu. Alespoň jednu dávku vakcíny totiž ke středě dostalo sto milionů lidí, plně očkováno je přitom 27 milionů lidí.
Pfizer/BioNTech ve druhém čtvrtletí do EU dodá celkem 250 milionů dávek. Očkovací látka vyráběná americkou a německou firmou by mohla evropským státům kompenzovat výpadky v dodávkách dalších společností. Von der Leyenová připustila, že vedle omezování dodávek od firmy AstraZeneca působí potíže i zastavení distribuce látky společnosti Johnson & Johnson.
„Proto je nutné jednat pružně, předvídat a přizpůsobovat se, kdykoli je to možné,“ prohlásila von der Leyenová. EU chce na vakcínu vsadit i v příštích letech při očekávaném přeočkování. Začala proto vyjednávat o kontraktu, jenž umožní členským zemím nakoupit do roku 2023 zhruba 1,8 miliardy dávek.
Evropská léková agentura ve středu oznámila, že o výsledcích průběžného zkoumání komplikací spojovaných s látkou Johnson & Johnson hodlá informovat příští týden. Firma, která má do poloviny roku EU dodat 55 milionů dávek, se podle svého vyjádření pokusí slíbené množství dodržet. Podle analytické společnosti Airfinity by úplné ukončení jejích dodávek zdrželo očkování v Unii asi o dva měsíce.
Dánsko zcela přestane používat vakcínu firmy AstraZeneca. „Naše vyšetřování ukazuje, že jeden ze 40 tisíc lidí očkovaných vakcínou od AstraZeneky bude mít vážné vedlejší příznaky,“ zdůvodnil krok šéf tamního zdravotnického úřadu Sören Bromström.
Vakcinační kampaň se podle něj zdrží o několik týdnů, všichni Dánové by ale i tak měli být naočkováni do začátku srpna. Úřad nevyloučil, že by se Dánsko mohlo k vakcíně v budoucnu vrátit. Broström zároveň řekl, že kdyby Dánsko bylo v jiné situaci uprostřed třetí vlny epidemie a zdravotní systém by byl pod tlakem, neváhal by vakcínu dál používat.
Dánsko očkování vakcínou AstraZeneca přerušilo 11. března, původně na dva týdny. Učinilo tak poté, co se objevily zprávy o šedesátileté Dánce, která týden po očkování zemřela s krevními sraženinami na různých místech v těle. Opatření posléze Kodaň prodloužila o další tři týdny.
Slovensko vypraví zásilku Sputniku V do Maďarska
Slovensko připravilo zásilku ruské vakcíny Sputnik V k posouzení v laboratoři v Maďarsku, uvedl tamní ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský. Krok souvisí se sporem Slovenska a ruským dodavatelem vakcíny ohledně jejího zkoumání v necertifikované slovenské laboratoři.
Dvě stě tisíc dávek Slovensko dovezlo začátkem března, dosud ale vakcínu nezačalo používat. Slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedl, že pro nedostatek informací z ruské strany nemohl vydat své stanovisko k bezpečnosti a účinnosti vakcíny. Po obdržení výsledků testů z Maďarska chce Lengvarský rozhodnout, zda Slovensko začne látkou očkovat.
„Když budu vnitřně přesvědčen, že vakcína je bezpečná, tak to podepíšu. Nepodepíšu vakcínu, pokud bude jakákoliv pochybnost o její bezpečnosti pro občany Slovenska,“ řekl ministr.
Premiér Eduard Heger pro Radiožurnál uvedl, že by Bratislava mohla mít stanovisko v brzké době. „Když vše půjde podle plánu, koncem měsíce bychom mohli mít výsledek z laboratoře. Na základě toho propustí ministr šarži k očkování a mohli bychom začít očkovat,“ nastiňuje.
Maďarsko uvolní další opatření, jakmile naočkuje tři a půl milionu obyvatel, tedy zhruba třetinu populace, předeslal premiér Viktor Orbán, který zároveň oznámil, že vakcínu dostaly už tři miliony Maďarů. Server Hungary Today upřesnil, že třetina obyvatel dostala jednu dávku a třináct procent obě. Zahrádky restaurací by se tedy mohly otevřít zhruba za týden.
Německá policie od čtvrtka zruší stále kontroly na hranicích s Českem, zpřísní je ale ve vnitrozemí. V platnosti zůstávají další opatření jako například zákaz cestování za turistikou. „Stále je zakázané jezdit do Německa za nákupy a turistikou, a proto budou ostrahy zvýšené, a to i sankce, protože občan ČR stále ještě do Německa nesmí, smí tam pouze pendler,“ upozorňuje předsedkyně Asociace pendlerů Zuzana Vintrová.
„Musíte mít doklad, proč tam jedete, tedy v našem případě potvrzení zaměstnavatele, negativní test a jednou týdně vyplnit digitální formulář, které stačí potvrdit na internetu, kde jsou přesně vyjmenované výjimky, kdo tam smí,“ vysvětluje Jan Průha ze sdružení Pendleři bez hranic.
Od příštího týdne plánuje zrušit karanténní omezení pro cestující z EU a několika dalších zemí Řecko. Lidé budou moci přicestovat přes vybraná letiště v turistických centrech a přes dva hraniční přechody. Pakliže prokáží, že dostali dvě dávky vakcíny nebo budou mít negativní test starý maximálně tři dny, nebudou muset do karantény.
Zdrženlivější je v rozvolňování Belgie, která plánuje venkovní prostory restaurací a barů otevřít po šestiměsíční přestávce na začátku května. Uvolnění předchází čtyřtýdenní lockdown, který zatím snížil počet nových infekcí, ale příliš neulevil tlaku na nemocnice. „Tvář pandemie je jiná. Nebojujeme se stejným virem jako před rokem. Virus a jeho varianty jsou nyní nakažlivější a agresivnější,“ okomentoval opatrný přístup premiér Alexander De Croo.
