Novým předsedou KDU-ČSL je Marian Jurečka. Lidovci o tom rozhodli v sobotu na mimořádném sjezdu. Záda mu bude krýt Šárka Jelínková, která obhájila funkci první místopředsedkyně, do předsednictva se nově dostal europoslanec Tomáš Zdechovský a po roční pauze se do něj vrátil poslanec Ondřej Benešík. Marian Jurečka po zvolení řekl, že chce v letošních krajských volbách udržet stávající počet mandátů, ve sněmovních volbách bude spokojen s takovými výsledky, jakých dosahovali lidovci v 90. letech v éře Josefa Luxe.
Při volbě předsedy KDU-ČSL dostal exministr zemědělství Marian Jurečka 205 z 357 platných hlasů, které delegáti sjezdu odevzdali. To mu stačilo ke zvolení v prvním kole.
Jeho protikandidát Jan Bartošek, který je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, získal podporu 142 delegátů. Třetí uchazeč o funkci, rychnovský zastupitel Jan Horníček, obdržel deset hlasů.
První místopředsedkyní zůstává Jelínková
Na začátku sjezdu rezignovali všichni místopředsedové, konala se tedy i tato volba. Na post první místopředsedkyně kandidovala jen senátorka Šárka Jelínková, která funkci zastávala dosud, a byla zvolena. Ostatně ji podpořil Marian Jurečka. Chtěl, aby navázala na svoji dosavadní práci. „Aby to byla osoba, která mi bude krýt záda,“ podotkl.
Větší přetlak nastal při volbě řadových místopředsedů. Nakonec dosavadní pozice obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Neobhájil Bohuslav Niemiec a o post již neusiloval Štěpán Matek. Místo nich se do předsednictva dostali europoslanec Tomáš Zdechovský a poslanec Ondřej Benešík. Zdechovský původně ohlásil kandidaturu na předsedu, ale té se na začátku sjezdu vzdal.
Na čtyři místopředsednické funkce kandidovalo hned sedm lidí, kromě Niemiece se o ně marně ucházeli i poslanec Jiří Mihola a neúspěšný kandidát na předsedu Jan Horníček. Volba byla vcelku jednoznačná, přes očekávání šéfa stranické volební komise Jiřího Navrátila se lidovcům podařilo všechny čtyři místopředsedy vybrat v prvním kole.
Do kdy zůstane nyní zvolené předsednictvo KDU-ČSL ve funkcích, není zatím zřejmé. Podle Jurečky se příští sjezd musí uskutečnit v roce 2021, sám však neví, jestli to bude před sněmovními volbami nebo po nich. „Ukáže se, jaká bude situace, jestli se KDU-ČSL rozhodne, že uděláme sjezd ještě před volbami, a bude třeba nějakým impulsem, nebo se rozhodneme, že ho odložíme až na dobu po volbách,“ shrnul nový šéf strany.
Nový předseda chce být blíže lidem
Po svém zvolení poděkoval Jurečka svým předchůdcům, zejména Marku Výbornému, který ve vedení KDU-ČSL skončil předčasně kvůli rodinné tragédii. Navázal bezprostředně na Výborného rozlučkový projev, v němž lidovce vyzýval, aby vyšli při kampani mezi lidi. K tomu se nový lidovecký předseda chystá.
„Chtěl bych, abychom jako KDU-ČSL dokázali být daleko více blíže lidem,“ podotkl. Za problémy, které musí politici vyřešit, považuje bydlení, exekuce i důchodový systém. „Nechci dva roky prožvanit u pultíku ve sněmovně, ale budu chtít, abychom o těchto věcech, konkrétních návrzích, jednali jak s opozičními, tak se současnými koaličními stranami a hledali způsoby, jak návrhy prosadit,“ plánuje Jurečka.
Již v předvolebním projevu se zmínil o obavě, že se lidovci ztrácejí mezi množstvím opozičních stran, které v Poslanecké sněmovně jsou. Voliči podle něj „mnohdy vlastně nevědí, co říkáme my a co říkají opoziční strany“. V projevu po zvolení vyzval všechny lidovce ke spolupráci. Bývalé předsedy strany požádal, aby kdykoli přišli s radou či podnětem, veřejnost pak k aktivní účasti na politice KDU-ČSL.
Volební ambice: Luxových devět procent a široký koaliční potenciál
Nový předseda KDU-ČSL také po svém zvolení jasně nastínil i své volební ambice. V krajských volbách, které proběhnou letos na podzim, chce „obhájit a případně zvýšit počet mandátů“ a chtěl by také navázat na vítězství v senátních volbách z roku 2016. Pokud jde o sněmovní volby, má ambici navázat na éru Josefa Luxe, ke které se ostatně Marian Jurečka několikrát přihlásil již před volbou předsedy. Konkrétně se zmínil o volbách v roce 1998, které přinesly lidovcům devět procent hlasů – historicky nejvíce.
Po volbách poté nechce jít do vlády, ve které by seděl trestně stíhaný člověk, v minulosti ovšem nevyloučil ani možnou spolupráci s Andrejem Babišem. Jurečka se domnívá, že je možné vést dialog o formě spolupráce se všemi stranami s výjimkou KSČM a SPD. Už dříve uvedl, že by chtěl, aby se KDU-ČSL stala stranou s širokým koaličním potenciálem.
Pojďte s námi, lákají lidovce další strany
Marian Jurečka měl širokým potenciálem na mysli spíše potenciál k vytvoření vládní koalice po volbách. K volebním koalicím se staví zdrženlivě. Po svém zvolení sice možnost, že by lidovci nemuseli do sněmovny příští rok kandidovat samostatně, nevyloučil, ale dal najevo, že s tím příliš nepočítá. „Některé legislativní limity brání tomu, aby mohla být koaliční spolupráce realizována,“ řekl.
Odkázal na pokus o vytvoření volební koalice se STAN v roce 2017. Ze společného projektu lidovci vycouvali kvůli obavě ze zvýšené volební klauzule. Místo pěti procent potřebuje koalice dvou stran desetiprocentní zisk, aby se vůbec dostala do sněmovny.
Ovšem další opoziční strany přesto KDU-ČSL lákají ke spolupráci. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by chtěla, aby Jurečka zvážil výzvy někdejšího premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta ke spojenectví. „Je toho dost, co máme společné, a na tom je třeba stavět,“ napsala Pekarová Adamová. Podobně se vyjádřil i šéf STAN Vít Rakušan. „Budeme spíš hledat to, co nás spojuje, dívat se více do budoucnosti než minulosti,“ uvedl s narážkou na nepovedenou spolupráci před třemi lety.
I předseda ODS Petr Fiala se zmínil o možné spolupráci s KDU-ČSL. „Jsem přesvědčen, že naše strany mají na to, aby společně změnily Českou republiku k lepšímu,“ uvedl.
