V úterý se v Lánech sejde premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem. Řešit budou spor kolem ministra kultury. O schůzku požádal Babiš. S prezidentem bude hovořit také šéf Pirátů Ivan Bartoš, který o schůzku s hlavou státu požádal na začátku července. Zeman také přijme předsedu KDU-ČSL Marka Výborného. Před jednáním s prezidentem by se měla uskutečnit i schůzka Babiše s vicepremiérem Hamáčkem.
Zeman se setká s Babišem v úterý. Mluvit budou o obsazení ministerstva kultury
„Pan premiér požádal pana prezidenta o setkání, uskuteční se v úterý v 17 hodin v Lánech,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Spor o nového ministra trvá čtvrt roku. Zeman v polovině prázdnin po dvou měsících od doručení návrhu premiéra odvolal ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), ohledně jeho nástupce se ale slíbil vyjádřit až v polovině srpna.
Ve středu Ovčáček oznámil, že Zemanovy námitky vůči kandidátovi ČSSD na ministra kultury Michalu Šmardovi trvají. Podle Zemana není Šmarda dostatečně kompetentní a nemá zkušenosti s problematikou české kultury. Sociální demokraté mají prezidentovi navrhnout jiného kandidáta, dodal Ovčáček.
Předseda ČSSD Jan Hamáček na Pražský hrad vzkázal, že by se prezident měl řídit ústavou. Ta mu ukládá jmenovat ty ministry, které premiér navrhne; neučinit tak může pouze v případě vážných pochybnosti. Takový výklad používají také ústavní právníci nebo opozice.
Hamáček rovněž ve středu uvedl, že sociální demokraté na nominaci Šmardy trvají. Ústava podle něj nezná možnost, podle které by prezident mohl hodnotit odborné předpoklady kandidáta na ministra.
ČSSD dlouhodobě trvá na Šmardovi s odkazem na koaliční smlouvu, ve čtvrtek se na tom shodla i většina regionálních organizací v anketě ČT. Pokud by si strana nemohla sama vybírat své zástupce ve vládě, nemá podle ní účast v koalici smysl. Předsednictvo ČSSD proto vybavilo Hamáčka mandátem, aby při vyjednávání mohl rozhodnout i o odchodu strany z koalice. Šmarda ve středu zopakoval, že na funkci ministra netrvá, řídí se ošem stanoviskem strany.
Babiš se ke středečnímu kroku prezidenta zatím nevyjádřil s tím, že je na dovolené. „Beru to na vědomí,“ vzkázal pouze.
Bartoš chce v Lánech mluvit o předčasných volbách
Předseda Pirátů Bartoš požádal o schůzku s prezidentem už začátkem prázdnin. Hlavy státu se chce ptát na to, zda by prezident po případných předčasných volbách pověřil sestavením vlády někoho s podporou většiny Poslanecké sněmovny.
Zeman několikrát uvedl, že by v současném volebním období skládáním vlády opakovaně pověřil nynějšího premiéra Babiše. Případná garance Hradu je jednou z podmínek, při jejichž splnění by mohli Piráti podpořit rozpuštění sněmovny, řekl v červenci Bartoš.
O tomtéž chce s prezidentem mluvit také předseda lidovců. Výborný o schůzku se Zemanem požádal po svém zvolení předsedou lidovců na březnovém sjezdu. „Považoval jsem za správné představit se a říci prezidentovi o svých prioritách,“ uvedl. Vzhledem k aktuální situaci se chce Zemana ptát i na současné dění kolem ministerstva kultury a zopakovat mu stanovisko lidovců.
Výborný připomněl svou středeční výzvu, aby všichni ústavní činitelé respektovali ústavu a ústavní zvyklosti. „Pokud není premiér schopen bránit ústavu, bylo by pro tuto zemi nejlepší, aby se karty rozdaly znovu,“ řekl v pátek. Bez podpory hnutí ANO ale nemá opozice dostatek hlasů na rozpuštění sněmovny, dodal.
Podle mluvčího Ovčáčka se Zemanem sejde v úterý nejprve Bartoš, a to ve 13:30. O hodinu později začne schůzka prezidenta s Výborným.
Vláda bez ČSSD?
Premiér Babiš dosud zdůrazňoval snahu o další spolupráci se sociálními demokraty, na druhou stranu ale odmítá podat na prezidenta kompetenční žalobu. Pokud ovšem Babiš nepřiměje prezidenta ke změně postoje, nebo pokud na něj nepodá kompetenční žalobu, měli by ministři ČSSD podat demisi, myslí si statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Pakliže by se po odchodu ČSSD vládní kabinet rekonstruoval, jak se o tom spekuluje v médiích, stačilo by takové vládě mít k dispozici rovných 100 poslanců, aby zabránila svému pádu v důsledku hlasování o nedůvěře. Pro vyslovení nedůvěry je podle ústavy zapotřebí nejméně 101 poslanců. Pokud by vláda na své straně měla 100 poslanců, pak 101. hlas by pro nedůvěru chyběl.
To by ovšem bylo proti koaliční smlouvě ANO a ČSSD, podle které musí podat celý kabinet demisi, pokud se jedna ze stran rozhodne ze společného projektu odejít.
Vládní hnutí ANO má ve sněmovně 78 poslanců. S hlasy 15 poslanců KSČM, která vládu doposud tolerovala, by to bylo 93 poslanců. Vláda by potřebovala dostat na svoji stranu dalších sedm zákonodárců. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna nedávno řekl, že by vládu podpořil i v případě odchodu ČSSD. Podle MF Dnes by se zachoval stejně i Antonín Staněk, který je rovněž poslancem. S nimi by měla vláda 95 hlasů.
Pokud by vládu nepodpořilo 19 poslanců z klubu SPD, je ve sněmovně ještě pětice nezařazených poslanců. Tvoří ji tři poslanci zvolení původně za SPD: Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko. Vyjádření poslance Volného se získat nepodařilo.
- (1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Dalšími nezařazenými poslanci jsou Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus, zvolení původně za ODS, kteří nyní reprezentují nové hnutí Trikolora. Klaus se vůči ministrům ČSSD stavěl kriticky.
K získání důvěry ve sněmovně vláda nemusí vždy potřebovat 101 poslanců, protože potřebné kvorum se odvíjí od počtu přítomných poslanců. Pokud by někteří opoziční poslanci opustili jednací sál nebo by se z jednání omluvili, potřebný počet hlasů by se úměrně tomu snížil. K prosazování svých priorit nebo přehlasování veta senátorů by ale vláda potřebovala ve sněmovně většinu.
„Někteří nezařazení poslanci hledají svoji identitu a mohli by ji získat podporou vlády. Stovku hlasů by tak mohla rekonstruovaná vláda, do které by Zeman navolil svoje lidi a bylo by to výhodné jak pro něj, tak pro Babiše, získat. Koupit ještě jednoho poslance k tomu, měl by kabinet většinu, se kterou v minulosti vládla pravice. To je pro Babiše i Zemana varianta snů,“ domnívá se politolog Daniel Kroupa z Katedry politologie a filozofie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.