Nejen zdravotnická či ekonomická dilemata – ale i potravinová. Podle vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) by se stát měl věnovat také otázce zásobení základními potravinami.
Odvolávají se na případy z minulosti, třeba před sto lety v období španělské chřipky, která ukazuje, že podobné pandemie mohou výrazně ovlivnit tuzemské zemědělství.
„Zastavily se pekárny, vázlo zásobování potravin,“ objasňuje profesor Michal Hejcman z ČZU. Zároveň dodává, že „jakákoli takováto velká krize je spojená s nějakou potravinovou nedostatečností“.
Při analýze ještě starších dějin se dostává například k roku 1816, ve kterém nebylo žádné léto. „Nastal takový hladomor, že lidé jedli třeba seno.“
V zemědělství chybí sezonní pracovníci
Přesto, že se díky technologickému pokroku, tržní ekonomice a globalizaci situace změnila, může pandemie ochromit zemědělství a potravinovou soběstačnost i v současnosti.
Lidé podle Hejcmana nemají zájem o práci v zemědělství, případně na to nejsou fyzicky uzpůsobeni. Nedostatek lidí by pak mohl vést také k nutnému zmenšení chovů a k úbytku potravin.
O dobytek se zatím má kdo starat, v případě dalšího šíření nákazy ale českým zemědělcům budou výrazně chybět sezonní pracovníci, kterých je už teď nedostatek. „Tenhle problém se netýká pouze Česka, ale třeba i Itálie, kde chybí zhruba 300 tisíc sezonních pracovníků,“ podotýká Hejcman.
Navýšení hmotných zásob
Podle vědců z ČZU je potřeba revidovat politiku hmotných zásob, co se týká potravin. Přesné složení zásob je státním tajemstvím, jejich množství by se ale mělo zvyšovat, asi o 10 milionů denních dávek za rok.
Stav potravin částečně objasnil pro ČT Pavel Švagr ze Správy státních hmotných rezerv.„Ministerstvo zemědělství v současnosti uplatňuje požadavek, abychom v dohledné době měli zásoby až na 15 dnů. V tuhle chvíli máme zásobu asi na 1,3 dne, což v podstatě znamená 13 milionů denních dávek.“
