Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. V pořadu Partie na televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až dvaceti letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd. Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS, TOP 09 i Piráti.
„Důchody budou nadále růst. Není důvod k obavě, že by nerostly. Myslím, že to bude víc než 15 000 korun průměr v roce 2021,“ řekl premiér. Doplnil, že vláda hodlá zakotvit další zvyšování důchodů i do rozpočtových rámců na následující roky po skončení funkčního období sněmovny.
Letos se důchody v průměru zvýšily o 900 korun, tedy o 151 korun nad zákonem stanovenou valorizaci. Průměrný důchod by tak měl činit 14 326 korun.
Podle Babiše není důvod obávat se toho, že by v budoucnu peníze na důchody státu chyběly. „Tím, že navyšujeme mzdy, máme vyšší odvody sociálního pojištění. Proto nejsou žádné obavy,“ řekl.
Odmítl varování ekonomů, že kvůli odchodu silných populačních ročníků do penze bude v budoucnu nutné počítat s propadem státních příjmů. „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“ ptal se.
Financování důchodů zdaněním bank Babiš dál odmítá
K navrhované důchodové reformě, jejíž varianty představila tento týden ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), se Babiš vyjadřovat nechtěl. Řekl, že podrobnosti zatím nezná, dozví se je až na úterním jednání koaliční rady.
Maláčová v pátek uvedla, že chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by mohl podle ní v ideálním případě už upravit technické rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře – nultý se základním solidárním důchodem a první se zásluhovou částí důchodu.
Alena Schillerová (nestr. za ANO) v reakci uvedla, že zavedení solidárního důchodu, tedy minimální penze, jak ji navrhuje Maláčová, by vyžadovalo zvýšení daňových příjmů nejméně o 300 miliard korun ročně, což by znamenalo razantní navýšení daní. To Schillerová odmítla. Podle ní je nutné napřed najít shodu na financování důchodové reformy, teprve potom začít diskutovat o jejích parametrech.
Vyjádření ministryně financí, která mluvila skepticky o tom, že by se důchodovou reformu podařilo prosadit před koncem funkčního období Poslanecké sněmovny příští rok na podzim, Babiš nechtěl komentovat.
Uvedl však, že pokud se mluví o důchodové reformě, je nutné hledat konsenzus všech sněmovních stran a zároveň vyřešit příjmovou i výdajovou stránku reformy. Znovu přitom odmítl návrh ČSSD, aby se kvůli financování reformy zavedla sektorová bankovní daň.
„Máme tady konečně koncept nějaké důchodové reformy, tak se o tom pojďme bavit. A pojďme se bavit o tom, kde vezmeme peníze, abychom to zaplatili,“ řekl v Otázkách Václava Moravce předseda ČSSD Jan Hamáček.
Babiš neví, co je důchodová reforma, zní z opozice
„Andrej Babiš měl na rovinu říci, že žádná důchodová reforma s jeho vládou nebude, a vyzvat pracující občany, aby si na penzi raději o to více šetřili sami. Absurdním tvrzením, že navzdory demografickému trendu a nečinnosti vlády bude na důchody vždy, si dělá z lidí blázny,“ reagoval na Twitteru poslanec ODS Jan Skopeček.
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek kritizoval Babiše za výrok, že neví, co je důchodová reforma, a že se stará jen o zvyšování důchodů. „Důchodová reforma, Andreji Babiši, je zásadní změna současného systému nezbytná k tomu, aby byly důchody dlouhodobě udržitelné. Jinak to těžce odskáčou všichni, ti nejslabší nejvíc,“ uvedl na Twitteru.
„Pan premiér dle vlastních slov neví, co je důchodová reforma. Přitom je to nedílná součást udržitelné budoucnosti pro další generace, tedy něco, co bohužel vládě myslící jen na dárečky pro voliče nic neříká,“ dodal šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Babiš během diskuse na Primě také uvedl, že bez ohledu na hospodářský vývoj země zůstanou zachovány nynější slevy na jízdné pro studenty a seniory.
Dostálová podle premiéra nezvládla komunikaci o stavebním zákonu
Babiš na TV Prima také uvedl, že bude v pondělí jednat s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovu (za ANO) a předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem o návrhu stavebního zákona. Svaz normu označil za natolik špatnou, že je třeba vypracovat zcela nový návrh.
Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) má nový zákon urychlit a zjednodušit povolování staveb. Povolovací řízení u staveb by se mělo zkrátit ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok, norma by měla platit od poloviny roku 2023. Návrh zákona ale sklízí kritiku z řady míst.
Lukl kritizoval zejména plánované převedení úředníků zabývajících se stavební agendou z obcí na stát. Ministerstvo vnitra varovalo před možným zablokováním stavebního řízení až na rok a půl kvůli převodu agendy. Velká města vyjádřila obavy o možnost ovlivňovat územní plánování. Novelu kritizují i památkáři nebo hasiči.
Podle Babiše ministryně Dostálová nezvládla komunikaci o návrhu zákona a vysvětlování jeho obsahu. Nyní se do toho chce zapojit sám. „V pondělí máme schůzku s panem Luklem za přítomnosti paní ministryně,“ řekl. Samostatná jednání plánuje Babiš také s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem (oba ČSSD) a s památkáři.
Babiš nicméně odmítl vyjádření ministerstva vnitra ohledně dlouhodobého zablokování stavebních úřadů: „Není pravda, že by došlo k zablokování systému.“ Odmítl také varování ministerstva vnitra před vysokými náklady, které by podle analýzy úřadu mohly dosáhnout až 32 miliard.
Podle premiéra je nový stavební zákon nutný, aby se zrychlilo povolování staveb, které v Česku patří mezi nejpomalejší na světě. „Sto padesáté sedmé místo na světě je katastrofa. Stavební řízení trvá pět a půl roku, na dálnice 13 let,“ řekl Babiš. Podle něj je nutné tyto lhůty zkrátit. Vyzval i opozici, aby s vládou na úpravě stavebního zákona spolupracovala.
