Jurečka se přidal k lidovcům už jako teenager. Nadšený farmář v minulosti nevyloučil spolupráci s Babišem

Lidovci si na sobotním sjezdu zvolili do vedení strany Mariana Jurečku. Bývalý ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL působí ve straně už více než dvě dekády a platí za dobrého zákulisního vyjednavače. Mezi priority považuje tento nadšený farmář dostupnost bydlení, výstavbu dopravní infrastruktury či důchodový systém. Po nadcházejících volbách do parlamentu nevylučuje spolupráci s žádnou stranou s výjimkou SPD a komunistů.

Osmatřicetiletý rodák z Přerova má pět dětí a rád farmaří na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku.

„Spokojené rodiny, bezpečný domov, svoboda, solidarita, tolerance, pracovitost, poctivost, soucit, obětavost, odpovědnost za sebe, své blízké a své okolí. To je to, co v politice prosazuji a za co bojuji. To je svět, který je náš, kterému rozumíme a který bychom si neměli nechat vzít lidmi, kteří to vidí jinak,“ píše o sobě na webu.

Jurečka vystudoval obor rostlinolékařství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999 v pouhých osmnácti letech, o jedenáct let později byl poprvé zvolen místopředsedou strany.

Funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v éře Pavla Bělobrádka v letech 2011 až 2019. Lidoveckým poslancem je od října 2013, krátce působil také jako předseda poslaneckého klubu své strany. Mezi lety 2014 až 2017 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství.

Marian Jurečka je sám zemědělec
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Prohra s Výborným

O funkci předsedy KDU-ČSL se pokoušel už na loňském březnovém sjezdu strany, ve druhém kole ale prohrál se svým předchůdcem Markem Výborným.

Jurečka se následně rozhodl, že do předsednictva strany již kandidovat nebude. Dostal se ale do celostátního výboru KDU-ČSL. „Dal jsem si od politiky odstup a uvědomil si chyby, které jsem předtím neviděl,“ řekl. Začátkem letošního roku se však Jurečka rozhodl, že do boje o křeslo šéfa strany půjde znovu poté, co Výborný oznámil odchod kvůli úmrtí své manželky.

V minulosti byl Jurečka také místopředsedou krajské KDU-ČSL v Olomouckém kraji. V tomto regionu se bude v letošních krajských volbách ucházet o hejtmanský post jako lídr lidovecké kandidátky.

Jurečka chce z KDU-ČSL odstranit poraženectví. Lidovci mají podle něj jako jediní propracovaný koncept sociálně-tržního hospodářství.

„Víme, kam patříme. Jsme srdcem Evropy, součástí Evropské unie a NATO, které zaručují naši bezpečnost a prosperitu. Chci, abychom byli důstojnými, aktivními a spolehlivými členy těchto organizací,“ zdůraznil.

Stranu podle něj tíží, že se ztrácí v davu opozice. „Lidé mnohdy neví, co říkáme my a co opoziční strany. I naše dobré návrhy v oblasti sociální či v oblasti ochrany vody a půdy se potom ztrácejí v tomto opozičním rybníku,“ uvedl.

Lidovci podle něj také ztratili sebedůvěru. Zaměřit by se měli na problematiku dostupnosti bydlení, plastů nebo dopravy, míní Jurečka.

Po zvolení předsedou strany řekl, že chce v letošních krajských volbách udržet stávající počet mandátů a ve sněmovních volbách bude spokojen s takovými výsledky, jakých dosahovali lidovci v 90. letech v éře Josefa Luxe.

Skepse vůči spolupráci opozice

Ohledně možné spolupráce KDU-ČSL s ostatními subjekty před parlamentními volbami v roce 2021 už dříve prohlásil, že pokud se nezmění volební zákon, je skoro nereálné vytvořit smysluplnou předvolební koaliční spolupráci.

Jurečka se staví velmi zdrženlivě k případné předvolební spolupráci nynějších opozičních stran. Sám v minulosti nevyloučil možnou koaliční spolupráci s nynějším premiérem Andrejem Babišem (ANO). Se všemi stranami s výjimkou KSČM a SPD je podle něj možné vést dialog o formě spolupráce po volbách.

Po svém zvolení předsedou však už zdůraznil, že po volbách nechce jít do vlády, ve které by seděl trestně stíhaný člověk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled