Marek Výborný skončí v lednu v čele KDU-ČSL. Po rodinné tragédii se musí věnovat dětem

Nahrávám video

Marek Výborný skončí v čele KDU-ČSL. Stranu povede do konce ledna, kdy by měl mimořádný sjezd zvolit nového šéfa. Výborný to oznámil po jednání celostátního výboru lidovců. Předsedou jedné z menších opozičních stran je od letošního března, rezignuje ze závažných rodinných důvodů.

„Rodič je víc než politik. S plnou vážností a s vědomím svých i našich lidoveckých priorit a po projednání s mojí první místopředsedkyní Šárkou Jelínkovou, předsednictvem i celostátním výborem KDU-ČSL jsem se rozhodl rezignovat na post předsedy KDU-ČSL, a to k termínu mimořádného sjezdu, který by se měl – pokud to schválí nejbližší celostátní konference – uskutečnit v sobotu 25. ledna 2020,“ řekl Marek Výborný.

Lidovce vedl od března, o možné rezignaci začal mluvit z důvodů nikoli politických, nýbrž kvůli rodinnému neštěstí – v září ovdověl, stará se o tři děti. Priority jsou proto pro něj nyní jinde než ve vedení strany.

„Rodina je víc než politika. Když jsem byl před 235 dny zvolen předsedou KDU-ČSL, vnímal jsem to jako obrovskou odpovědnost vůči křesťanskodemokratické politice v naší zemi. Tuto odpovědnost i vůči naší lidovecké rodině, vůči našim voličům, jsem na sebe mohl vzít jen s maximální podporou své rodiny, našich dětí a na prvním místě mé manželky Markéty. Ona na sobě nesla břemeno péče o naše malé děti, o náš domov. Musím upřímně říct, že jsem jí za to ještě o to více vděčný,“ řekl.

Že ve stranické funkci setrvá až do ledna, vyplynulo z jednání výboru. Výborný původně přišel s tím, že by chtěl skončit ihned. Nejbližší spolupracovníci mu ale slíbili, že mu pomohou a některé úkoly, které by měl jako předseda plnit, si rozeberou.

Nahrávám video

Výborný je kromě stranické funkce také poslancem, mandát si ponechá i poté, co skončí ve vedení strany. „Nezastírám, že i to je práce navíc než plný úvazek, ale udělám maximum pro to, abych dokázal tuto práci a tuto službu skloubit s tím být tátou tří dětí na plný úvazek,“ míní. Dodal však, že kdyby zjistil, že na to nestačí, rezignoval by i na poslanecký mandát.

První místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková jménem celostátního výboru strany Výbornému poděkovala za práci, kterou pro lidovce vykonal. Zdůraznila, že jeho důvody chápe. „Pro KDU-ČSL byla vždy rodina a výchova dětí prioritou. Myslím si, že rozhodnutí Marka Výborného může být pro mnohé z nás vzorem,“ uvedla.

Politolog: Je to poprvé, kdy končí stranický předseda bez politických důvodů

Podle politologa Lukáše Valeše z Fakulty právnické Západočeské univerzity není výměna předsedy necelý rok po zvolení Výborného ideální pro fungování strany – zvláště v situaci, kdy se blíží krajské volby a lidovci budou muset vyjednávat o předvolebních koalicích a chystat kampaň.

Na druhé straně také vnímá, že stranický předseda končí, aniž by jej k tomu tlačily zásadní politické důvody – velký skandál či ztráta důvěry ve straně. „Je to poprvé, kdy je to skutečně osobní rozhodnutí předsedy strany. Jakkoli lidsky cítím s Markem Výborným i jeho dětmi, velmi se mně líbilo, že KDU-ČSL využila té možnosti ke zdůraznění své rodinné politiky – že rodina je na prvním místě. Dokázali z té tíživé situace vytěžit i něco pozitivního,“ poznamenal.

Z politiků zareagoval na Výborného rozhodnutí předseda ODS Petr Fiala, který uvedl, že chápe jeho důvody k rezignaci. „Oceňuji jeho čestné a otevřené jednání a těším se na další spolupráci,“ napsal Fiala na Twitteru.

Pochopení pro Výborného rozhodnutí vyjádřili i předsedové ČSSD Jan Hamáček, KSČM Vojtěch Filip a SPD Tomio Okamura. Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil vyjádřil naději, že se končící předseda lidovců do nejvyšší politiky časem vrátí. „Diskutoval jsem s ním rád a často, i přes dílčí rozdíly vždy přímo a férově,“ dodal i předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan.

Kandidáti na nového předsedu se zatím nehlásí

Marek Výborný vystřídal letos v březnu v čele KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který lidovce dovedl v letech 2013 a 2017 dvakrát do sněmovny, ale loni na podzim neuspěl se svojí kandidaturou do Senátu. Během senátních voleb ohlásil, že se o další předsednické období nebude ucházet. Proti Výbornému kandidovali na předsedu bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu strany Jan Bartošek a člen středočeské KDU-ČSL Jaroslav Vlach. Do druhého kola postoupili Jurečka a Výborný, který pak získal asi dvě třetiny hlasů.

Při své kandidatuře kritizoval Marek Výborný průběh vládního angažmá strany po boku ČSSD a ANO v minulém volebním období, vyzýval k podpoře pracujících rodičů, vzdělávání, vědy, kreativity i řemesel. Zmiňoval se o vizi středopravé konzervativní politiky a stranu chtěl dovést k desetiprocentnímu volebnímu zisku. 

Kdo by se v lednu mohl stát jeho nástupcem, není zatím zřejmé. Šárka Jelínková řekla, že je o možné kandidatuře zatím předčasné uvažovat. Ostatní místopředsedové ale již vyloučili, že by se chystali kandidovat. Politolog Valeš se domnívá, že je na hledání vhodných kandidátů před sjezdem dost času. Strana podle něj není pod tlakem vzhledem k tomu, že Výborný neodchází z politických důvodů.

Než vstoupil do politiky, byl Marek Výborný učitelem. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval historii a teologii, poté začal učit na gymnáziu v Pardubicích. V roce 2005 vstoupil tehdy devětadvacetiletý Výborný do KDU-ČSL, kde dříve udělal politickou kariéru jeho otec Miloslav – někdejší ministr obrany. Od roku 2006 byl zastupitelem v rodném Heřmanově Městci.

O úroveň výše – do krajské politiky – Marek Výborný nahlédl v roce 2012, kdy byl díky preferenčním hlasům zvolen do zastupitelstva Pardubického kraje. Zakrátko ale odstoupil, protože se stal ředitelem pardubického gymnázia Mozartova. Protože střední školy zřizuje kraj, nemohl současně být zastupitelem. Ředitelem školy byl Výborný do roku 2018.

V té době již působil i v Poslanecké sněmovně, zvolen byl ve volbách v roce 2017 – jako jediný reprezentant KDU-ČSL z Pardubického kraje. Ve sněmovně se stal členem ústavně právního výboru a mandátového a imunitního výboru a také stálé parlamentní komise pro ústavu. Je předsedou podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, členem podvýborů pro regionální školství, pro mládež a volnočasové aktivity, pro ochranu spotřebitele a pro kulturu.

Poté, co se dlouholetý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek rozhodl neobhajovat funkci, kandidoval Marek Výborný v roce 2018 na jeho místo a ve druhém kole jasně porazil bývalého ministra Mariana Jurečku.

Pod vedením Marka Výborného absolvovali lidovci pouze jedny volby – evropské. KDU-ČSL v nich získala sice více hlasů než v předchozích eurovolbách, ale vzhledem k podstatně vyšší voličské účasti se její procentuální zisk snížil. Lidovci přišli o jeden poslanecký mandát.

Rezignovat na předsednickou funkci se Marek Výborný rozhodl v listopadu 2019 po nečekaném úmrtí své manželky. Krok zdůvodnil potřebou pečovat o tři děti, které měli.

Kromě politických funkcí je Marek Výborný skautem, působí ve vedení pěveckého sboru a je členem České křesťanské akademie.

Marek Výborný
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled