Aby byly základní potraviny. Kvůli pandemii navrhují vědci ze zemědělské univerzity navýšit hmotné rezervy

Podle vědců z České zemědělské univerzity by v budoucnu mohla pandemie způsobit potravinovou krizi. Tým profesora Michala Hejcmana varuje, že při případné další vlně nákazy by mohly chybět základní potraviny jako mouka, máslo nebo maso. Apelují proto na zvýšení hmotných rezerv státu, tak aby mohlo být Česko potravinově soběstačné.

Nejen zdravotnická či ekonomická dilemata – ale i potravinová. Podle vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) by se stát měl věnovat také otázce zásobení základními potravinami.

Odvolávají se na případy z minulosti, třeba před sto lety v období španělské chřipky, která ukazuje, že podobné pandemie mohou výrazně ovlivnit tuzemské zemědělství.

„Zastavily se pekárny, vázlo zásobování potravin,“ objasňuje profesor Michal Hejcman z ČZU. Zároveň dodává, že „jakákoli takováto velká krize je spojená s nějakou potravinovou nedostatečností“.

Při analýze ještě starších dějin se dostává například k roku 1816, ve kterém nebylo žádné léto. „Nastal takový hladomor, že lidé jedli třeba seno.“ 

V zemědělství chybí sezonní pracovníci

Přesto, že se díky technologickému pokroku, tržní ekonomice a globalizaci situace změnila, může pandemie ochromit zemědělství a potravinovou soběstačnost  i v současnosti. 

Lidé podle Hejcmana nemají zájem o práci v zemědělství, případně na to nejsou fyzicky uzpůsobeni. Nedostatek lidí by pak mohl vést také k nutnému zmenšení chovů a k úbytku potravin.

O dobytek se zatím má kdo starat, v případě dalšího šíření nákazy ale českým zemědělcům budou výrazně chybět sezonní pracovníci, kterých je už teď nedostatek. „Tenhle problém se netýká pouze Česka, ale třeba i Itálie, kde chybí zhruba 300 tisíc sezonních pracovníků,“ podotýká Hejcman. 

Navýšení hmotných zásob

Podle vědců z ČZU je potřeba revidovat politiku hmotných zásob, co se týká potravin. Přesné složení zásob je státním tajemstvím, jejich množství by se ale mělo zvyšovat, asi o 10 milionů denních dávek za rok.

Stav potravin částečně objasnil pro ČT Pavel Švagr ze Správy státních hmotných rezerv.„Ministerstvo zemědělství v současnosti uplatňuje požadavek, abychom v dohledné době měli zásoby až na 15 dnů. V tuhle chvíli máme zásobu asi na 1,3 dne, což v podstatě znamená 13 milionů denních dávek.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
17:28Aktualizovánopřed 44 mminutami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 4 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 6 hhodinami

„Superúředník“ Fryč po dohodě s premiérem končí ve funkci

Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč v sobotu končí ve funkci. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se minulý týden dohodl na ukončení své služby a vláda to odsouhlasila v pondělí. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Detaily k Fryčově odchodu premiér ani úřad vlády nezveřejnili. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání a řeší případné spory.
před 7 hhodinami

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
před 10 hhodinami

Kratom může být ve vysokých dávkách nebezpečný. Po jeho požití loni zemřelo třináct lidí

Česko je druhým největším odběratelem kratomu na světě. Rostlina pochází z jihovýchodní Asie, kde se její listy hlavně žvýkají. Do Evropy se dováží v podobě prášku. Ten v malém množství stimuluje a může mít i léčivé účinky, ve velkých dávkách ovšem může být nebezpečný. Extrémně nebezpečná je pak kombinace s jinými látkami. Od loňska je kratom v tuzemsku zařazený mezi psychomodulační látky. Jeho držení a užívání není trestné, avšak prodej je přísně regulovaný. Koupit ho mohou jen dospělí a pouze v licencovaných obchodech. Třeba na Slovensku, v Polsku a dalších dvanácti zemích Evropy je ale jeho držení a nakládání s ním trestným činem. V Česku podle statistik policie vloni zemřelo třináct osob, u nichž byl kratom v krevním séru ve vysokých dávkách bezprostředně přítomen. Desítky dalších měly velmi vážné zdravotní potíže.
před 11 hhodinami

Na summit NATO bych vyslal Babiše kvůli jeho vztahům s USA, řekl Barták

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták (Motoristé) by na summit NATO vyslal místo prezidenta Petra Pavla předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho dobrým vztahům s USA. Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) adresované Pavlovi nepovažuje za vydírání a podle něj prezident jejich zveřejněním porušil listovní tajemství. „Jak znám Petra Macinku, je to tvrdý vyjednávač, ale určitě to není člověk, který by chtěl někomu ubližovat,“ řekl. Tématem byl i státní rozpočet, přičemž schodek 310 miliard podle Bartáka odráží i stav ekonomiky. „Bohužel jsme netušili, v jakém stavu budeme rozpočet přebírat, a pořád se chceme dostat co nejníže, akorát v tuto chvíli nejde sestavit jinak,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 12 hhodinami
Načítání...