V Česku během úterý přibylo 44 případů nákazy novým koronavirem, je jich 8630. Uzdravily se téměř dvě třetiny z celkových 8630 nakažených, tedy 5725 lidí. Obětí je 302. Česko ostatně pokračuje v rozvolňování opatření – nově nejsou povinné roušky při práci v kanceláři. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se také dohodl se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na úplném otevření hranic mezi oběma zeměmi. Praha se chystá podpořit kulturu a cestovní ruch částkou 251 milionů korun.
V Česku se uzdravily téměř dvě třetiny nakažených koronavirem, Praha podpoří kulturu
- Počet lidí s potvrzeným koronavirem se v pondělí zvýšil o 111, v květnu to bylo dosud nejvíce. Do úterního odpoledne přibylo dalších osmnáct na celkových 8604. K ohniskům patří Důl Darkov, kde se zatím potvrdila nákaza u 82 zaměstnanců a 6 rodinných příslušníků.
- Zemřelo 301 lidí, kteří se koronavirem nakazili.
- Z jednání ministrů zahraničí vyplynulo, že by se 15. června měly plně otevřít česko-rakouské hranice, ještě se bude jednat o otevření česko-slovenských hranic. Videosummit V4 a neměcké kancléřky dal naději i na otevření hranic s Německem v témže termínu, otevřít by se mohlo také Maďarsko.
- Od 26. května budou kontroly na hranicích namátkové a otevře se více přechodů. Povinnost mít při návratu ze zahraničí negativní test bude však stále platit.
- Pokračuje rozvolňování. Při zachování dvoumetrových rozestupů nejsou již povinné roušky v kancelářích. Nemusí je nosit ani lidé pracující v horku.
- Organizátoři zrušili Jízdu králů ve Vlčnově. Naopak se otevřelo Národní technické muzeum.
On-line přenos
Šíření koronaviru - květen
- 23:26
Guvernér Louisiany John Bel Edwards prodloužil koronavirová opatření o další čtyři týdny. Ta původně přitom měla skončit tento pátek.
- 23:23
Dalším dvěma organizátorům Trumpova předvolebního mítinku v Tulse vyšel pozitivní test na koronavirus. Celkově jich je už osm. Informoval o tom britský deník The Guardian.
- 19:02
Ve Francii zaznamenali v minulých 24 hodinách 31 úmrtí s covidem-19. Denní počet zemřelých se tak už jedenáctý den za sebou drží pod stovkou.
Návštěvy Rakouska budou podle ministra Petříčka od poloviny června zcela bez omezení. Lidé, kteří hranice překročí, se tedy budou moci vrátit bez povinnosti karantény či placení testů na koronavirus. Podle Petříčka jsou připraveny oba státy, definitivní potvrzení by mělo přijít v příštím týdnu, až to projedná vláda. S českým a rakouským ministrem zahraničí jednal i jejich slovenský protějšek, Bratislava ale ještě připravenost na úplné otevření hranic s Českem a Rakouskem nepotvrdila.
Premiér Andrej Babiš (ANO), který se v úterý zúčastnil videosummitu V4 a německé kancléřky Angely Merkelové, však řekl, že by se za ideálních okolností mohly 15. června otevřít hranice mezi Českem, Rakouskem, Slovenskem a také Maďarskem i Německem. Uzavřené zůstanou polské hranice.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že již od příštího úterý, tedy 26. května, se zmírní kontroly na hraničních přechodech a otevře se jich více. „Až na ty nejmenší typu turistických stezek, které vedou přes hranice, by se měly otevřít skoro všechny hraniční přechody. Určitě to bude podstatně více než teď,“ upřesnil Hamáček. Kontroly by měly být namátkové. Ministr vnitra však zdůraznil, že se tím nic nezmění na povinnosti mít při návratu do Česka negativní test na koronavirus.
Aerolinky obnovují linky do Prahy
Provoz na pražském letišti pomalu ožívá. V dubnu letiště zaznamenalo bezprecedentní pokles provozu o 99,6 procenta, když odbavilo 5031 cestujících. Na konci měsíce fungovaly pouze dvě pravidelné linky, a to do Minsku a Sofie.
V květnu už se situace začíná ovšem mírně obracet. Na začátku měsíce byla obnovena denní linka KLM do Amsterdamu, v provozu je také přímá linka Eurowings do Düsseldorfu. Od pondělí obnovily provoz i tuzemské České aerolinie (ČSA), které zatím létají do Paříže, Amsterdamu a Frankfurtu nad Mohanem, v dalších dnech přidají spoje i do Stockholmu a Bukurešti. Společnost také uvedla, že v případě pozitivního vývoje by další linky mohla spouštět v průběhu následujícího měsíce.
V červnu by pak podle očekávání měly postupně přibývat linky i dalších dopravců. Obnovení spojů do Frankfurtu od 1. června už ohlásila Lufthansa. Dalším velkým dopravcem, který se do Prahy vrátí, jsou Air France. Ty začnou z Prahy na pařížské letiště Charlese de Gaulla létat od 3. června. Zpočátku budou vypravovat jeden až dva lety týdně, od konce června by do Paříže měly letět celkem čtyři spoje francouzského dopravce. Od července pak plánuje obnovení linky do Helsinek finský dopravce Finnair.
V kanceláři bez roušky
V Česku zatím pokračuje uvolňování opatření zavedených v minulých měsících kvůli šíření koronaviru. Nově nemusí lidé nosit roušky v provozech, kde se zaměstnanci potýkají s horkem – když zátěž teplem na pracovišti spadá do třetí nebo čtvrté kategorie. Stejně tak již nejsou roušky povinné v kancelářích, pokud však lidé mezi sebou ponechají alespoň dvoumetrové rozestupy.
„Asi nebude nikdo chodit po firmách a kontrolovat rozestupy. Je to opět uvědomění lidí, aby stále měli na vědomí základní parametry,“ podotkl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) po vyhlášení nového opatření.
Nadále platí i další výjimky ze všeobecné povinnosti chránit si mimo vlastní domov nos a ústa – například pro žáky ve školách, řidiče ve veřejné dopravě nebo členy jedné domácnosti ve vozidle, většinou ale musí splnit další podmínky.
Opatření ministerstva zdravotnictví platí od úterý do konce týdne. Od 25. května by již povinnost roušek neměla být úplná, nadále budou povinné například ve veřejné dopravě nebo v obchodě, nikoli však již venku.
Kdy roušky nebudou potřeba již vůbec, vláda zatím nestanovila, což se ale nelíbí opozici. „Potřebujeme stát řízený daty, ne spekulace co by kdyby. Pracovat s jasnými a pevnými čísly a umět jimi řídit budoucí politiku. To se tady neděje, stát má problém byť jen zveřejnit pandemický model,“ kritizoval kabinet poslanec Pirátů Ondřej Profant.
Otevírá Národní technické muzeum, zato ve Vlčnově nebude Jízda králů
Koronavirová karanténa končí v dalších institucích. I když muzea mohou mít otevřeno již déle než týden, řada z nich tak dosud neučinila. V květnu je možné poprvé po více než dvou měsících zajít do Národního technického muzea, zatím se otevírá pouze jeho hlavní budova na pražské Letné – expozice v Plasech či v Chomutově přibudou až později.
„Děkuji kolegům za jejich práci v komplikovaných podmínkách a všem návštěvníkům, kteří do muzea v blízké době zavítají. Pro jejich bezpečnost jsme udělali maximum a věřím, že budou mít pochopení pro určitá aktuální opatření,“ uvedl ředitel technického muzea Karel Ksandr.
Ve vstupní hale své hlavní budovy na Letné uspořádalo technické muzeum výstavu věnovanou nejaktuálnějšímu dění – expozici ochranných pomůcek vyvinutých k ochraně před šířením nového typu koronaviru.
V muzeu zůstává povinnost roušek, návštěvníci si musí dezinfikovat ruce a prozatím zapomenout na komentované prohlídky. Uzavřena zůstává expozice uhelného a rudného dolu. Podle ředitele Ksandra je ale také sníženo vstupné, a to zhruba o 20 procent. Lze za ně spatřit devět expozic a šest výstav.
Ne vše se ale vrací k normálu. Pořadatelé definitivně zrušili letošní Jízdu králů ve Vlčnově plánovanou na 29. až 31. května. Pojede se až příští rok, ale hned se dvěma králi. „Pojedou dva ročníky dohromady, zatím se takto chlapci dohodli. I král, který byl letos v lednu představený na krojovém plese, by měl příští rok Jízdu králů jet,“ uvedla ředitelka vlčnovského Klubu sportu a kultury Petra Kučerová Brandysová.
Na koni v ženském kroji a s růží v ústech měl letos obcí projet žák třetí třídy vlčnovské základní školy Josef Pavelčík. Královskou družinu pro letošek vytvořilo 12 svobodných chlapců, takzvaných legrútů. Příští rok by jich mělo být v ročníku devět.
Praha podpoří kulturu a cestovní ruch 251 miliony korun
Pražský magistrát kvůli pandemii koronaviru zvýší dotace kulturním zařízením a podpoří rovněž ty, které je nečerpaly. Peníze dostanou městské organizace, které přišly o značnou část vstupného. Další peníze pak hlavní město dá na podporu cestovního ruchu. Celkem Praha vydá 251 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Vedení města již před časem oznámilo, že propad v kultuře a cestovním ruchu je odhadován na více než 100 miliard korun.
Propad v kultuře je kvůli pandemii covid-19 odhadován na 12 miliard korun a podle dřívějšího vyjádření radní Hany Třeštíkové (Praha sobě) ohrožuje přes 10 tisíc pracovních míst. Podporu proto získají soukromé i městské instituce.
Město navýší granty, které již rozdělilo. Mezi zařízení, která obdržela víceleté granty, rozdělí 25 milionů a mezi držitele jednoletých grantů 14 milionů. Organizace dostanou vždy částku do výše 20 procent grantu, který již obdržely. Pomoci se dostane rovněž významným kulturním zařízením, která o dotaci v minulosti nežádala, a to formou individuálních účelových dotací 500 tisíc korun. V součtu to bude dohromady 10 milionů.
111 pozitivních testů za den. Počet nakažených v Dole Darkov stále roste
Zatímco povinností a zákazů souvisejících s nákazou nemocí covid-19 ubývá, počet nemocných na počátku týdne vzrostl mnohem více než v předcházejících dnech. Počet 111 pozitivních testů byl vyšší než ve kterýkoli jiný květnový den i vyšší než kdykoli od konce omezení volného pohybu. Více nemocných za jeden den naposledy přibylo 21. dubna.
Celkem bylo v Česku do půlnoci na úterý pozitivně testováno 8586 lidí, do úterního odpoledne potom 8604 lidí. Z nich 2616 bylo stále nemocných a 5687 se uzdravilo. Zemřelo 301 lidí, kteří se covidem-19 nakazili.
Nejvyšší od dubna byl v pondělí také poměr pozitivních testů ke všem, které byly za den provedeny – laboratoře dostaly 7349 vzorků, nákaza se prokázala u 1,51 procenta z nich.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara je ale poměrně výrazný nárůst počtu nemocných především důsledkem ohniska v OKD. „Vzhledem k tomu, že je to následkem zejména jednoho významného ohniska nákazy v OKD ve Slezsku, kde se to vyskytuje hlavně u nerizikové části populace, není z hlediska epidemiologické situace v celé ČR tato věc zatím významná,“ uvedl.
V Dole Darkov probíhá plošné testování zaměstnanců. Ještě není u konce, podle aktuálních údajů hygienické stanice je ale již 82 zaměstnanců s pozitivními testy, nemocných je také šest rodinných příslušníků.
Mluvčí OKD Naďa Chattová řekla České televizi, že hygienici testovali asi polovinu z 1800 zaměstnanců dolu. Zdůraznila, že horníci, kteří se nakazili, neměli žádné příznaky nemoci covid-19. „Neměli vůbec žádné zdravotní potíže. Práce je fyzicky náročná, ani by ji nezvládli,“ uvedla mluvčí těžební společnosti.
Kromě OKD zahájila plošné testování části svých zaměstnanců také Škoda Auto, a to v kvasinském závodě. Testy se týkají 2300 Poláků, kteří do Kvasin dojíždějí za prací. Jejich otestování je nutné, aby mohli opět začít pracovat. Bez Poláků zatím závod jede asi na 60 procent. „Chceme se co nejrychleji vracet do normálu,“ řekl vedoucí personalistiky závodu Jiří Bartoň.
Peníze od CEB bude možné použít i zpětně na nákupy pomůcek
Podle ministerstva financí bude možné použít úvěr od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) zhruba za 8,3 miliardy korun i na již uskutečněné nákupy zdravotnického materiálu od počátku roku. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) upřesnila, že stát za ochranné pomůcky a další vybavení zaplatil 11,9 miliardy korun, peníze šly z rozpočtové rezervy.
O přesném použití peněz ale rozhodne kabinet. „Rozvojová banka Rady Evropy nabídla České republice možnost čerpání prostředků za velmi velkorysých podmínek. Abychom jej ale mohli využít, potřebuje ministerstvo financí souhlas vlády. Peníze z úvěru přitom budeme čerpat pouze v případě, že to bude pro Českou republiku výhodnější než například vydání státního dluhopisu,“ upřesnila Schillerová.
Její úřad přitom považuje podmínky CEB za výhodnější než tržní nabídky nebo i úvěr od Evropské investiční banky. Rozvojová banka nabízí úvěr s nulovým úročením a splatností devět let.
Česká ekonomika přitom dává dále najevo, že slábne. Podle Sdružení automobilového průmyslu klesla výroba osobních aut do konce dubna meziročně o 31,1 procenta a v dubnu – tedy měsíci ovlivněném odstávkami – poklesla produkce o 88,5 procenta. Poklesl také počet firem, které v ČR v dubnu vznikly. Podle analýzy jich přibylo 455, což je nejméně od září 2012 a jen málo přes polovinu březnového počtu. Zaniklo naopak 1252 firem, tedy podobný počet jako v uplynulých měsících.
S odchodem Prymuly se počítá
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula zřejmě na konci května skončí ve funkci. Současně jedná s premiérem o svém dalším angažmá. Ministr zdravotnictví Vojtěch novinářům řekl, že o avizovaném odchodu svého náměstka se dozvěděl z médií, což považuje za zvláštní. S Prymulou o tom ještě osobně nemluvil. Prymula chtěl z ministerstva odejít už v březnu, k setrvání ho v době koronavirové epidemie podle jeho vyjádření přemluvil premiér.
„Předpokládám, že na ministerstvu skončí na konci května tak, jak avizuje. Ale zatím mě sám neinformoval. Myslím, že věci by se primárně měly řešit u stolu, ne přes média,“ řekl ministr. Byl by rád, kdyby epidemiolog Prymula s resortem dál externě spolupracoval jako odborník. Vojtěchův náměstek po vypuknutí epidemie v Česku řídil Ústřední krizový štáb, od konce března stojí v čele Centrálního řídicího týmu COVID-19, který má na starosti projekt chytré karantény, přípravu nemocnic, otázku léků, laboratoří či zabezpečení lůžek pro nakažené.
Prymula večer v televizi Nova potvrdil, že na odchodu z funkce ke konci května se domluvil s premiérem, s Vojtěchem o tomto termínu zatím nemluvil. Vztahy s ministrem zdravotnictví označil za „celkem vlažné“. Dosavadní rozhovory s Babišem o jeho novém působení zatím nejsou uzavřeny, nechtěl tedy říct, kam míří. Připustil ale, že by mohlo jít o nějaké vládní angažmá. „Nechci předbíhat, dokud to nebylo dohodnuto,“ dodal Prymula.
Ministr loni v dubnu nařídil všem náměstkům, aby získali bezpečnostní prověrku na stupeň důvěrné. Prymula ji měl získat do konce března, Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) mu ji zatím nevydal. „Všichni náměstci už ji od NBÚ mají, on ji nemá. Já nedokážu vyhodnotit proč,“ uvedl ministr.
Podle serveru SeznamZprávy náměstek řekl, že se na ministerstvu bojí jeho popularity. „Jsou to vyjádření, která se mi velmi těžko komentují. Prověrka pro všechny náměstky byla nařízena v dubnu 2019, tedy před více než rokem, kdy - při vší úctě k němu - ještě popularitě nečelil a neřešil tuto epidemii na denní bázi,“ řekl Vojtěch. Prověrky podle něj musí mít většina náměstků na ministerstvech, naopak resort zdravotnictví byl výjimkou s tím, že ji mít nemuseli.
Na místo náměstka pro zdravotní péči by ministerstvo muselo vypsat výběrové řízení podle služebního zákona. Prymula dříve řekl, že má dvě podmínky, za jejichž splnění na ministerstvu setrvá, ale neřekl jaké.