Hamáček nás pomlouvá, stěžuje si Okamura. Ze zprávy o extremismu přitom zmizela konkrétní jména

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) se, stejně jako v předchozích letech, objevilo ve zprávě ministerstva vnitra, která mapuje extremismus a šíření nenávisti. Z dokumentu ale tentokrát vypadlo jméno lídra hnutí Tomia Okamury, které bylo vyškrtnuto z definitivní verze. Předseda strany tvrdí, že si ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) skrz dokument vyřizuje politické účty. Nicméně jeho příspěvky řeší i správci sociálních sítí, jako je YouTube a Facebook. Věcí se pro Reportéry ČT zabývali Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

 

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT: SPD ve zprávě o extremismu

„Ministr vnitra Hamáček nechal napsat do zprávy ministerstva vnitra, že je prý SPD extremistickou stranou. Přitom, kdyby tomu tak skutečně bylo, tak by přece právě ministerstvo vnitra mělo zahájit řízení o zrušení SPD,“ komentoval na sociálních sítích Okamura zařazení hnutí, kterému šéfuje, do zprávy o extremismu.

Resort přitom SPD přímo mezi extremistické strany neřadí, hnutí ale podle resortu přebírá jejich rétoriku a aktivity. „Tradiční hráči (Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie) však byli na poli šíření nenávisti zcela zastíněni xenofobními uskupeními, která se začala profilovat v souvislosti s migrační krizí. Jednoznačněji dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie,“ uvádí ministerstvo v dokumentu.

„Já si myslím, že to je významně politicky ovlivněná zpráva,“ kritizuje poslanec Jaroslav Foldyna, který byl do letošního roku v ČSSD, ale nyní je za SPD. „Ti, co si ji zadali, ať si zpytují své svědomí,“ dodává. 

„Pokud je šíření nenávisti mezi lidmi vnímáno jako bezpečnostní hrozba, tak vnitro má možnost to sledovat. Pokud tomu nějaký subjekt přispívá, tak ho tam může odůvodněně uvést,“ vysvětluje politolog a odborník na extremismus z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity Miroslav Mareš.

Analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca na příkladu ze sociálních sítí popisuje, jak podněcování nenávisti popisované vnitrem vypadá. „Desátého srpna se na Facebooku Tomia Okamury objevilo video zachycující černocha, který přeskakuje pult v restauraci. To video bylo otitulkováno multikulturní nakupování, ale jednalo se o předem připravenou scénku amerického youtubera,“ uvádí. Video je ale výrazně zkrácené, v celku ho ve své show uvedl další youtuber, který nepovedený vtip kritizoval.

Spojenec v kritice

Zprávou o extremismu se nyní budou zabývat poslanci. SPD není sama, kdo ji kritizuje, už dříve se ukázalo, že má na své straně spojence v podobě Pražského hradu. Ten se poprvé hnutí zastal před dvěma lety.

„Hrad a Tomio Okamura jsou spojenci. Je to patrné z osobních setkání a třeba výroků prezidenta Zemana na podporu SPD a naopak,“ komentuje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

I letos měla prezidentská kancelář výhrady k dokumentu. Jaké konkrétně, ale odmítá uvést. „Stejně jako v uplynulých letech vznesla Kancelář prezidenta republiky k návrhu zprávy několik věcných připomínek. Tyto věcné připomínky byly kladně vypořádány. Více k tématu sdělovat nebudeme,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ze zprávy zmizela konkrétní jména 

Jak zjistili Reportéři ČT, do oficiální verze se každopádně dostala ve zkrácené podobě pasáž o hnutí SPD. Konkrétně ze zprávy vypadl jeden odstavec. Jde o jediné místo části SPD, kde je jmenovitě zmíněn předseda Tomio Okamura a jeho dva europoslanci.

„Těmi se stali Hynek Blaško a Ivan David. Součástí předvolební kampaně SPD se stalo i dubnové shromáždění na Václavském náměstí, kterého se zúčastnili Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu a Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení. Předseda SPD Tomio Okamura se opakovaně sešel i s Matteem Salvinim z italské Ligy severu,“ stálo v pasáži části zprávy o extremismu.

Na otázku, proč z dokumentu tato část vypadla, reagoval náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. „Ten proces je dlouhý, a kde konkrétně, jestli něco vypadlo, to nevím,“ uvedl jen s odkazem na to, že má dovolenou. Podle něj ale vyškrtnutí pasáže po resortu nikdo nechtěl.

„Mohou tam být určitě nějaké snahy nekomplikovat situaci s parlamentním subjektem,“ vysvětluje ale možnou motivaci politolog Mareš.

Zrušený profil na YouTube

Podle Okamury bylo hnutí do zprávy ministerstva zařazeno kvůli vyřizování politických účtů. „Pomlouvá nás ministr vnitra Hamáček, předseda ČSSD, kterému teče do bot,“ říká šéf hnutí SPD na jednom ze svých facebookových videí.

Ministra Hamáčka i jeho úřad Reportéři ČT opakovaně žádali o vyjádření, ale nereagoval.

„To, že se v současných zprávách, které vydává ministerstvo vnitra pod vedením Hamáčka, objevuje SPD, není novum, protože SPD byla uváděna i ve zprávách čistě o extremismu za předchozích ministrů,“ podotýká Máca.

S problémy se Okamura setkal i na internetu. „Před nedávnem Tomiu Okamurovi sociální síť YouTube zrušila jeho profil. Na svém kanálu zveřejňoval různá videa, která jsou plná násilí, různého šokujícího obsahu a YouTube to shledal jako porušení podmínek užívání,“ dodává Máca. 

Okamurovo jednání na sociálních sítích si vyzkoušeli i Reportéři ČT na vlastní kůži, a to, když mu chtěli dát prostor pro vyjádření. Předsedu SPD v pátek 21. srpna požádali prostřednictvím SMS o rozhovor na téma zprávy o extremismu. Do pondělního rána neodpověděl. Následně jim i odmítl odpovědět na dotazy s tím, že pořad Reportéři ČT nemá jeho důvěru.

„Okamura si však následně na sociálních sítích stěžoval, že jsme zneužili pietní akt,“ říká Golis. „Okamuru jsme přitom oslovili až po skončení pietního aktu v pražských Dejvicích. Navíc ve chvíli, kdy už na místě téměř nikdo nezůstal,“ popisuje reportér.

Od nenávisti k násilí

Na případy šíření nenávisti se v posledních letech více zaměřuje i policie a státní zastupitelství. „Mám obavu z toho, aby potom celá společnost nezhrubla takovým způsobem, že si řekne, že dobře, tak to, co píšeme na internetu, pojďme zkusit. Já skutečně nechci v České republice žádné trestné činy z nenávisti, násilné povahy,“ říká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Zpráva ministerstva vnitra v tomto ohledu upozorňuje na známý případ důchodce Jaromíra Baldy, který chtěl způsobit nehodu vlaků a svést ji na muslimy. V dokumentu je zmiňován také případ někdejšího tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Toho kvůli jeho nenávistným výrokům dokonce roční podmínkou potrestal soud, a to za slova pronesená na půdě Poslanecké sněmovny vůči gayům, Židům a Romům.