Kriminalisté odložili údajné vytunelování OKD. Podezření z trestného činu se nepotvrdilo

Vyšetřovatelé po téměř pěti letech ukončili prověřování trestního oznámení týkajícího se možného vytunelování někdejších státních dolů OKD poté, co společnost v roce 2004 převzal miliardář Zdeněk Bakala. Kriminalisté rozsáhlý případ odložili, protože se nepotvrdilo podezření z trestného činu, uvedl na dotaz ČT dozorující státní zástupce Alexandr Dadam z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kriminalisté prověřovali, zda nové vedení OKD po roce 2004 společnost záměrně netunelovalo pomocí údajně nevýhodných půjček, čímž by mohlo způsobit její úpadek v roce 2016.

Důl ČSM společnosti OKD
Zdroj: ČTK Autor: Drahoslav Ramík

Důvody, které vedly k pádu společnosti OKD, prověřovali detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). A to na základě trestního oznámení, které v květnu 2016 podala společnost Arca Capital. Firma slovenského podnikatele Pavola Krúpy, který od prezidenta Miloše Zemana, kritika finančníka Zdeňka Bakaly, získal v roce 2018 státní vyznamenání.

Vyšetřovatelé prověřovali, zda někdejší státní doly OKD soukromý vlastník po roce 2004 nevytuneloval. Přesněji řečeno, zda záměrně neučinil sérii kroků, které fakticky vedly k úpadku firmy v roce 2016.

Údajně nevýhodné půjčky

V trestním oznámení z května 2016 Krúpa poukázal na údajně nevýhodné půjčky. V roce 2006 se OKD, kterou tehdy vlastnila společnost NWR, rozhodla využít bankovní úvěry za téměř 20 miliard korun. Podle Krúpy je ale firma nepotřebovala. „V souvislosti s těmito úvěry musely rovněž OKD platit své mateřské společnosti NWR poplatky v řádech desítek milionů korun ročně za poskytnutí záruky za tyto úvěry. Po čerpání výše uvedených úvěrů bylo pouze v letech 2006 až 2007 vyplaceno na dividendách přes 30 miliard korun,“ napsala Arca Capital v trestním oznámení.

Manažeři OKD navíc měli podle Krúpy relativně výhodné úvěry následně přefinancovat pomocí vnitroskupinového úvěru, který měl být pro OKD značně nevýhodný. Naopak z vyplácených úroků měla těžit ovládající mateřská společnost NWR. OKD tím měla podle trestního oznámení vzniknout škoda více než půl miliardy korun.

V roce 2006 obhajoval úvěry od bank Bakalův mluvčí Vladimír Bystrov tím, že firma doposud nepoužívala téměř žádné úvěry k financování výroby a investic. „To není ve světě u podobných firem obvyklé. Obsluha dluhu je totiž levnější, například v souvislosti s daňovými odpočty, než správa vlastních aktiv,“ uvedl tehdy Bystrov.

Prověřování případu prodlužoval znalecký posudek

Prověřování případu se prodlužovalo především kvůli rozsáhlému znaleckému posudku, který měl pomoci odhalit, zda se tehdejší vedení společnosti dopustilo nezákonného jednání. Už na konci roku 2017 přiznal žalobce Dadam pro Lidové noviny, že rozsáhlý spisový materiál čítá 40 šanonů a 50 výpovědí svědků. Jedním z vyslýchaných byl podle informací Lidových novin i Bakalův klíčový manažer Michael Jasanský. Kromě OKD s Bakalou působil ve společnostech Patria Finance, NWR, skupině RPG i ve vydavatelství Economia.

V září 2017 uvedl investigativní pořad Reportéři ČT, že se do kauzy OKD vložila i švýcarská justice. Zajímaly ji platby celkem sedmi miliard korun, které z OKD odtekly k její mateřské nizozemské společnosti NWR.

Aktuálně odložené prověřování je druhou větví kauzy OKD. První větev, která se týká privatizace menšinového podílu akcií OKD, které vlastnil Fond národního majetku (FNM), už řeší soudy.

V září 2004 vláda na návrh tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky rozhodla o prodeji balíku akcií společnosti Karbon Invest, se kterou měl dohodu na přeprodeji právě Bakala. Stát za akcie dostal 4,1 miliardy korun. Podle státního zástupce Tomáše Černého ale při prodeji vznikla státu škoda 5,7 miliardy korun, kvůli čemuž obvinil soudního znalce Rudolfa Douchu a dva exmanažery FNM – Pavla Kutu a Jana Škurka. V roce 2018 ale Obvodní soud pro Prahu 2 oba muže viny zprostil.

„Nelze počítat s tím, za kolik by se dal podíl prodat, ale s tím, zda je někdo ochoten určitou částku zaplatit. Takový nikdo neexistoval a vláda si toho byla velmi dobře vědoma,“ prohlásila tehdy ve svém verdiktu soudkyně Iva Fialová. Osvobození obžalovaných následně o rok později potvrdil i Městský soud v Praze.

S osvobozením mužů ale nesouhlasí Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který se s dovoláním obrátil na Nejvyšší soud. Ten podle justiční databáze již v případu koncem února rozhodl. Verdikt ale ještě nezveřejnil.