Konzervativní neznamená návrat do středověku, chceme 10 procent voličů, říká nový šéf KDU-ČSL

Nahrávám video

KDU-ČSL není pouze pro křesťany, ale pro lidi kriticky myslící, tvrdí poslanec a nový předseda strany Marek Výborný. „Občas vzniká dojem, že když je někdo konzervativní, tak se vrací do středověku nebo někam na stromy do pravěku, takže zdůrazňuji, moderní konzervativní politika není o návratu do pravěku,“ prohlásil v pořadu Interview ČT24. Konzervativní politika podle něj znamená, že svoboda musí být spojena se zodpovědností. Otázky kladla Zuzana Tvarůžková.

Marek Výborný se stal novým lídrem KDU-ČSL na sjezdu minulý pátek. „Evidentně u delegátů převážila touha po změně, po nové tváři, a tu jsem jim zřejmě dokázal představit já, protože jak Marian Jurečka, tak Jan Bartošek byli součástí toho minulého vedení,“ říká ke svému zvolení.

„Chci ale zdůraznit, že ten sjezd nebyl žádnou revolucí,“ pokračuje. „KDU-ČSL v posledních osmi letech dokázala několik opravdu výborných věcí. Jednak jsme jako jediná politická strana dokázali překonat krizi, kdy jsme vypadli ze sněmovny, a v roce 2013 nás tam vedení Pavla Bělobrádka a Mariana Jurečky vrátilo. Stejně tak jsme dokázali tu stranu sjednotit. Jsem ale přesvědčen také o tom, že se staly některé chyby.“

KDU-ČSL má potenciál kolem 10 procent, tvrdí Výborný

Podle nového předsedy lidovců sice strana dokázala ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) splnit většinu svého programu, ale nebyla srozumitelná ve vztahu k hnutí ANO Andreje Babiše. „Někdy jsme byli možná příliš proaktivní a některé věci, které jsme my nemuseli řešit, tak jsme je řešili za naše koaliční partnery,“ uvažuje.

Výborný věří, že strana může pod jeho vedením růst i díky tomu, že má silný základ na komunální úrovni. „Když se podíváte na výsledky, tak KDU-ČSL dlouhodobě má výborné výsledky v komunální sféře a chci toto udržet a právě z této sféry chci čerpat nové osobnosti. Čeká nás výzva v podobě krajských voleb příští rok. A samozřejmě já nechci být předsedou strany, která bude každý měsíc s oroseným čelem čekat na aktuální průzkumy veřejného mínění, jestli se pohybuje kolem 4,9, nebo 5,1 procenta,“ říká.

Sám je přesvědčen, že konzervativní program KDU-ČSL má dnes v České republice potenciál až 10 procent. „Kde můžeme brát? Myslím, že ten příklad je nasnadě. Když se podíváte na výsledky prvního kola prezidentské volby, tak tam kandidát s jasně konzervativním programem a zároveň srozumitelný pro lidi, mám na mysli Pavla Fischera, získal přes 10 procent hlasů. Myslím, že ten voličský potenciál se tady s naším voličským potenciálem jednoznačně překrývá,“ upozornil Výborný.

„Nerozlišujeme voliče na to, jestli jsou věřící, nebo nevěřící“

Zároveň odmítá tvrzení, že KDU-ČSL je strana pouze pro křesťany. „To je takové klišé, které je nám neustále přisuzováno,“ říká. „Opakovaně jsme vysvětlovali a já to tady říkám znovu, jasně a důrazně, my nerozlišujeme voliče a lidi na to, jestli jsou věřící, nebo nevěřící.“

„Děláme všechno pro to, abychom ukázali, že jsme tady pro lidi kriticky myslící, ale že jsme také hodnotová strana, že vycházíme z nějakých kořenů, které jsou pro nás důležité, ale že tím cílem pro nás není věřící člověk, nebo nevěřící, pro nás je důležitý každý jedinec. A náš program je takto také postaven,“ tvrdí předseda lidovců.

„Občas vzniká dojem, že když je někdo konzervativní, tak se vrací do středověku nebo někam na stromy do pravěku, takže zdůrazňuji, moderní konzervativní politika není o návratu do pravěku. Konzervativní politika je postavena na věcech, kterým každý rozumí, to znamená, že normální je nekrást, normální je nelhat, že svoboda není tou bezbřehou svobodou, jak se někdy zdá, že si můžeme dělat, co chceme, ale že musí být spojena se zodpovědností,“ vysvětluje své pojetí politiky.

Součástí konzervativní politiky podle něj musí být také respekt k základním principům právního státu, který však současná vládní koalice nedává vždy najevo, tvrdí Výborný.  „Když připomenu debatu o zdanění náhrad církvím a náboženským společnostem a Federaci židovských obcí, tak tam to bylo naprosto pregnantní.“

„Tady jsou uzavřené smlouvy a vláda přišla s návrhem – protože to je samozřejmě politický obchod s komunisty za podporu té vládě – že principy právního státu je možné překročit nebo ohnout, a to je to, co mně vadí, co mi vadí jako konzervativnímu politikovi. Prostě principy právního státu musí být hájeny,“ zdůraznil v rozhovoru pro ČT24.

Nový předseda KDU-ČSL Marek Výborný v Interview ČT24 mluvil také o rodinné a sociální politice lidovců nebo o podpoře učitelů. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 12 hhodinami

Evropský pohled