Nemocnice navyšují kapacitu pro pacienty s covidem. Omezují zákroky, přesouvají personál nebo povolávají studenty

Nahrávám video
Události ČT24: Nemocnice navyšují kapacitu
Zdroj: ČT24

České zdravotnictví se připravuje na nápor pacientů s koronavirem. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) je teď prioritou zastavit nárůst nově nakažených a vybudovat dostatečné nemocniční kapacity. Nemocnice proto omezují plánovanou péči a přesouvají zdravotníky z jiných oddělení. Do práce se postupně zapojují také dobrovolníci, mimo jiné z řad studentů zdravotnických škol a roste i počet povolaných mediků.

Kapacitu pro léčbu pacientů s koronavirem se nemocnice snaží navýšit třeba i omezováním necovidové péče. Zdravotnická zařízení napříč republikou tak ruší plánované zákroky a řada lékařů a sester se přesouvá ze svých oddělení na ta pro pacienty s koronavirem.

„Máme nachystaný scénář, jak budeme postupně utlumovat různá lůžková oddělení a měnit je v covidové jednotky,“ uvedl například ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba v pořadu 90' ČT24. „Je to obor od oboru různé,“ vysvětluje. Nemocnice bude podle jeho slov na základě aktuální situace omezovat další a další věci. „Pokud se počká s plastickými operacemi, je to prakticky bezbolestné. Pokud někomu odložíme výměnu bolavého kolene, bude ho to bolet delší dobu. Je to nepříjemné, ale není to ohrožující stav,“ popisuje.

Podobně jsou na tom i v Ostravě. Třeba zdravotní sestra z tamní Fakultní nemocnice Hana Činčilová pracovala ještě před pár dny na dětské hematologii. Teď ji ale nemocnice přesunula. „Já osobně po té dvanáctihodinové směně včera, jak jsem přišla domů, tak jsem byla ráda, že byla nachystaná večeře a odporoučela jsem se do postele, abych ráno zase nastoupila v plné síle,“ popisuje své nové nasazení.

V ostravské fakultní nemocnici je nyní volných 73 covidových lůžek, z toho 11 intenzivní péče. S provozem celé nemocnici pomáhá 30 studentů zdravotnických škol, příští týden přijde dalších padesát.

Některé nemocnice už povolaly také mediky. Například Vojtěch, student 4. ročníku 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl v pátek vypomáhat vůbec poprvé. V nemocnici bude pomáhat hlavně s úklidem a základní péčí o pacienty. „Hlavně si myslím, že to bude potřeba během dalších týdnů, aby nás bylo co nejvíc,“ říká.

Podobně jako on pomáhá například v Nemocnici na Královských Vinohradech zhruba stovka mediků. A další brzy přibydou. Vláda v pátek navíc schválila, že medici se budou moci zapojit do práce v nepáteřní síti nemocnic. Tedy třeba v menších soukromých zařízeních.

Na interním oddělení nemocnice v Kyjově zase pomáhá 13 středoškoláků. Mezi nimi je i studentka třetího ročníku tamní střední zdravotnické školy Nikola Kuchařová. Práce jí nahrazuje i praktickou výuku. „Když jsme se dozvěděly, že nám praxe zruší, tak jsme byly znepokojené, chtěly jsme do nemocnice,“ říká.

Nahrávám video
90' ČT24: Nemocnice se připravují na nápor pacientů s koronavirem
Zdroj: ČT24

Jízda po hraně nože

Důvodem nedostatku personálu není jen zvyšující se počet pacientů, ale také nárůst nakažených zdravotníků. Od začátku měsíce se počet sester, lékařů a dalších pracovníků v izolaci víc než ztrojnásobil. Většina z nich se ale infikovala mimo nemocnici.

„Celkově je doma něco přes 100 členů personálu. Dílem jsou to nakažení, dílem lidé v karanténě a dílem ti, kteří zůstali doma kvůli dětem. Personálu není dost, potřebovali bychom ho víc,“ popisuje aktuální stav třeba ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. „Situace jak v kapacitách technických, tak v kapacitách lidských je jízda po hraně nože a my jenom doufáme, že zůstaneme na té správné straně,“ dodává.

O něco lépe vypadá personální situace ve Fakultní nemocnici v Brně. Ta má téměř 6,5 tisíce pracovníků a kvůli karanténě jí vypadlo ani ne deset procent lidí. „Za situace, kdy jsme utlumili určité provozy, přeskupili zaměstnance z jednoho oddělení na druhé, sloučili některé lůžkové jednotky, jsme schopni zachovávat to, co je za potřebí,“ uvádí ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba. Zároveň ale přiznává, že více personálu by přivítal.

Kolaps lůžkové péče ale v Česku podle národního koordinátora intenzivní péče Vladimíra Černého nemocnicím nehrozí. „Jistě nás čekají potíže rozhodnout o tom, co ještě je a není neodkladná péče,“ říká ale.

Místa pro lidi s covidem budou i mimo stávající nemocnice. Armáda například připraví záložní lůžka na výstavišti v pražských Letňanech. Vláda v pátek schválila, že tam vznikne polní nemocnice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta. Zůna bude v 18:28 hostem pořadu Interview ČT24.
15:48Aktualizovánopřed 2 mminutami

Policie při zásahu v příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy. Policie zadržela třináct lidí. Podle Deníku N je mezi nimi i ředitel nemocnice Stanislav Holobrada.
12:16Aktualizovánopřed 14 mminutami

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla ze summitu Iniciativy Trojmoří

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 36 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 1 hhodinou

V kauze pokusu o zapálení synagogy v Brně dostal mladík celkem devět let vězení

V kauze pokusu o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi dohromady devět let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý. Mladík se k větší části skutků doznal. Rozhodnutí není pravomocné, obhajoba i státní zástupkyně si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.
13:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podnikatel s vazbami na Šebestyána chystá velkou drůbežárnu, zjistili Reportéři ČT

Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
před 3 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 6 hhodinami
Načítání...