Hlavní hygienička připraví úpravy systému PES, řekl Hamáček. V úterý přibylo skoro 14 tisíc nakažených

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). PES má obsahovat jasná kritéria, za kterých bude možné přistoupit na rozvolňování. V úterý přibylo v Česku dalších 13 934 případů covidu-19, což je zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo zůstává těsně pod hodnotou jedna, zvýšilo se z 0,94 na 0,97.

Kabinet má ve čtvrtek jednat o podobě opatření po neděli 21. března, podle Hamáčka nelze očekávat zásadní změny. Svrčinová má podle něj předložit jasný plán dalšího postupu. „Chceme slyšet, jak to bude v situaci, kdy to půjde podle modelu, který je aktuální, že ta křivka postupně bude klesat,“ uvedl.

Úprava systému PES by měla stanovit i hranice pro rozvolňování opatření. „Upravená podoba PES by měla být známa do příštího týdne,“ dodal Hamáček. Osobně považuje za klíčové vyprázdnění nemocnic a jednotek intenzivní péče.

Kyslík chybí v celé Evropě

Hamáček také uvedl, že krizový štáb uložil ministerstvu zdravotnictví zkontrolovat dodávky kyslíku, který je potřeba pro léčení pacientů s covidem-19, do nemocnic. Řekl, že Správa státních hmotných rezerv nakoupila ventily potřebné na lahve s kyslíkem a štáb je dlouhodobě ujišťován o tom, že kyslíku bude dostatek. „Chceme na papíře, že ho dostatek je,“ zdůraznil. 

Podle vládního materiálu přibývá v nemocnicích lůžek, u kterých je třeba zajistit pro pacienty kyslíkovou terapii, a to nejen standardním přísunem kyslíku z rozvodů plynu v nemocnicích, ale z individuálních kyslíkových lahví.

Situaci podle materiálu vykresluje fakt, že největší český dodavatel zaznamenal letos v lednu meziroční pětinásobný nárůst poptávky. Tento stav vede k nedostatku lahví napříč celou Evropou, problémem přitom není výroba kyslíku, ale kyslíkové bomby. Staly se nedostatkovým zbožím s dodacími lhůtami několika týdnů.

Nemocnicím uvolní až čtvrtinu svých zásob kyslíku Třinecké železárny, které jej využívají pro výrobu oceli. Firma Linde Gas, která je největším dodavatelem takzvaných technických plynů v Česku, bude namísto stoprocentní kapacity pro železárny udržovat minimální zásobu kyslíku pro huť ve výši 75 procent. Doplnění kapacity zpět do plného stavu potrvá přibližně 70 dní.

Nemocnice jsou stále přeplněné

Šíření nákazy v Česku v posledních dnech stagnuje, nemocnice jsou ale stále přeplněné. V úterý se počet hospitalizací snížil na 9006, ve vážném stavu je 2016 pacientů.

Vláda kvůli enormní zátěži zdravotnických zařízení nechystá před Velikonocemi zásadní uvolnění dosud nejpřísnějších protikoronavirových opatření, která platí od začátku března. Hodlá znovu požádat poslance o prodloužení nouzového stavu, který jinak skončí 28. března.

„Pokud neklesne obsazenost JIP minimálně na polovinu, tak není možné opatření měnit. To samé se týká počtu hospitalizovaných, tam počet musí klesnout pod polovičku k nějakým třem tisícům,“ řekl Hamáček.

Nápor na nemocniční lůžka je stále velký například nemocnicích v Pardubickém kraji. „U intenzivních lůžek tomu tak je ještě více. Pokud se nějaké uvolní, tak je velice rychle zaplněno,“ řekl hejtman Martin Netolický (ČSSD) ve středečních Událostech, komentářích. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je situace hraniční i v hlavním městě. „V tuto chvíli je stále volných okolo pěti procent lůžek na jednotkách intenzivní péče,“ vyčíslil.

Podle Hřiba by bylo nyní dobré se vrátit zpět k predikovatelnému způsobu, kterým budou určována opatření. Více pravomocí by také měly dostat regiony, řekl. Netolický apeloval na důsledné vysvětlování opatření a jejich včasné avizování.

S covidem v Česku dosud zemřelo téměř 24 tisíc lidí, v poslední době umírá skoro každý den přes dvě stě nakažených. Letos už s koronavirem zemřelo víc lidí než za celý loňský rok. Loni to bylo 11 940 zemřelých, od začátku tohoto roku je úmrtí zatím 11 962.

Zátěž nemocnic potrvá týden, řekl Dušek

Denně se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška nově nakazí 1500 až 2000 lidí nad 65 let, z nichž asi třetina podle předchozích zkušeností bude potřebovat péči v nemocnici. „Dalších sedm dní budou nemocnice zcela jistě v této enormní zátěži,“ řekl Dušek. Pokles podle něj bude trvat do poloviny dubna.

Celkově je hospitalizováno více než devět tisíc pozitivních lidí. Dušek připomněl, že dalších zhruba 20 až 25 procent pacientů zůstává v nemocnici déle než 20 dní po prvním pozitivním testu, ale statistiky hospitalizovaných s covidem-19 je neuvádějí.

Pětina pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) s covidem-19 je mladší 60 let, desetina je mladší 50 let. Jen 20 procent ze všech pacientů na JIP má normální váhu, ostatní mají nadváhu nebo jsou obézní, informoval Dušek na sněmovním zdravotnickém výboru.

Z nakažených seniorů jen minimum žije v zařízeních sociálních služeb, kde se začalo očkovat nejdříve, uvedl Dušek. Celkem bylo proti covidu očkováno přes 229 tisíc lidí ve věku 70 až 79 let a 255 tisíc nad 80 let. U mladší skupiny jde o pětinu populace, u starší o 60 procent.

Nejhorší situace je na Jablonecku, Jindřichohradecku a Mladoboleslavsku

Nejvíce se epidemie v posledních dnech šíří na Jablonecku, Jindřichohradecku a Mladoboleslavsku, kde za poslední týden přibylo víc než tisíc nových případů na sto tisíc obyvatel.

Laboratoře provedly v úterý více než 155 tisíc testů, 120 tisíc z nich byly testy antigenní. V mezitýdenním srovnání bylo testů o 21 tisíc méně. Pozitivních bylo skoro 37 procent ze všech vzorků, skoro stejně jako před týdnem, předchozí dva dny byl tento podíl pod 30 procenty. Takzvaný klouzavý průměr za sedm dní se pohybuje kolem 33 procent.

Index epidemického rizika PES zůstává čtvrtý den na 71 bodech, což odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Mírně se zlepšily ostatní tři ukazatele pro výpočet skóre – tedy průměrný počet nakažených na sto tisíc obyvatel za dva týdny, čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory i podíl hospitalizovaných, u kterých se covid-19 prokázal až v nemocnici.

Původně se indexem měla řídit opatření proti šíření nákazy, ale nyní už jeho hodnota není relevantní. Hlavním ukazatelem je pro vládu naplněnost nemocnic. Uvolnit restrikce bude podle nedávných vyjádření ministrů možné, až počet hospitalizovaných klesne zhruba na tři tisíce.

Pojišťovnám dojdou finanční zásoby, uvedl Blatný

Do konce letošního roku podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zdravotní pojišťovny vyčerpají své finanční rezervy z minulých let. Náměstkyně ministra Helena Rögnerová doplnila, že na účtech mají asi 64 miliard korun, z nichž zhruba deset miliard půjde na očkování proti covidu-19, jedenáct miliard na odměny zdravotníků a řádově miliardy také na testování ve firmách.

„Předpokládali jsme, že systém (veřejného zdravotního pojištění) bude stabilní do roku 2023, ale nebude. Bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,“ řekl ministr. Podle Rögnerové zatím není jasné, jestli situaci zlepší vývoj ekonomiky nebo bude třeba požádat ministerstvo financí o dofinancování prostřednictvím zvýšení platby za státní pojištěnce.

Přibylo žáků v on-line výuce

Počet žáků, kteří se kvůli nedostatečnému technickému vybavení při distančním vzdělávání neúčastní on-line výuky, klesl proti minulému jaru v základních a středních školách ze zhruba 250 tisíc na 50 tisíc. Nejhorší je v tomto ohledu situace v nematuritních oborech středních škol. Zcela mimo výuku zůstává podle školní inspekce 10 tisíc žáků.

Podpořit účast žáků v on-line výuce se podle inspekce podařilo hlavně pomocí zápůjček počítačů ze škol či prostřednictvím škol. Této možnosti využilo kolem 50 tisíc žáků a studentů, tedy kolem 3,5 procenta všech. Například základní školy dostaly od ministerstva školství na podzim na dovybavení navíc 1,3 miliardy korun.

Podle inspekce se v některých školách účastní on-line výuky i méně než 70 procent žáků, jde hlavně o školy v Ústeckém kraji, dále pak v krajích Moravskoslezském, Libereckém, Jihočeském a v Praze. Počet žáků, kteří se do vzdělávání na dálku nezapojují vůbec, je stejný jako loni, kolem deseti tisíc.

Některé děti by se podle Blatného mohly do škol vrátit nejspíš v druhé polovině dubna. Řekl to na sněmovním výboru, konkrétní termín ale uvést nechtěl. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by se měl návrat nejdříve týkat nejmenších dětí, u žáků posledních ročníků je podle něj priorita nižší. 

Předseda školských odborů František Dobšík v Interview ČT24 doplnil, že obnova řádné výuky předpokládá očkování školních pracovníků, testování žáků (ideálně doma, nikoliv silami škol) a dostatek ochranných prostředků. Proočkovanost učitelů si nicméně jako nepřekročitelnou podmínku nedává.

„Nechceme vytvářet potenciální konflikt,“ prohlásil v Interview ČT24. „Chci věřit, že všichni, kteří to mohou ovlivnit, udělají maximum pro to, aby byla škola bezpečným prostředím,“ dodal s tím, že školy stejně nebudou otevírat postupně, a než dojde k plnému obnovení provozu, mohlo by se zaměstnance ve školství už podařit vakcinovat zcela.

Členové opozice žádají Blatného o data k účinnosti březnových opatření

Po jednání s ministrem Blatným uvedli ve středu zástupci koalice Spolu, Piráti a STAN, že budou chtít příští týden posoudit nutnost pokračování nouzového stavu. Předseda STAN Vít Rakušan se domnívá, že plně se na poklesu případů přijatá opatření ještě nemusela projevit. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by mohl při zlepšení situace stačit i pandemický zákon.

Zástupci opozičních stran také požadují, aby jim ministr dodal data o vyhodnocení opatření zavedených od začátku března. „Chceme vědět, která opatření mají smysl a jaký,“ řekl poslanec Vlastimil Válek (TOP 09).

Část senátorů napadla pandemický zákon

Senátoři STAN, Pirátů a ODS napadli u Ústavního soudu pandemický zákon kvůli způsobu přijetí i tomu, že oproti krizovému zákonu neodškodňuje celkovou újmu živnostníků. Zákon v přijatém znění umožňuje odškodnit majetkovou újmu, nikoli celkové finanční ztráty způsobené uzavřením provozovny, uvedl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Zákon odškodnění „omezuje pouze na náhradu škody skutečné, zavřená hospoda nebo restaurace se nahrazovat nebude,“ dodal právník a europoslanec STAN Stanislav Polčák.

Přijetí zákona podle nich také probíhalo ve spěchu, a tak neměli členové horní komory dostatečné množství času na řádné posouzení návrhu. Postup vlády označil Wagenknecht za další trik, jak protlačit zákon, který účelově nedává kompenzace podnikatelům.

Pandemický zákon připravila vláda ve druhé polovině února se záměrem usnadnit vyhlašování opatření proti šíření koronaviru i bez nouzového stavu. Ve sněmovně i Senátu pro něj hlasovala i část opozičních zákonodárců.

Zachovejte Covid – nájemné, žádají podnikatelské svazy

Kvůli podpoře podnikatelů se na vládu obrátily zástupci profesních organizací, kabinet žádají o zachování programu Covid – nájemné. Byl podle nich jedním z nejúčinnějších a firmám velmi pomohl, navíc pro stát v kontextu celkové podpory znamená zanedbatelné výdaje. Stát v něm vždy za konkrétní čtvrtletí přispíval 50 procent na komerční nájem.

„Bez Covid –u nájemného, bez šance, aby si udrželi dál možnost mít tu provozovnu tam, kde ji mají, tak to znamená velmi často rozsudek smrti pro velkou řadu obchodů,“ řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

V Česku podle zástupců podnikatelů nefunguje jeden program, který by dostatečně pokryl problémy uzavřených a omezených provozů, je tedy nutné podporu poskládat z více dotačních titulů. Momentálně není čas pomoc omezovat, naopak by stát měl kvůli trvajícím restrikcím přidat, dodali.

Kabinet chce místo programu vyhlásit dvě nové kompenzace s 12 miliardami korun, ze kterých si podnikatelé budou moct vybrat. Na ty ale podle firemních svazů část podniků nedosáhne.

V jednom mají čerpat příspěvek na zaměstnance za den, v tom druhém dostanou peníze na 60 procent svých nákladů. Kombinovat je půjde s programem Antivirus. Naopak kompenzační bonus už k nim čerpat nesmějí. Další podmínkou pak je propad tržeb alespoň o polovinu, i proto podnikatelé chtějí zachovat pomoc s nájmy. Zrušení COVID – nájemnéhoho se dotkne třeba prodejců elektroniky nebo sportovního zboží, kteří mají pronajaté prostory pro své pobočky a prodávají po internetu.