Lidovci si zvolili do čela exministra Jurečku, záda mu bude krýt Jelínková. Chtějí mít volební výsledky jako za Luxe

Nahrávám video

Novým předsedou KDU-ČSL je Marian Jurečka. Lidovci o tom rozhodli v sobotu na mimořádném sjezdu. Záda mu bude krýt Šárka Jelínková, která obhájila funkci první místopředsedkyně, do předsednictva se nově dostal europoslanec Tomáš Zdechovský a po roční pauze se do něj vrátil poslanec Ondřej Benešík. Marian Jurečka po zvolení řekl, že chce v letošních krajských volbách udržet stávající počet mandátů, ve sněmovních volbách bude spokojen s takovými výsledky, jakých dosahovali lidovci v 90. letech v éře Josefa Luxe.

Při volbě předsedy KDU-ČSL dostal exministr zemědělství Marian Jurečka 205 z 357 platných hlasů, které delegáti sjezdu odevzdali. To mu stačilo ke zvolení v prvním kole.

Jeho protikandidát Jan Bartošek, který je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, získal podporu 142 delegátů. Třetí uchazeč o funkci, rychnovský zastupitel Jan Horníček, obdržel deset hlasů.

První místopředsedkyní zůstává Jelínková

Na začátku sjezdu rezignovali všichni místopředsedové, konala se tedy i tato volba. Na post první místopředsedkyně kandidovala jen senátorka Šárka Jelínková, která funkci zastávala dosud, a byla zvolena. Ostatně ji podpořil Marian Jurečka. Chtěl, aby navázala na svoji dosavadní práci. „Aby to byla osoba, která mi bude krýt záda,“ podotkl.

Větší přetlak nastal při volbě řadových místopředsedů. Nakonec dosavadní pozice obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Neobhájil Bohuslav Niemiec a o post již neusiloval Štěpán Matek. Místo nich se do předsednictva dostali europoslanec Tomáš Zdechovský a poslanec Ondřej Benešík. Zdechovský původně ohlásil kandidaturu na předsedu, ale té se na začátku sjezdu vzdal.

Na čtyři místopředsednické funkce kandidovalo hned sedm lidí, kromě Niemiece se o ně marně ucházeli i poslanec Jiří Mihola a neúspěšný kandidát na předsedu Jan Horníček. Volba byla vcelku jednoznačná, přes očekávání šéfa stranické volební komise Jiřího Navrátila se lidovcům podařilo všechny čtyři místopředsedy vybrat v prvním kole.

Do kdy zůstane nyní zvolené předsednictvo KDU-ČSL ve funkcích, není zatím zřejmé. Podle Jurečky se příští sjezd musí uskutečnit v roce 2021, sám však neví, jestli to bude před sněmovními volbami nebo po nich. „Ukáže se, jaká bude situace, jestli se KDU-ČSL rozhodne, že uděláme sjezd ještě před volbami, a bude třeba nějakým impulsem, nebo se rozhodneme, že ho odložíme až na dobu po volbách,“ shrnul nový šéf strany.

Nový předseda chce být blíže lidem

Po svém zvolení poděkoval Jurečka svým předchůdcům, zejména Marku Výbornému, který ve vedení KDU-ČSL skončil předčasně kvůli rodinné tragédii. Navázal bezprostředně na Výborného rozlučkový projev, v němž lidovce vyzýval, aby vyšli při kampani mezi lidi. K tomu se nový lidovecký předseda chystá.

„Chtěl bych, abychom jako KDU-ČSL dokázali být daleko více blíže lidem,“ podotkl. Za problémy, které musí politici vyřešit, považuje bydlení, exekuce i důchodový systém. „Nechci dva roky prožvanit u pultíku ve sněmovně, ale budu chtít, abychom o těchto věcech, konkrétních návrzích, jednali jak s opozičními, tak se současnými koaličními stranami a hledali způsoby, jak návrhy prosadit,“ plánuje Jurečka.

Již v předvolebním projevu se zmínil o obavě, že se lidovci ztrácejí mezi množstvím opozičních stran, které v Poslanecké sněmovně jsou. Voliči podle něj „mnohdy vlastně nevědí, co říkáme my a co říkají opoziční strany“. V projevu po zvolení vyzval všechny lidovce ke spolupráci. Bývalé předsedy strany požádal, aby kdykoli přišli s radou či podnětem, veřejnost pak k aktivní účasti na politice KDU-ČSL.

Volební ambice: Luxových devět procent a široký koaliční potenciál

Nový předseda KDU-ČSL také po svém zvolení jasně nastínil i své volební ambice. V krajských volbách, které proběhnou letos na podzim, chce „obhájit a případně zvýšit počet mandátů“ a chtěl by také navázat na vítězství v senátních volbách z roku 2016. Pokud jde o sněmovní volby, má ambici navázat na éru Josefa Luxe, ke které se ostatně Marian Jurečka několikrát přihlásil již před volbou předsedy. Konkrétně se zmínil o volbách v roce 1998, které přinesly lidovcům devět procent hlasů – historicky nejvíce.

Po volbách poté nechce jít do vlády, ve které by seděl trestně stíhaný člověk, v minulosti ovšem nevyloučil ani možnou spolupráci s Andrejem Babišem. Jurečka se domnívá, že je možné vést dialog o formě spolupráce se všemi stranami s výjimkou KSČM a SPD. Už dříve uvedl, že by chtěl, aby se KDU-ČSL stala stranou s širokým koaličním potenciálem.

Nahrávám video

Pojďte s námi, lákají lidovce další strany

Marian Jurečka měl širokým potenciálem na mysli spíše potenciál k vytvoření vládní koalice po volbách. K volebním koalicím se staví zdrženlivě. Po svém zvolení sice možnost, že by lidovci nemuseli do sněmovny příští rok kandidovat samostatně, nevyloučil, ale dal najevo, že s tím příliš nepočítá. „Některé legislativní limity brání tomu, aby mohla být koaliční spolupráce realizována,“ řekl.

Odkázal na pokus o vytvoření volební koalice se STAN v roce 2017. Ze společného projektu lidovci vycouvali kvůli obavě ze zvýšené volební klauzule. Místo pěti procent potřebuje koalice dvou stran desetiprocentní zisk, aby se vůbec dostala do sněmovny.

Ovšem další opoziční strany přesto KDU-ČSL lákají ke spolupráci. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by chtěla, aby Jurečka zvážil výzvy někdejšího premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta ke spojenectví. „Je toho dost, co máme společné, a na tom je třeba stavět,“ napsala Pekarová Adamová. Podobně se vyjádřil i šéf STAN Vít Rakušan. „Budeme spíš hledat to, co nás spojuje, dívat se více do budoucnosti než minulosti,“ uvedl s narážkou na nepovedenou spolupráci před třemi lety.

I předseda ODS Petr Fiala se zmínil o možné spolupráci s KDU-ČSL. „Jsem přesvědčen, že naše strany mají na to, aby společně změnily Českou republiku k lepšímu,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 13 mminutami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 10 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 10 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.