Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů. Zabýval se návrhem skupiny senátorů, kteří v roce 2017 požádali o zrušení stávajícího systému přepočtu hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny. Vadí jim, že zvýhodňuje úspěšnější strany. Ústavní soud zároveň odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do Poslanecké sněmovny. Volby budou 8. a 9. října, termín tak nadále platí.
Ústavní soud rozhodl o systému voleb do sněmovny, výsledek oznámí ve středu
9 minut
UDÁLOSTI: Ústavní soud rozhodl o stížnosti na systém voleb do Poslanecké sněmovny
Soudci na neveřejné poradě dospěli k rozhodnutí o systému voleb do sněmovny a rozdělování mandátů, potvrdil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Dodal, že rozhodnutí Ústavní soud oznámí ve středu. Nález připravovaný soudcem zpravodajem Janem Filipem by měl být dostupný na webu soudu od 9 hodin.
S návrhem směřujícím proti volebnímu zákonu se na Ústavní soud obrátila skupina 21 senátorů, složená ze zástupců STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a nezávislých, už v roce 2017. Stěžovali si, že zákon podle nich zvýhodňuje velké strany na úkor malých, že jsou různě veliké jednotlivé kraje a zapochybovali o ústavnosti d'Hondtovy metody, která se používá pro přepočet hlasů na mandáty. Návrh poukazuje i na znevýhodnění volebních koalic násobně vyšší uzavírací klauzulí, než jakou mají strany kandidující jednotlivě.
Podle prezidenta Miloše Zemana by ale případný zásah do zákona vedl k destabilizaci politického systému. Na ústavní soudce se obrátil s výhradou, že soud má pomáhat stabilitě politického systému, nikoli ho bourat.
„Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, jestliže to má Ústavní soud probírat krátce před parlamentními volbami. Ve skutečnosti by to vedlo k naprosté destabilizaci našeho politického systému,“ prohlásil Zeman.
Ústavní soud uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení. Soudce Vojtěch Šimíček řekl, že on sám při rozhodování nepřikládal dopisu žádnou váhu.
S výroky prezidenta nesouhlasí advokát skupiny senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Jde podle něj o bezprecedentní snahu ovlivnit nezávislé rozhodování.
Skupina senátorů upozorňuje na to, že malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu dostat více hlasů než velké. Senátoři také u Ústavního soudu napadli ustanovení volebního zákona, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.
Ústavní soud má pravomoc napadená ustanovení zákona zrušit, pokud by je alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.
Strany se připravují, že by mohlo být potřeba změnit zákon
Ústavní soud v minulosti již o volebním systému rozhodoval a zachoval jej v podobě, v níž nyní funguje. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík si však nemyslí, že je tím vyloučeno, že by nové rozhodnutí mohlo být jiné. Jednak ani první rozhodnutí nebylo jednomyslné, jednak vývoj od té doby ukázal na různé, dříve netušené součásti volebního systému.
„V prvotním rozhodování nebyla taková zkušenost ohledně quora pro koalice,“ poukázal Stanislav Balík v 90' ČT24. Uzavření sněmovny koalicím, které nezískají podle počtu členů 10 (dvoučlenné), 15 (tříčlenné) nebo 20 (čtyřčlenné a vícečlenné) procent hlasů, považuje za „výrazně diskriminační pro malé strany“. Dodal, že je „od samého počátku“ zpochybňován i d'Hondtův systém přepočtu hlasů na mandáty.
Zákonodárci se již začali připravovat na to, že by Ústavní soud mohl do volebního zákona zasáhnout. „Ústavní soud může několik měsíců před volbami dát nám jako zákonodárcům – poslancům a senátorům – za úkol stanovit volební pravidla znovu,“ připustila předsedkyně sněmovní Stálé komise pro Ústavu ČR Kateřina Valachová (ČSSD).
Vyjednávání o změnách ve volebním zákonu je však komplikované. Shodnout se na nich musí obě parlamentní komory, jejich představy se ale výrazně liší. Je to tím, že v Senátu jsou výrazně zastoupené strany, které patří v Poslanecké sněmovně k menším, zejména STAN a KDU-ČSL. Jejich senátoři se netají tím, že by chtěli, aby byl systém voleb do sněmovny co nejpoměrnější. „Je v rozporu s ústavou, že znevýhodňuje malé strany,“ je přesvědčena předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
Premiér Andrej Babiš, jehož ANO má v současnosti v Poslanecké sněmovně nejsilnější klub, se k jednání Ústavního soudu zatím nevyjádřil, v minulosti se ale opakovaně vyjádřil zcela opačně než senátoři – rád by měl ve volbách do Poslanecké sněmovny většinový systém. Podle předsedy SPD Tomia Okamury senátoři „neuvažují věcným způsobem“.
Současný volební systém je poměrný, ale rozděluje mandáty tak, že menší strany nemají v menších krajích žádné zastoupení. Například při posledních volbách v roce 2017 nestačilo občanským demokratům na mandát v Karlovarském kraji, kde se rozdělovalo pět křesel, ani devět procent hlasů. Naopak v Praze byli mezi 24 zvolenými poslanci i kandidáti KDU-ČSL a KSČM, i když obě strany získaly ve městě méně než pět procent hlasů.
Termín voleb platí
Ústavní soud se také zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení prezidentova rozhodnutí o termínu voleb do sněmovny, který odmítl. Volby se mají konat 8. a 9. října, termín tak nadále platí. Podle skupiny senátorů, převážně za STAN, prezident Miloš Zeman vyhlásil volby s neobvyklým předstihem, už v prosinci loňského roku, avšak soud se věcí samotnou nezabýval.
„Návrh byl podán zjevně neoprávněným navrhovatelem,“ konstatoval soud v usnesení, které v úterý zpřístupnil na svém webu. Soud se tak návrhem věcně nezabýval, neboť ho místo politických stran jako účastníků voleb podali senátoři. „Skupina senátorů není nositelem práva, které mohlo být dotčeno,“ upřesnil soudce Šimíček.
Senátoři vyzvali strany, aby nyní brzký termín vyhlášení napadly ony. „Vyzývám politické strany, aby se na Ústavní soud skutečně obrátily. Pokud se s rozhodnutím prezidenta smíříme, může se v budoucnu klidně stát, že se termín voleb bude vyhlašovat i několik let dopředu ve snaze napomoci vládním stranám,“ uvedl místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).
Advokát skupiny senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) na Twitteru ocenil postoj členů horní komory, kteří brzké vyhlášení voleb napadli. Soud díky nim rozhodl, že postup prezidenta lze přezkoumat na základě stížnosti politické strany. „Tu už ostatně projednává,“ uvedl Polčák.
Podobný návrh podala totiž k soudu strana Spojení demokraté - Sdružení nezávislých, za něž je v Senátu Alena Dernerová. Předjímat rozhodnutí o jejich stížnosti by podle Šimíčka byla spekulace, návrh má na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Strana je však podle úterního usnesení oprávněným navrhovatelem, a doloží-li porušení základních práv, měl by se soud jejím návrhem věcně zabývat.
Ústavní právník Jan Kudrna však upozornil v 90' ČT24, že i kdyby se Ústavní soud námitkami zabýval, neznamená to, že by volby jistě zrušil. Sám to neočekává, rozhodnutí prezidenta republiky nepovažuje na závadné. „To, že je něco neobvyklé, ještě neznamená, že je to protiústavní,“ podotkl.
Pod původním návrhem bylo podepsáno 18 senátorů. Zeman podle nich zneužil svou prezidentskou pravomoc. Poukazovali na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.
