Předsedové KSČM Vojtěch Filip a STAN Vít Rakušan debatovali v Událostech, komentářích o cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Podle Filipa byla popřením dlouhodobé české politiky a ohrozila naše ekonomické zájmy. Rakušan ji naopak považuje za skvělou reklamu a je přesvědčen, že z rámce české diplomacie nevystoupila.
Podle Filipa byla Vystrčilova cesta avanturismus. Podle Rakušana skvělá reklama
Komunisté cestu označili za svévolnou, rituální a zbytečnou a vyzvali vládu, aby se od ní distancovala. Filip připomněl, že Česko respektuje princip jedné Číny, což potvrdili všichni vysocí činitelé. Vystrčil to podle něj porušil. „Udělal si z nejvyšších ústavních činitelů blázny,“ prohlásil. Jednostranný krok nepovažuje za výraz suverenity, ale „avanturismus“. Komunisté by cestu chtěli „znulitnit“. Podle Filipa je to z právního hlediska možné.
Rakušan očekával, že komunisté „vyskočí jako čertík z krabičky“. Zdůraznil, že ústavní činitelé mají právo vykonávat mandát tak, jak jim voliči uložili. Cesta podle něj mezinárodní právo neporušila a Vystrčil ani jednou nepronesl výrok v rozporu s českou oficiální zahraniční politikou.
Na Vystrčila i jeho delegaci je šéf STAN pyšný: „Tu reklamu, kterou teď udělali České republice. To, že ukázali, že Česká republika je hodnotově pevně zakotveným demokratickým státem. To, že byl obnoven ten trochu ztracený étos Václava Havla v naší zahraniční politice. Na to musí být mnoho českých občanů pyšných.“ Připomněl i veskrze pozitivní reakce ze „západního, civilizovaného světa“.
Výhrůžky
Rakušan připustil, že mezi českými politiky je možná debata o zahraniční politice. Za jinou situaci však považuje výhrůžku čínského ministra zahraničí, který řekl, že Vystrčil bude nucen zaplatit vysokou cenu za cestu. Očekával by, že Filip alespoň formálně odmítne „jednoznačný útok na svého kolegu“.
Filip výrok šéfa čínské diplomacie považuje za projev suverenity jeho země. „Ve své suverenitě za svoji zemi řekl, že Česká republika za to zaplatí vysokou ekonomickou cenu,“ sdělil. Na opravu moderátora, že ministr hovořil osobně o Vystrčilovi, reagoval domněnkou, že Čína mu možná nevydá vízum, kdyby o něj měl zájem.
Předseda komunistů dále zdůraznil, že Vystrčil byl zvolen 8144 hlasy, zatímco prezidenta volilo dva a půl milionu hlasů a více lidí hlasovalo i pro předsedu vlády nebo sněmovny, kteří všichni cestu kritizovali. „Musím se ptát, jaká je legitimita toho rozhodnutí,“ prohlásil.
Ohrožený obchod
V pátek se také objevila zpráva, že výrobce pian Petrof přišel o dohodnutou zakázku v Číně s odkazem na Vystrčilovu cestu. Rakušan se domnívá, že to ještě není definitivní a dlouhodobě to zájmy českých vývozců nepoškodí, protože Čína je na české výrobce v některých segmentech „docela odkázána“. Připustil, že krátkodobě to může některé kontrakty zkomplikovat, ale je přesvědčen, že to bude vyváženo přínosy zlepšených vztahů s Tchaj-wanem.
Filip zdůraznil, že Čína je daleko větší než Tchaj-wan. „Nám jde mnohem více o vývoz našeho zboží. Tady jsme ztratili jednu zakázku a můžeme jich ztratit mnohem více,“ sdělil. Riziko vidí například v případě automobilky Škoda. „Jsem zvědavý, co bude pan Rakušan říkat těm nezaměstnaným, kteří nebudou mít práci, protože pochybuji, že ty zakázky můžeme někde nahradit. Desetimilionový stát si takové avantury dovolit nemůže,“ řekl.
Horká půda
Vystrčil na Tchaj-wan přiletěl v neděli. Postupně se setkal s hlavními politickými představiteli země, byl oceněn medailí za parlamentní diplomacii. Jednal také s tamními firmami. Návštěva vzbudila v tchajwanské společnosti značnou pozornost. Na delegaci neustále čekaly desítky novinářů, kameramanů či fotografů.
Zatímco obchodní vztahy ostrova se zahraničím jsou poměrně čilé, cizí delegace na vysoké politické úrovni se zřetelem na odpor pevninské Číny na Tchaj-wan jezdí vzácně.
Proti Vystrčilově návštěvě se komunistická vláda v Pekingu ostře ohradila. Ministr zahraničí Wang I druhému nejvyššímu ústavnímu činiteli Česka vzkázal, že ho donutí zaplatit vysokou cenu za to, že porušil princip jedné Číny. Překročil prý „červenou čáru“. Vystrčil to odmítl, postavily se za něj i česká diplomacie, Německo, Francie, či slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.