Marka Výborného vystřídal v čele KDU-ČSL Marian Jurečka. Rozhodl o tom mimořádný sjezd, který strana svolala, když Výborný ohlásil rezignaci z vážných rodinných důvodů. O předsednickou funkci se ucházeli tři kandidáti, kromě Jurečky také šéf poslaneckého klubu strany a rychnovský zastupitel Jan Horníček. Nečekaně se před volbou vzdal kandidatury europoslanec Tomáš Zdechovský. Podobně učinili i Štěpán Matek a Jiří Mihola.
Musíme dělat permanentní kampaň, vyzval lidovce končící předseda Výborný
Obhajoba jednoho hejtmanského křesla, 61 zastupitelských mandátů, šesti senátorských křesel a také příprava na sněmovní volby – takové úkoly čekají na nového předsedu KDU-ČSL. Pokud za rok funkci obhájí, mohl by lidovce vést i do sněmovních voleb.
Ačkoli jde o jednu z menších parlamentních stran, jde také o partaj, jejíž členové zasedali v osmi z třinácti dosavadních vlád samostatné České republiky, má silnou pozici v komunální politice i některých krajích a disponuje silným senátním klubem.
Marka Výborného, který rezignuje zhruba po tři čtvrtě roce od svého zvolení, nahradil nakonec exministr zemědělství Marian Jurečka. Proti němu kandidoval poslanec Jan Bartošek a komunální politik Jan Horníček, který byl nominován až delegáty sobotního sjezdu. Delegáti navrhli i poslance Jiřího Miholu, který však nominaci nepřijal s argumentem, že neměl příležitost konzultovat ji s manželkou. Kandidatury se vzdal také předseda liberecké krajské organizace KDU-ČSL Štěpán Matek, kterého navrhli straníci z regionu. Na závěr se vzdal kandidatury i europoslanec Tomáš Zdechovský, který byl přitom první, který ji ohlásil.
Končící Výborný: Musíme jít mezi lidi
Ve svém závěrečném předsednickém projevu horoval Marek Výborný pro aktivní předvolební kampaň. „Musíme jít mezi lidi, na náměstí, do ulic, do škol, do firem. Jedině tak dokážeme přesvědčit naše potenciální voliče. (…) Chceme-li uspět, musíme dělat permanentní volební kampaň,“ vyzval spolustraníky. Upozornil, že sám chtěl začít objíždět kraje, ale zabránilo mu v tom úmrtí manželky, kvůli kterému se rozhodl v čele strany skončit.
Zmínil se o podpoře rodin. „Když budeme na straně rodičů, budeme silná, úspěšná a nenahraditelná strana,“ zněla jeho závěrečná slova. Zdůraznil však, že právě proto také ve funkci končí. „Rodina je víc než politika. (…) Těžko jsem mohl udělat jiný krok, než vás požádat o volbu nového předsedy. Jedině tak budeme věrohodní a uvěřitelní. Děkuji vám všem za podporu v posledních měsících. Děkuji za pochopení a respekt k mému rozhodnutí. Opět se ukázalo, že lidovci – jako správná rodina – se umí semknout a vzájemně podržet,“ řekl delegátům sjezdu.
Kritizoval také nynější Babišovu vládu, která podle Výborného nespravuje zemi dobře. „Současná vláda vše poměřuje optikou rychlých peněz, které navíc z velké části projídáme. Konrad Adenauer říkal, že sice všichni žijeme pod stejným nebem, ale horizont nemáme všichni stejný. Ten náš je, věřím, mnohem dál než nejbližší volby a koupená přízeň voličů,“ konstatoval končící šéf jedné z opozičních stran.
Po motivačním projevu Marka Výborného vystoupil ještě Petr Pithart, který směřoval dovnitř strany spíše kritiku. Lidovci se podle něj příliš starají o placená místa namísto politické práce. Míní, že by straníci naopak na postech lpět neměli. „Naše oběť možná nebude, možná bude větší než oběť těch druhých. Taková odvaha ve prospěch obecného dobra je přesvědčivější než sebelepší program, než nejchytřejší marketing,“ řekl Pithart.
Témata kandidátů: Modernizace, srozumitelnost, rodina
Z trojice kandidátů na předsedu jako první vystoupil s projevem na sjezdu Jan Bartošek. Shrnul body, které by chtěl mít v lidoveckém volebním programu. Hlavními hodnotami strany podle něj jsou rodina, svoboda a řád. „Co je jejich výsledkem? Prosperita, bezpečnost a sociálně tržní hospodářství inspirované křesťanstvím,“ konstatoval.
Podpořil ochranu přírody i tradiční rodinu. „Děti potřebují tátu a mámu. Pro ně budeme rozvíjet vzdělání, bezpečnost, sociální a zdravotní péči a ochranu přírody,“ řekl. Význam vzdělání zdůraznil opakovaně. „Představte si to tak, že kvalitním vzděláním budeme sázet les, který nesežere ani levicový kůrovec a přinese užitek budoucím generacím,“ řekl také.
Vyzval lidovce k sebevědomí a zachování „pozice a křesťanskodemokratické identity“. Avizoval, že strana pod jeho vedením nebude spolupracovat se stranou, „která má ve svém programu destrukci svobody a demokracie“ nebo takovou, která by chtěla do vlády poslat člověka, jenž je trestně stíhán nebo nemá čisté lustrační osvědčení.
Za svoji přednost považuje zkušenosti ze zabíjaček. „Mám za sebou spoustu zabíjaček a ze všech jsem vždycky vyšel jako vítěz, protože vím, kam říznout,“ nechal se slyšet Jan Bartošek. Ujistil však straníky, že jako terapeut umí i naslouchat. „Dokázal jsem pomoct i v řadě zdánlivě beznadějných případů,“ upozornil.
Marian Jurečka se ve svém projevu zmínil o podobných tématech – podpoře rodin či ochraně přírody – přihlásil se také opakovaně k odkazu lidoveckého předsedy z 90. let Josefa Luxe. Za zásadní problém nynější KDU-ČSL považuje, že ji voliči nedokážou odlišit v bloku opozičních stran.
„Mnohdy vlastně nevědí, co říkáme my a co říkají opoziční strany. Naše dobré návrhy v oblasti sociální, v oblasti ochrany vody a půdy se ztrácejí v tomto opozičním rybníku. Místo abychom mluvili o našich tématech, neustále se spekuluje, jestli půjdeme v příštích volbách s tou nebo onou stranou,“ uvedl Jurečka.
Strana navíc podle něj postrádá sebedůvěru, ve straně vnímá poraženecké nálady s tím, že KDU-ČSL nemá ve volbách na víc než pět procent. „Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá budoucnost. Umíme vyhrát komunální volby, jsme úspěšní na krajích, v roce 2016 jsme vyhráli senátní volby. Nebuďme poražení a netrpme poraženectvím,“ vyzval kandidát na lidoveckého předsedu. Strana se podle něj musí začít „rvát o voliče“.
Jan Horníček ve svém projevu vyzdvihl ekologická témata, hovořil o ohrožení planety lidskou činností. „Musíme voliče překvapit, vyprovokovat, třeba i šokovat něčím novým. Teď na to máme jedinečnou příležitost. Řekněme lidem pravdu: Tančíme na Titanicu, a přitom už jsme narazili,“ uvedl. Připustil přitom, že sám neočekává, že by jej delegáti volili, je ale přesvědčen, že jeho témata by straně prospěla. „Strana živoří kolem pěti procent. Mohla by mít dvouciferný výsledek a já vím, jak na to,“ řekl Horníček.
Lidovce proto vyzval k zezelenání. „Barvy KDU-ČSL jsou žlutá a modrá. My ty dvě barvy musíme smíchat, musíme zezelenat,“ vyzval Horníček. Česko by podle něj mělo být „zelenou oázou“ uprostřed Evropy. Zmínil se také o podpoře obnovitelných zdrojů. Domnívá se, že například ústup od uhlí a uzavření dolů neohrozí zaměstnanost, protože se v sousivlosti se změnami v energetice objeví nová pracovní místa. Soudí přitom, že ekologický program není v rozporu s tím, co dosud lidovci prosazovali.
I Jan Horníček na závěr zdůraznil význam rodiny včetně té svojí. „Mám také pět synů jako kolega Jurečka a moji ženu by měli pozlatit,“ soudí.
Kromě předsedů se obměnila i sestava lidoveckých místopředsedů. Ti sice loni získali dvouleté mandáty, ale první místopředsedkyně Šárka Jelínková po zahájení sjezdu oznámila, že všichni rezignují. „Naše rozhodnutí nepramení z toho, že bychom už nechtěli pracovat ve vedení KDU-ČSL, ba právě naopak. Většina z nás chce usilovat o znovuzískání našeho mandátu, ale chceme vám ponechat svobodnou volbu v tom, zda náš mandát potvrdíte, nebo dáte přednost jinému kandidátovi,“ řekla Jelínková delegátům.
Sama svůj post uhájila, řadovými místopředsedy zůstali Jan Bartošek a Petr Hladík. Štěpán Matek post již neobhajoval a Bohuslav Niemiec jej neuhájil. Místo nich se do předsednictva dostali Tomáš Zdechovský a také poslanec Ondřej Benešík.
- Jan Bartošek (48)
- V současnosti je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředsedou strany.
- Od října 2013 je poslancem, v minulém volební období byl místopředsedou sněmovny. Je šéfem jihočeské krajské organizace strany, členem zastupitelstva Dačic na Jindřichohradecku a zastupitelstva Jihočeského kraje.
- Do KDU-ČSL Bartošek vstoupil v roce 2006. Na předsedu kandidoval i loni v březnu na řádném sjezdu, kdy nepostoupil do druhého kola. Jako místopředseda má na starosti oblast národního hospodářství, obrany, bezpečnosti a dopravy.
- Rodák z Jihlavy vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a specializační studium dramaterapie na univerzitě v Olomouci. Pracoval jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn u Dačic a jako externí pedagog na vysokých školách v Olomouci a Jihlavě. Je ženatý, má dvě děti.
- Marian Jurečka (38)
- V současnosti je poslancem. V éře Pavla Bělobrádka byl prvním místopředsedou KDU-ČSL, v Sobotkově vládě ministrem zemědělství.
- Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v říjnu 2013, krátce působil jako předseda poslaneckého klubu své strany. Ministrem byl v letech 2014 až 2017. Je také členem zastupitelstva Olomouckého kraje.
- Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, místopředsedou strany byl poprvé zvolen v listopadu 2010. Funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v letech 2011 až 2019. Na loňském březnovém sjezdu strany kandidoval na předsedu KDU-ČSL, ve druhém kole ale prohrál s Markem Výborným. Poté Jurečka již na žádnou funkci v předsednictvu nekandidoval. V minulosti byl místopředsedou krajské KDU-ČSL v Olomouckém kraji. V tomto regionu se také bude v letošních krajských volbách ucházet o hejtmanský post jako lídr lidovecké kandidátky.
- Rodák z Přerova vystudoval obor rostlinolékařství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Má rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova. Je ženatý, má pět synů.
- Tomáš Zdechovský (40)
- V současnosti je europoslancem, ve stranickém předsednictvu nezasedá ani nezasedal.
- Členem KDU-ČSL je od roku 2006. V Evropském parlamentu se angažoval například v kauze chlapců Michalákových, kteří byli v Norsku odebráni jejich české matce. Sleduje také případ dvou Čechů, kteří byli v Turecku odsouzeni za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG. Loni byl do Evropského parlamentu znovuzvolen, stal se jedním z místopředsedů výboru pro zaměstnanost a sociální věci.
- Rodák z Havlíčkova Brodu vystudoval vědu o sociální komunikaci v Římě na Papežské salesiánské univerzitě, studoval také na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vedl společnosti Commservis a WIFI Czech Republic. Jako mediální poradce působil Zdechovský na několika ministerstvech. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.
Předsedy letos volili Piráti a ODS, sjezd mají i Zelení
KDU-ČSL je jednou z řady stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, které letos obměňují své vedení. Od začátku roku již proběhly sjezdy (případně sněmy či kongresy) Pirátů a ODS, obě strany potvrdily ve funkcích své dosavadní předsedy Ivana Bartoše a Petra Fialu. Fiala byl jediným kandidátem, proti Barotošovi kandidovali poslanci Mikuláš Ferjenčík a Vojtěch Pikal.
Strana zelených si poprvé v historii zvolila dvojici spolupředsedů – muže a ženu. V čele strany stanuli Magdalena Davis a Michal Berg.
Letos si ještě zvolí vedení strany komunisté, konkrétně na dubnovém sjezdu v Brně. Další strany včetně obou vládních měly své sjezdy loni – ANO potvrdilo pozici Andrej Babiše, ČSSD post Jana Hamáčka. Zároveň loni v čele STAN skončil Petr Gazdík a vystřídal ho Vít Rakušan.
