Zelené poprvé povede do voleb dvojice: Magdalena Davis a Michal Berg

Strana zelených si na sobotním sněmu v Ústí nad Labem zvolila poprvé dvojici spolupředsedů – muže a ženu. V čele strany tak nově stanula Magdalena Davis a Michal Berg. Smíšené předsednictví má zajistit rovné zastoupení mužů a žen na nejvyšší pozici strany.

Davis získala 115 hlasů z 210, pro Berga hlasovalo 141 z 211 delegátů. Podle spolupředsednické dvojice musí být parlamentní volby v roce 2021 o klimatické krizi.

Michal Berg
Zdroj: Zelení

„Oba máme zkušenosti ze zahraničí a chceme navázat na úspěchy zelené politiky jinde v Evropě. Po tématech týkajících se klimatu a životního prostředí je ve společnosti obrovská poptávka a jiné politické strany ji rozhodně nemají jako nejvyšší prioritu. To mají pouze Zelení,“ uvedla po volbě Davis, dosavadní první místopředsedkyně a starostka Mníšku pod Brdy.

„Zelení vstupují do úplně nové éry, lidé mohou zapomenout na vše, co o nich vědí,“ uvedl podnikatel a zastupitel Vsetína Berg. „Naším cílem je, aby volby v roce 2021 byly o nejdůležitějším tématu současnosti, tedy o klimatické krizi,“ dodal.

Zastoupení jen v Senátu

Rozhodující práva budou mít oba spolupředsedové. „To je podstata spolupředsednictví,“ řekla po zvolení Davis, dosavadní první místopředsedkyně a starostka Mníšku pod Brdy. Zelení se vydali tímto směrem kvůli rovnováze názorů. „Když jste na něco dva, tak toho zvládnete dvojnásobek,“ dodala nová spolupředsedkyně s tím, že za stranu rozhoduje předsednictvo, volbou se jen rozdělila výkonná moc mezi dva lidi.

Spolupředsednictví znají už dlouho například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští. V českých stanovách schválil spolupředsednictví loňský sněm strany.

Podpora Zelených se podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby pohybuje kolem dvou procent. Zastoupení mají Zelení nyní pouze v Senátu, jejich vládní angažmá skončilo před deseti lety. 

Do boje o vedení strany se zapojila také aktivistka Anna Gümplová, ta získala od delegátů 95 hlasů. Mezi muži to byli dosavadní předseda Petr Štěpánek, který skončil se 13 hlasy a litvínovský zastupitel a sociální pracovník Petr Globočník, pro nějž hlasovalo 57 delegátů.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 Zelení získali 1,46 procenta hlasů, nedosáhli tak ani na státní příspěvek. Vedení strany pak po rezignaci Matěje Stropnického převzal Štěpánek. Do sněmovny a následně i do vlády se Zelení dostali pod vedením Martina Bursíka v roce 2006. Provází je pověst strany s vnitřními spory. V Ústí si připomenou 30 let od vzniku Strany zelených v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled