KDU-ČSL má být silná a suverénní strana, shodují se kandidáti na předsedu lidovců

19 minut
Debata kandidátů na předsedu KDU-ČSL v Událostech, komentářích
Zdroj: ČT24

Lidovci si v sobotu zvolí na mimořádném sjezdu nového předsedu. Končícího Marka Výborného nahradí jeden z trojice Marian Jurečka, Tomáš Zdechovský a Jan Bartošek. Uchazeči o předsednický post byli hosty Událostí, komentářů. Shodli se na tom, že chtějí posilovat značku KDU-ČSL, stranu zmodernizovat a přiblížit se voličům.

V úvodu debaty kandidáti na předsedu lidovců rozebírali, co by bylo jejich prvním krokem ve funkci. Bartošek by do dvou týdnů svolal krajské předsedy a kandidáty do Senátu a domlouval by další postup. Jurečka by svolal předsednictvo a rozdělil role, aby mohla strana systematicky pracovat. Podobně by podle svých slov postupoval i Zdechovský.

Hlavní prioritou europoslance je zmodernizování KDU-ČSL, aby se profilovala jako moderní konzervativní strana evropského střihu. Exministr zemědělství považuje za hlavní úkol lepší porozumění současným i budoucím problémům. Místopředseda strany Bartošek chce lidovce ukázat jako „partu fajn lidí, která drží pohromadě a myslí to dobře s rodiči, dětmi a touto zemí“.

Bartošek oceňuje, že sobotní mimořádný sjezd nabízí otevřenou soutěž, ve které může uspět kterýkoliv kandidát. „Pro mě to není o slabinách, ale o tom, co nabízím. Chci jít cestou pozitivní, nabízím novou moderní KDU-ČSL,“ zdůrazňuje. O slabinách svých soupeřů nechtěl hovořit ani Jurečka, oba považuje za silné soupeře. Sám chce nabídnout pracovitost a zkušenosti, konečné rozhodnutí je ale na delegátech, připouští.

Zdechovský míní, že jeho sokové mají ve stranickém klání lépe našlápnuto, protože vychází z českého prostředí. „Já se dotahuji z toho evropského, za poslední dva měsíce jsem se snažil zdatně konkurovat. Bude hodně těžké přesvědčit lidi v KDU, aby volili mě,“ je přesvědčen.

Všichni tři kandidáti předpokládají, že pokud v soutěži o křeslo stranického lídra neuspějí, dostanou se do předsednictva.

Silná KDU-ČSL na prvním místě, koalice až poté

Uchazeči o předsednictví se shodují také na tom, že chtějí budovat silnou stranu. „Jdu do sjezdu s vizí toho, že chci budovat suverénní, svébytnou KDU-ČSL, která má ambici získat důvěru voličů,“ konstatuje Jurečka a poukazuje na to, že současný potenciál strany je zisk až jedenácti procent.

Exministr nemá ambici aktivizovat členskou základnu pro to, aby potom lidovci šli do voleb s ODS. „Chci udělat maximum pro to, aby KDU-ČSL nepotřebovala z pětiprocentní hranice pošilhávat po tom, jestli se jí někdo ujme, a na jiných zádech bude chtít do sněmovny,“ má jasno Jurečka.

Stranickou značku chce budovat také Zdechovský, v budoucnu ale volební koalici nevylučuje. „Jestli bude situace, kdy bude opravdu výhodné a důležité pro tuto zemi, aby se síly z pravice a pravého středu spojily, tak jsem připraven o tom jednat,“ avizuje europoslanec.

Bartošek se v současnosti o hranici pěti procent pro vstup do Poslanecké sněmovny přestává obávat, lidovci podle něj posilují. Zároveň je přesvědčen, že se lidovci spojí v některých krajích v klání o hejtmanská křesla – v Ústeckém kraji by mohli jít do voleb s ODS, na jihu Čech s TOP 09.

Pokud se podle místopředsedy strany spolupráce osvědčí, je možné debatovat o další kooperaci. „Kdyby k něčemu takovému mělo dojít, tak se o tom pobaví členská základna a ta rozhodne, jakým způsobem půjdeme dál,“ zdůrazňuje.

Do vlády s trestně stíhaným člověkem lidovci nepůjdou

Pokud by se lidovci měli v budoucnu stát vládní stranou, nemůže v takovém kabinetu sedět trestně stíhaný člověk, shodují se kandidáti na předsedu. „Dali jsme si jeden limit, a to že nepůjdeme do vlády s trestně stíhaným člověkem. Jsem přesvědčen, že tuto hranici bychom neměli překročit,“ věří Bartošek.

Podle Jurečky si KDU-ČSL mantinely vytyčila v roce 2017 a ty stále platí a platit budou i v budoucnu. „Trestné stíhaní je věc, kterou nejsme ochotní tolerovat,“ tvrdí exministr a doplňuje, že nepřijatelný je i střet zájmů.

Zdechovský vedle střetu zájmů a trestního stíhání vidí jako neakceptovatelné také chybějící lustrační osvědčení. „V současné době můžu definitivně vyloučit, že bych se osobně účastnil koalice, který tyto podmínky nesplňuje. Politika je o idejích, vizích a prioritách a ty se dají naplňovat pouze s lidmi, kteří splňují základní morální předpoklady,“ soudí Zdechovský. 

  • Jan Bartošek (48)
  • V současnosti je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL a místopředsedou strany.
  • Od října 2013 je poslancem, v minulém volební období byl místopředsedou sněmovny. Je šéfem jihočeské krajské organizace strany, členem zastupitelstva Dačic na Jindřichohradecku a zastupitelstva Jihočeského kraje.
  • Do KDU-ČSL Bartošek vstoupil v roce 2006. Na předsedu kandidoval i loni v březnu na řádném sjezdu, kdy nepostoupil do druhého kola. Jako místopředseda má na starosti oblast národního hospodářství, obrany, bezpečnosti a dopravy.
  • Rodák z Jihlavy vystudoval Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a specializační studium dramaterapie na univerzitě v Olomouci. Pracoval jako terapeut v Terapeutické komunitě Podcestný Mlýn u Dačic a jako externí pedagog na vysokých školách v Olomouci a Jihlavě. Je ženatý, má dvě děti.
  • Marian Jurečka (38)
  • V současnosti je poslancem. V éře Pavla Bělobrádka byl prvním místopředsedou KDU-ČSL, v Sobotkově vládě ministrem zemědělství.
  • Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v říjnu 2013, krátce působil jako předseda poslaneckého klubu své strany. Ministrem byl v letech 2014 až 2017. Je také členem zastupitelstva Olomouckého kraje.
  • Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999, místopředsedou strany byl poprvé zvolen v listopadu 2010. Funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v letech 2011 až 2019. Na loňském březnovém sjezdu strany kandidoval na předsedu KDU-ČSL, ve druhém kole ale prohrál s Markem Výborným. Poté Jurečka již na žádnou funkci v předsednictvu nekandidoval. V minulosti byl místopředsedou krajské KDU-ČSL v Olomouckém kraji. V tomto regionu se také bude v letošních krajských volbách ucházet o hejtmanský post jako lídr lidovecké kandidátky.
  • Rodák z Přerova vystudoval obor rostlinolékařství na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Má rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova. Je ženatý, má pět synů.
  • Tomáš Zdechovský (40)
  • V současnosti je europoslancem, ve stranickém předsednictvu nezasedá ani nezasedal.
  • Členem KDU-ČSL je od roku 2006. V Evropském parlamentu se angažoval například v kauze chlapců Michalákových, kteří byli v Norsku odebráni jejich české matce. Sleduje také případ dvou Čechů, kteří byli v Turecku odsouzeni za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG. Loni byl do Evropského parlamentu znovuzvolen, stal se jedním z místopředsedů výboru pro zaměstnanost a sociální věci.
  • Rodák z Havlíčkova Brodu vystudoval vědu o sociální komunikaci v Římě na Papežské salesiánské univerzitě, studoval také na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Vedl společnosti Commservis a WIFI Czech Republic. Jako mediální poradce působil Zdechovský na několika ministerstvech. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Regulovat výdejní boxy jako tržnice? Nesmysl, oponuje šéf asociace pro e-komerci starostovi

Některá města omezují možnosti instalace boxů na výdej zásilek. Přistoupila k tomu například Litomyšl a uvažuje o tom i Brno. Podle kritiků velký počet výdejních boxů znehodnocuje prostředí hlavně v centrech měst. Někteří z provozovatelů boxů se ale brání, že k výběru místa i designu přistupují s ohledem na okolí. O tématu diskutovali v Událostech, komentářích starosta Litomyšle Daniel Brýdl (za Generaci 89) a ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.
před 1 hhodinou

De facto: AI usnadňuje dešifrování komunikace i phishing

Použití umělé inteligence pomáhá v průmyslu či při psaní textů, zároveň ale usnadňuje prolomení šifrovaných komunikací nebo phishingové útoky. Umí také falšovat fotky a videa. Odborníci radí, že je lepší mít na sociálních sítích soukromé účty.
před 3 hhodinami

„Nestihli jsme letadlo, které tam ještě nebylo.“ Zrychlení nástupů přináší komplikace

Letiště Václava Havla v Praze začalo na druhém terminálu zrychlovat nástupy do letadel. Požaduje to část nízkonákladových zahraničních aerolinek. U čtyř bran přibyly koncem loňského roku bariéry, za kterými pasažéři čekají. Někteří upozorňují na nedostatek místa i informací.
před 9 hhodinami

Státní rezervy se rozšíří o léky

Státní hmotné rezervy se kvůli občasným výpadkům dodávek rozšíří také o léky. Do konce února skončí výběrové řízení na pořízení antibiotik. Ministerstvo zdravotnictví by do nouzových zásob rádo zahrnulo i antivirotika a přípravky na diabetes nebo onkologická onemocnění.
před 10 hhodinami

Špatné světlo škodí spánku i přírodě, mnohde vadí pouliční lampy

Města jako Praha, Brno nebo Kutná Hora evidují desítky stížností od lidí na veřejné osvětlení. Nejčastěji lidem vadí nové LED lampy, které jim svítí většinou bílým světlem do bytu a v noci ruší spánek. Někde už radnice vyměnily tyto lampy za tlumenější oranžové, někde je opatřily stínítky. Odborníci upozorňují, že výrazné osvětlení v noci může mít negativní vliv na zdraví i přírodu.
před 18 hhodinami

Policie nakoupí zdravotnické vybavení za 7,5 milionu

Vedení policie chce pořídit za sedm a půl milionu korun zdravotnické batohy. K dispozici je mají hlavně hlídky ze speciálních pořádkových a motorizovaných jednotek. S první pomocí při kolapsech, nehodách nebo požárech pomáhají denně. U případů zpravidla jako první zasahují prvosledové hlídky, které slouží na konkrétních místech. Zásadní součástí výbavy je právě zdravotnický batoh. Stěžejní roli má v týmu zdravotník.
před 18 hhodinami

Jídlo bylo poté plné skla, vzpomínají pamětníci na bombardování Prahy

Přesně před 80 lety zažila Praha ničivé bombardování, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Osudové dopoledne má v paměti Pavel Beneš, kterého nálet zastihl, když byl doma, kde se chystal oběd.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...