Justice měla problémy, zneužití pro monstrprocesy nemohla zabránit, míní expert o soudu s Horákovou

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Proces s Miladou Horákovou byl podle Kuklíka vyvrcholením snahy komunistů o zneužití československé justice. „Už brzy po únoru se ukázalo, že cílem komunistického režimu je vypořádat se se svými oponenty, ať už domnělými, nebo skutečnými,“ popisuje děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Připomíná ale, že justice v Československu se potýkala s problémy už dříve. „Bylo tady období druhé republiky a druhé světové války a poválečné období je poznamenáno například retribučními procesy, které předznamenaly i to, co se pak odehrálo po únoru 1948. To, že tu byli soudci, kteří vystudovali za první republiky a působili v prvorepublikové justici, nemohlo zabránit tomu, aby justice byla takovýmto způsobem zneužita,“ vysvětluje Kuklík.

Poukazuje na administraci vykonstruovaných procesů. Část soudců podle něj měla zkušenosti již z první republiky, v soudní síni tyto profesionály po puči v únoru 1948 doplnili soudci z lidu. „Stejně tak prokurátoři. Byli tu hlavní – mimo jiné Urválek –, ale byli tady i takzvaní dělničtí prokurátoři,“ podotýká. Nováčci podle něj byli pečlivě vybíráni a po krátkém vzdělávání měli plnit své role v monstrprocesech.

Dopředu vybráni byli také advokáti, kteří rovněž dodržovali předem daný scénář. Ten vypracovalo ministerstvo spravedlnosti a posléze dohlíželo na jeho plnění. Důležitou roli hrála Státní bezpečnost, která měla za úkol vynucovat přiznání u obviněných.

„Samozřejmě ne každý z těch advokátů se na tom chtěl podílet. Jak justice, tak státní zástupce, tak i advokáti, kteří nechtěli spolupracovat, museli po roce 48 z těch profesí odejít. V roce 1950 už to jsou zejména ti, kteří samozřejmě vědí, o co jde a jsou ochotni se na těch procesech podílet,“ přibližuje expert na právní dějiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš navrhuje odložení změn ve školním stravování. S koalicí to zatím neprobral

Změny ve školním stravování, které mají platit od letošního září, by se mohly odložit až na září 2027. Po pátečním jednání o vyhlášce, která mění pravidla pro složení školního jídelníčku stará 30 let, to prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Zatím podle něj ale nebylo nic definitivně rozhodnuto, protože návrh není projednaný v koalici, kterou ANO tvoří s SPD a Motoristy. V plánu jsou podle něj další jednání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vládní koordinátorkou pro duševní zdraví bude Protopopová

Národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenována psychiatrička Dita Protopopová, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví. Na úřadě vlády podle něj vznikl nový odbor politiky duševního zdraví. Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví (MZd) potřebují investice za 2,7 miliardy korun, řekl také Babiš. Mají dohromady více než 3700 lůžek.
před 11 hhodinami

Sněmovna schválila odklad superdávky

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Poslanci z koalice a ODS podpořili omezení obstrukcí

Sněmovna podpořila v úvodním kole změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Novela zástupců koaličních ANO, SPD a Motoristů a opoziční ODS zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává Sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh. Další opoziční strany vznášejí k úpravám výhrady a chystají pozměňovací návrhy. Novelu jednacího řádu posoudí tři výbory, a to ústavně-právní, mediální a petiční.
před 15 hhodinami

Incidentů na železnici neubývá. Drážní úřad chce zvýšit bezpečnost

Drážní úřad se chystá důsledněji kontrolovat soukromé firmy i zavedené dopravce, kteří školí strojvůdce. Počet incidentů, kdy vlaky projíždějí návěstidla na červenou, považuje stále za příliš vysoký. K nehodám ale často dochází také kvůli bezohlednosti řidičů nebo chodců. Počet nehod na železnici i mrtvých na přejezdech loni oproti předchozímu roku vzrostl.
před 19 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 19 hhodinami

Místo drahého kovu bižuterie. Úřad varuje před šperky z asijských e-shopů

Kontroly Puncovního úřadu loni odhalily přes devět tisíc šperků nejasného původu, s neodpovídající ryzostí nebo s jiným druhem kovu, než obchodník uváděl. Největší riziko v současnosti představují nákupy na asijských e-shopech, kde si zákazník objedná šperk z drahého kovu, ale může mu dorazit jen bižuterie, popsala pro ČT předsedkyně Puncovního úřadu Jana Davídková.
před 21 hhodinami

Desítky premiérů i prezidentů. Bezpečnostní konference v Mnichově startuje

Bavorský Mnichov se opevňuje. Tradiční bezpečnostní konference se od pátku do neděle zúčastní zástupci 120 zemí, z toho 60 premiérů a prezidentů, a víc než stovka ministrů zahraničí a obrany. Včetně těch z tuzemska. Napjatá očekávání provází avizované vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia a jeho pohled na transatlantické vztahy.
před 22 hhodinami
Načítání...