V Česku začíná platit nouzový stav. Zavádějí se i nová omezení

Nahrávám video

V pondělí začíná v Česku platit nouzový stav. Vláda si slibuje, že pomůže ke zbrždění tempa růstu počtu nakažených covidem-19. Současně s nouzovým stavem začnou platit nová opatření proti koronaviru, sníží se třeba povolený počet lidí na hromadných akcích. Nově nesmí překročit hranici deseti osob vevnitř a dvaceti venku. Ve většině krajů také v pondělí zůstanou zavřené střední školy. Nouzový stav je vyhlášený na 30 dní, opatření na dva týdny.

Omezení se dotknou i restaurací, kde bude moci u jednoho stolu sedět nanejvýš šest lidí. Obchodů se naopak nová opatření nedotknou. Omezení se nevztahuje také na posilovny či akvaparky. Divadla a kina mohou dál hrát až pro 500 lidí, jsou ale zakázány přestávky na občerstvení. Omezení se týká představení se zpěvem, jako je opera nebo muzikály. Sportovní utkání se mohou konat, ale bez diváků.

Počet lidí na církevních shromážděních vláda od pondělí omezí na sto s dodržením rozestupů. Při církevních obřadech se nemá zpívat.

V okresech, jež jsou na mapě podle rizika nákazy označeny červenou nebo oranžovou barvou, se na dva týdny uzavřou střední školy. Praktická výuka se ale ve školách bude moci konat. O opatřeních rozhodnou hygienici v jednotlivých krajích.

Nahrávám video

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) navíc v neděli připustil, že mezi zvažované varianty patří i to, že by se na dálku mohli učit i žáci druhých stupňů základních škol. Další opatření prý představí v pátek.

Na základních školách se bude 14 dnů učit hudební výchova bez zpěvu. Tělocvik bude na prvním stupni bez omezení, na druhém stupni by se měl konat venku. Bez zpěvu bude hudební výchova také na středních školách a konzervatořích, které zůstanou otevřené. V červených a oranžových okresech přejdou na výuku na dálku kromě středních škol i základní umělecké a vyšší odborné školy.

Odměny pro zdravotníky

V českých nemocnicích je v současnosti volná čtvrtina lůžek pro pacienty vyžadující intenzivní péči. Přehlcení zdravotnictví přitom mají zabránit právě zavedená opatření – zejména omezení hromadných akcí. 

Premiér chce v budoucnu jednat o odměnách pro zdravotníky. Těm ale zatím stát nevyplatil peníze navíc ani za práci během první vlny pandemie. Vláda je však schválila v srpnu, a dostat by je tak měli v listopadu. „Až tento týden jsme dostali peníze z ministerstva financí,“ řekl Prymula v pátek.

„Je potřeba, aby aparát ministerstva zdravotnictví, který je strašně pomalý a zkostnatělý, skutečně zdravotníkům vyplatil odměny co nejdřív,“ uvedl Babiš.

Thomayerova nemocnice změnila některá oddělení v centra pro nakažené

Některá zdravotnická zařízení se přitom musejí nové situaci rychle přizpůsobovat. Například v pražské Thomayerově nemocnici počet lidí s těžším průběhem covidu-19 začal rychle narůstat minulý týden. „Plníme kapacity na strop, před týdnem jsme otevírali oddělení akutně pro předpokládaný nárůst,“ uvedla přednostka místní pneumologické kliniky Martina Vašáková.

Podobně to vypadá i na dalších místech v Thomayerově nemocnici. Některá oddělení se změnila na centra pro pacienty s koronavirem, a musela tak částečně omezit svou péči. I přesto mají zdravotníci více služeb než obvykle, k práci na svých odděleních jim totiž přibyla péče o nakažené.

Nemocnice proto hledá nové sestry. Přijmout jich chce nejméně dvacet. „V posledních čtrnácti dnech jsem tady v podstatě denně i přes víkendy. Pro všechny, kdo tady pracují, je to hodně náročné a je to pro ně v podstatě dlouhodobě neúnosné,“ uvedla vrchní sestra Thomayerovy nemocnice Renáta Michalíčková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...