S návrhem se na soud obrátila už v roce 2017 skupina 21 senátorů složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů. „Tato žádost skupiny senátorů je tři roky stará a je bizarní, jestliže to má Ústavní soud probírat krátce před parlamentními volbami. Ve skutečnosti by to vedlo k naprosté destabilizaci našeho politického systému,“ upozornil Zeman.
„Jakožto advokát senátorů, kteří napadli před třemi lety současný volební systém z řady dobrých důvodů, pokládám postup prezidenta republiky za bezprecedentní snahu ovlivnit nezávislé úterní rozhodování Ústavního soudu. Prezident nemá v řízení žádné postavení,“ uvedl na Twitteru europoslanec STAN Stanislav Polčák.
Podle části senátorů malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také u ÚS napadli ustanovení volebního zákona, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.
Problém pro vznik koalic
Podle navrhovatelů tento požadavek brání vzniku předvolebních koalic, vede ke zvýšení počtu stran ve sněmovně a znovu zvyšuje počet hlasů potřebných pro získání mandátu u menších uskupení. V letošních podzimních volbách budou v koalici kandidovat Piráti a STAN, druhé uskupení tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Ústavní právník Jan Kysela serveru Echo24 řekl, že pokud by byla z volebního zákona rozhodnutím soudu vyškrtnuta část týkající se přepočítávání hlasů na poslanecké mandáty, tak by zákonodárci museli schválit novou metodu přepočtu. Příští sněmovní volby se mají konat 8. a 9. října. Podle Kysely by ale soud případně mohl vykonatelnost nálezu odložit až na dobu po volbách.
