Tajné služby operují na ruské ambasádě v Praze, shodli se v Otázkách Václava Moravce předseda občanských demokratů Petr Fiala, Starostů a nezávislých Vít Rakušan i šéf sociálních demokratů a místopředseda vlády Jan Hamáček. Přesto podle Hamáčka nemá Česko dostatek důkazů na to, aby vypovědělo ruského diplomata, který do Prahy podle informací některých médií přicestoval s jedem ricin. O půlnoci na pondělí také skončí nouzový stav. Plán rozvolňování opatření se může ještě měnit, dříve by se podle Hamáčka mohly například otevřít hranice. V Poslanecké sněmovně se bude vláda snažit prosadit i zákon o nouzovém stavu a veřejných zakázkách.
Ruského diplomata vypovědět, navrhli Fiala s Rakušanem. Nemáme důkazy, tvrdí Hamáček
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil českou vládu z toho, že se „chová dětinsky“, když nezabránila odstranění sochy maršála Koněva. Tři pražské politiky přitom kvůli údajné ruské hrozbě chrání policie a za nedávnými hackerskými útoky na tuzemské nemocnice podle bezpečnostních složek, na které se odkázaly Lidové noviny, stojí také Rusko.
Místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf komunistické strany Vojtěch Filip pak označil situaci v Česku v rozhovoru pro ruský armádní list Krasnaja zvezda jako „zjevný nástup fašistických tendencí“. Ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) Filip také nepřímo obvinil z heroizace nacismu.
„Některé výroky jsou velmi za hranu,“ uvedl v reakci ministr vnitra a místopředseda vlády tolerované komunistickou stranou Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj ale KSČM nemá vliv na zahraniční politiku české vlády. Filipovy výroky pro Krasnaju zvezdu o legionářích, kteří podle něj „v Rusku nikoho neosvobozovali a neudělali nic dobrého pro nejmimořádnější světovou socialistickou revoluci minulého století“, považuje Hamáček za velmi nešťastná a hloupá. „Je to bolševické vidění historie,“ řekl.
Hamáček tak bude prosazovat přijetí usnesení v Poslanecké sněmovně, kterým se Česká republika od Filipových výroků distancuje. Podle předsedy občanských demokratů Petra Fialy se Filip neměl do vedení Poslanecké sněmovny vůbec dostat. Podobně smýšlí i šéf STAN Vít Rakušan. „Měl by být člověkem, který reprezentuje zájmy České republiky,“ uvedl. Filip podle něj naopak heroizuje komunismus, který je podle českých zákonů vnímán jako zločinecká ideologie.
Ruská ambasáda žádá o ochranu pro diplomata
Pod policejní ochranou jsou údajně kvůli ruské hrozbě tři pražští politici včetně primátora hlavního města. Velvyslanectví Ruské federace ale na svém facebookovém profilu uvedlo, že kvůli „štvanici, kterou česká média spustila na ruského diplomata“, který údajně do Prahy přicestoval s jedem ricin, začaly na jeho adresu chodit výhrůžky. Podle ministra zahraničí Petříčka se těmito výhrůžkami a žádostí o ochranu ruského diplomata zabývá policie.
Příspěvek na facebookové stránce ruské ambasády
Zmíněný diplomat je přitom podle bezpečnostních složek sám považován za hrozbu pro Česko. „Policejní ochrana mi přijde velmi legrační, pokud se tady necítí bezpečně, ať jede domů. V České republice, pokud je on přítomen, se my také necítíme bezpečně,“ řekl člen bezpečnostního výboru Rakušan, který se vyslovil pro vypovězení diplomata. Stejný postoj zastává i Fiala.
Ministr vnitra ale oponoval, že vypovězení by bylo velmi komplikované. „Můžete ho vypovědět za předpokladu, že máte konkrétní důkazy, že tady něco páchá. Podle toho, jak se to tady odehrává, tak je bezpečnostní služby nejspíš nemají. Protože kdyby je měly, tak už je v letadle do Moskvy,“ řekl Hamáček.
Fiala navrhl i zmenšení počtu diplomatů na ruské ambasádě v Praze, české bezpečnostní služby totiž opakovaně upozornily, že na ní působí tajné služby. Ani to by podle Hamáčka ale nebylo řešením problémů. „Máme informace o tom, kdo je kdo na ruské ambasádě. Máme seznamy, víme i, ke kterým službám kdo patří. Tohle ale nejde řešit nějakým masovým exodem ruských diplomatů,“ řekl. Jedinou možnou cestou podle něj je, aby se debata z Facebooku přesunula zpět do diplomatických salonů.
Po 66 dnech skončí nouzový stav
O půlnoci z neděle na pondělí v Česku také skončí nouzový stav. Okolo dalšího vývoje zůstává ale nejasno. Vláda například uvedla několik termínů, kdy by mělo dojít ke skončení povinnosti nosit roušky ve venkovních prostorách. Nakonec by měla přestat platit 25. května.
Stále budou platit omezení na hranicích, aktuálně by měly kontroly na přechodech trvat do 13. června. Termín by se ale také mohl změnit. „Budeme mít v pondělí na vládě diskuzi o tom, jestli platí do 13. června, nebo zda i tady budeme moci rychleji uvolňovat. Já bych ještě chvilku počkal,“ uvedl Hamáček.
Podle Rakušana je možnost opustit republiku i základním ústavním právem. „Čtrnácti tisícům lidí bylo odepřeno vycestovat,“ řekl Rakušan. Fiala uvedl, že by se hranice Česka měly uvolnit v okamžiku, „jakmile to bude ze zdravotního rizika jen trochu možné“. Nejde podle něj jen o možnost lidí například vyjet na dovolenou, pohyb osob je podle něj pro českou ekonomiku, napojenou na Německo a západní Evropu, zásadní.
Kontroly na hranicích
Podpořit českou ekonomiku by podle ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) bylo možné i nákupem až stoprocentního podílu v dopravní společnosti Smartwings, kterou považuje za strategickou. Stálo by to podle něj miliardy korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jiří Středula ale uvedl, že i v případě, kdy by stát získal firmu za korunu, náklady by mohly „přerůst ve skutečně obrovitou hodnotu“.
Kritika se na Havlíčka snesla i ze strany opozice a za návrhem nestojí ani jeho vládní kolega Hamáček. „Nákup Smartwings z mého pohledu není na stole,“ uvedl. Společnost podle něj může využít podpůrných programů jako je Antivirus.
Ani ty ale podle Fialy nefungují bez problémů. V Poslanecké sněmovně se bude proto zasazovat o zřízení dočasné komise, která by dohlížela na to, kdo na peníze ve skutečnosti dosáhl.
Vývoj české ekonomiky
Kvůli zkušenostem z koronavirové krize také ministerstvo vnitra pracuje na návrhu změny ústavního zákona, který určuje pravomoci vlády v nouzovém stavu. Rakušan s Fialou ocenili, že ministr vnitra k jednání přizval opozici, která bude také třeba ke schválení změny ústavního zákona. Pro jeho přijetí musí hlasovat tři pětiny poslanců, na což pouze vládní hlasy s podporou komunistů stačit nebudou.
Hamáček se vyslovil i pro změny v zákonu o zadávání veřejných zakázek. Uvedl, že technicky je sice napsán správně, podle jeho podmínek se ale velmi těžko nakupuje. Zákon se na jednání Poslanecké sněmovny už objevil, poté byl ale stažen. Tento návrh byl podle Fialy i Rakušana problematický zejména v tom, že nebyl časově omezený a platil by tak i po skončení krize. Až vyprší nouzový stav, debata o změnách ve veřejných zakázkách se do sněmovny vrátí.