Novým předsedou lidovců je Marek Výborný. Poslední místopředseda bude zvolen v sobotu

Nahrávám video

Poslanec Marek Výborný se stal novým předsedou KDU-ČSL. Na brněnském výstavišti ho zvolilo 256 delegátů, jeho protikandidát, bývalý ministr Marian Jurečka, získal 124 hlasů. Na šéfa KDU-ČSL kandidovali i Jan Bartošek a Jaroslav Vlach. První místopředsedkyní se stala senátorka Šárka Jelínková. Po volbě vedoucího tandemu následoval výběr místopředsedů. V prvním kole jimi byli zvoleni Jan Bartošek, Bohuslav Niemiec a Štěpán Matek. Posledního místopředsedu delegáti dosud nezvolili, nikdo neuspěl ani ve druhém, ani ve třetím kole. Sjezd si proto odhlasoval, že se k této volbě vrátí v sobotu ráno.

KDU-ČSL nově povede poslanec Marek Výborný, který ve druhém kole vyhrál nad bývalým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Nově zvolený předseda poděkoval končícímu šéfovi lidovců Pavlovi Bělobrádkovi a řekl, že by rád navázal na jeho práci. „Počítám se všemi z vás, i s těmi, kteří jste mi hlas nedali,“ prohlásil Výborný.

Z volby Marka Výborného mám radost. Zdá se mi, že se strana rozhodla vstoupit do nové etapy. Výborný je bytostný křesťantský demokrat. Dostal velmi silný mandát. Zkušenosti končícího předsedy Pavla Bělobrádka strana bezpochyby využije.
Jan Kasal
bývalý předseda

První místopředsedkyní se stala senátorka Šárka Jelínková, získala 309 hlasů. Kandidovala bez soupeře, protože neúspěšný kandidát na předsedu Jan Bartošek se z boje stáhl a nakonec usiluje pouze o místo řadového místopředsedy. Jelínkovou podpořil i Výborný, který uvedl, že by si velmi přál, aby „KDU-ČSL měla první dámu“.

Jelínková za podporu poděkovala. „Vážím si té důvěry a hlásím se k tažným koním KDU-ČSL do dalších let. Věřím, že budete volit s rozvahou i další členy vedení, aby to byli lidé, kteří s sebou nesou důležitá témata a umí je prosazovat. I když teď budeme obměněné vedení, budeme potřebovat i zkušené lidi,“ uvedla Jelínková.

Nahrávám video

Neúspěšný adept o post předsedy Jurečka poděkoval za podporu. „Vnímám to, že je tady atmosféra, která poptává nové lidi a nové tváře,“ řekl bývalý ministr a dodal, že nebude kandidovat do předsednictva strany. Chce se věnovat práci ve sněmovně a ve svém kraji.

V prvním kole získal Výborný 176 hlasů, Jurečka 118. O post se dále ucházeli zmíněný předseda poslaneckého klubu Bartošek, který získal 78 hlasů, a člen středočeské KDU-ČSL Jaroslav Vlach, pro něhož hlasovalo deset delegátů.

Nahrávám video

Nominaci na řadového místopředsedu přijalo šest straníků. O čtyři místa se utkali Jan Bartošek, kterému Výborný vyjádřil podporu, dále dosavadní místopředseda a poslanec Jiří Mihola, člen středočeské KDU-ČSL Tomáš Dudka, náměstek jabloneckého primátora Štěpán Matek, náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec a senátorka Jitka Seitlová.

V prvním kole byli místopředsedy zvoleni Bartošek, Niemiec a Matek. Do druhého kola postoupili Mihola a Seitlová. Ve volbě tak skončil Dudka. Ani ve druhém kole ale delegáti posledního člena užšího vedení nezvolili. Mihola získal 164 hlasů, Seitlová 137, potřebovali přitom minimálně 185 hlasů, tedy většinu hlasů přítomných delegátů. Rozhodovalo se tak v kole třetím, ale ani v něm nikdo neuspěl a bude se tedy konat nová volba. Sjezd si kvůli pokročilé noční hodině odhlasoval, že volbu dokončí v sobotu ráno.

Neúspěšný kandidát na předsedu strany Jurečka později večer uvedl, že zvažuje, zda se do klání o post posledního místopředsedy nepřihlásí; i proto se hlasování odložilo na sobotu.

Musíme zlepšit postavení strany, shodli se všichni kandidáti na šéfa strany

Před volbou nového lídra jako první z kandidátů promluvil Výborný. „Je to, jako by strana povstala, ale zase si lehla. Nepodařilo se nám navázat na nadějný výsledek z roku 2013. Ztratili jsme skoro třetinu poslanců, několik senátorů a v komunálních volbách skoro 350 mandátů. V aktuálních volebních průzkumech bojujeme o parlamentní přežití,“ řekl ve svém projevu. Dodal, že nabízí změnu. Chce podporovat pracující rodiče, vzdělávání, vědu, kreativitu a řemeslnou zručnost.

Jurečka delegátům rozdal jako dárek med. Podle něj je to symbol toho, jaká by měla být politika strany. „Podílí se na tom práce tisíců drobných jedinců. Byl bych rád, abychom takto spolupracovali a vytvářeli hodnotu, která má přidanou hodnotu, má smysl a je pozitivní,“ řekl. Strana má podle Jurečky na víc. Dosáhnout toho může tím, že bude pro lidi srozumitelná. Voliči musí vědět, že se lidovci vždy bijí za jejich zájmy, že umí řešit konkrétní problémy, dodal Jurečka.

Vlach řekl, že strana musí zvednout hlavu a přestat se omlouvat. Za své hlavní téma označil ochranu svobody. „Jsem citlivý na totalitní manýry, žil jsem v totalitě 27 let,“ konstatoval s tím, že se totalita plíživě vrací, jen dělnickou třídu nahrazují „různá sociální hnutí“. Vlach byl v minulém volebním období asistentem poslance Petra Bendla (ODS), zároveň ale pracoval jako lobbista. Ostře se vyhranil proti hájení myšlenky sociální spravedlnosti, podle něj vede k nespravedlnostem. „Měli bychom hlídat rovnost příležitostí, ne rovnost výsledků,“ myslí si.

Podle Bartoška by strana měla dát více prostoru ženám a mladým. Politika podle něj musí řešit důležitá témata týkající se přežití. „Česká krajina volá o pomoc. Musíme zastavit další plenění naší půdy. Zdědili jsme ji po předcích a máme ji jenom půjčenou. Jsme za ni zodpovědní našim dětem a vnoučatům. Opravdu chceme po sobě zanechat nekonečné lány žluté řepky, vyčerpanou zemi bez hmyzu a ptactva, studny bez vody, lesy s kůrovcem a krajinu bez života?“ vznesl řečnickou otázku.

Druhá nejpočetnější strana

Lidovci si letos připomínají významné výročí. Ustavující zemský sjezd ČSL v Čechách se konal 5. a 6. ledna 1919 v Praze. Na Moravě se zemský sjezd poprvé sešel v Brně o tři týdny později. Nyní je KDU-ČSL s více než dvaadvaceti tisíci členy druhou nejpočetnější stranou české politické scény, třebaže rok co rok přichází kvůli úmrtím lidovci zhruba o tisícovku členů a příbytek není dostatečný.

Nových členů se od roku 2010 přihlásilo 3300, a i když šlo hlavně o mladé, věkový průměr členské základny KDU-ČSL se nyní pohybuje kolem pětašedesáti let. Generační obměnu v řadách křesťanské demokracie ale značí jak odcházející šéf Pavel Bělobrádek (o Vánocích mu bylo teprve dvaačtyřicet), tak mladí poslanci, kteří ho v předsednickém křesle chtěli vystřídat.

  • Nově zvolená 1. místopředsedkyně je senátorka za Kroměřížsko (od roku 2016), v horní komoře působí v ústavně-právním výboru a zasedá v nedávno ustavené důchodové komisi. V KDU-ČSL je od roku 1991, od předloňska předsedá organizaci strany ve Zlínském kraji, předtím vedla lidovce v kroměřížském okrese. Od roku 2016 je krajskou zastupitelkou, zasedá také v zastupitelstvu Bystřice pod Hostýnem, kde mezi roky 2006 a 2014 působila jako radní. Vloni byla zvolena druhou místostarostkou města.
  • Po maturitě vystudovala pedagogickou nástavbu a později vychovatelství na Univerzitě Palackého v Olomouci (1996). Celý život se pohybovala v sociálních službách. Pracovala na Hostýně, mimo jiné jako vedoucí vychovatelka, později v domově pro hendikepované ve Chvalčově. Mezi roky 2000 a 2008 vedla Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka v Kroměříži. Poté (2011-2016) byla ředitelkou domova pro seniory v Bystřici pod Hostýnem.
  • Zdroj: ČTK

Bělobrádek: Politika je kříž a služba

Bělobrádek lidovce vedl od listopadu 2010, a stal se tak nejdéle sloužícím polistopadovým předsedou KDU-ČSL. Loni na podzim (po neúspěchu v senátních volbách) se rozhodl, že nebude znovu kandidovat, protože strana podle jeho slov potřebuje novou dynamiku a on se cítí unavený a chce se věnovat rodině.

„Rozhodnutý, že už nebudu kandidovat, jsem byl na sto procent po volbách do Poslanecké sněmovny,“ uvedl ke svému odchodu z čela lidové strany na úvod sjezdu. „Josef Lux to říkal správně. Politika je kříž, politika je oběť a je to také velká služba,“ poznamenal.

Ve své bilanční řeči zalitoval nezdaru koalice s hnutím STAN před volbami v roce 2017, který podle něj lidovce poškodil. Výhrady vznesl i ke spolupráci s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) a uvedl, že nyní by už nepřijal, aby v kabinetu seděl člověk bez lustračního osvědčení. KDU-ČSL se ale podle něj poučila a po volbách, z nichž vzešla současná menšinová vláda, neustoupila ze svých požadavků.

Nahrávám video

Fiala vyzval lidovce k volební spolupráci

V pavilonu B funkcionalistického brněnského výstaviště začali lidovci rokovat v pátek o desáté. K volbě nového stranického šéfa přistoupili v časném odpoledni a vybrat si chtěli i nové předsednictvo a zástupce do nejvyššího stranického orgánu mezi sjezdy – celostátní konference.

Již po poledni k delegátům promluvil někdejší ministerský předseda Petr Pithart, který na výstavišti převzal cenu končícího předsedy Bělobrádka. „Z dálky mi ta naše strana připadá trošku taková přejetá. Potřebuje nakopnout v tom nejlepším slova smyslu. Myslím, že potřebuje nové tváře. A já vám přeji moudrou směs odvahy a rozvahy,“ řekl delegátům.

  • Jan Bartošek (47) - dosavadní místopředseda strany (od června 2011), předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (od 2017).
  • Štěpán Matek (31) - náměstek primátora Jablonce nad Nisou (od 2018), nedávno byl zvolen předsedou KDU-ČSL v Libereckém kraji.
  • Bohuslav Niemiec (36) - náměstek primátora Havířova pro investice a chytré město (od 2018), předseda oblastního výboru KDU-ČSL v Karviné a místopředseda krajské organizace strany.
  • Zdroj: ČTK

Předseda ODS Petr Fiala, coby host sjezdu, potom vyzval ke spolupráci obou stran, která se osvědčila ve volbách do Senátu a mohla by se zopakovat i při těch krajských a sněmovních. „Naše podstatná a hlavní ambice musí být otočit Českou republiku správným směrem. Do tohoto zápasu bychom měli jít v co nejužší spolupráci a měli bychom zvítězit,“ uvedl s tím, že úkolem je zabránit v dalších letech koalici ANO, ČSSD a také komunistů.

Na projev reagoval, ještě jako kandidát na předsedu poslanec Výborný. „V poslední době často slyšíme o spojení s tím nebo oním. Já chci udělat pravý opak a z KDU-ČSL vytvořit integrující sílu. Chci pozvat k návratu z vandru domů všechny, kterým není lhostejná skutečná konzervativní středopravicová politika,“ řekl Výborný.

V sobotu bude sjezd na brněnském výstavišti pokračovat diskusí o změně stanov a směřování politiky KDU-ČSL. Představí se také lidovečtí kandidáti pro květnové volby do Evropského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled