Poslanci chtějí v předloze o sdílení údajů o předepsaných lécích umožnit zásilkový prodej léků na předpis, regulovat reklamu na doplňky stravy nebo zvýšit navrhované úhrady ze zdravotního pojištění za léčivé konopí. Sněmovna rovněž vzala na vědomí státní závěrečný účet za rok 2017. Poslanci měli v programu na čtvrtek zejména pravidelné interpelace na členy vlády, dotazovány byly mimo jiné ministryně spravedlnosti a financí.
Takzvaný lékový záznam pacienta zavede vládní novela v návaznosti na elektronický recept. Ošetřující lékaři a lékárníci by díky němu věděli, které léky pacient užívá, což by mohlo pomoci odstranit například jejich nežádoucí vzájemné působení. V současnosti má doktor přehled pouze o medikamentech, které pacientovi sám předepsal. Lékárník pak může zkontrolovat jen přípravky na předložených receptech.
Vládní novela se po čtvrtečním druhém čtení posunula k závěrečnému schvalování. Mohlo by se uskutečnit na příští schůzi, která začne koncem května.
Pacientům by předloha dala právo zakázat lékařům vstup do databáze o svých lécích. I o tom se dnes znovu vedla debata. Občanští demokraté a Piráti požadují opačný postup, tedy aby si lékaři nebo lékárníci museli vyžádat aktivní souhlas pacienta.
Lidovec Vít Kaňkovský navrhuje tento postup aspoň u onemocnění spojených s „vysokým stupněm společenské stigmatizace“, jako je AIDS nebo některé psychiatrické nemoci.
Zásilkový prodej léků na předpis chce umožnit Patrik Nacher (ANO). „Jedinou motivací je pomoc zejména lidem se zdravotním postižením,“ uvedl. V současnosti si lidé mohou nechat poslat zásilkovou službou jen volně prodejná léčiva. Nacher s Věrou Adámkovou (ANO) také navrhují, aby reklama na doplňky stravy povinně obsahovala výzvu, aby spotřebitelé jejich užití konzultovali s lékařem nebo lékárníkem.
Zdravotnický výbor už dříve vložil do novely hrazení konopí jako léku. Pojišťovny by dávaly nejvýše na 30 gramů pro jednoho pacienta měsíčně 90 procent ceny léčebného konopí. Pirát Tomáš Vymazal navrhl, aby úhrada byla stoprocentní a měsíční hranice vzrostla na 180 gramů.
Opozice předkládá novelu o státním zastupitelství
Poslanci TOP 09 a Starostů a nezávislých (STAN) opět předkládají novelu zákona o státním zastupitelství. Vedoucí státní zástupce by bylo možné odvolat pouze po rozhodnutí kárného senátu. Novela také vymezuje funkční období vedoucích státních zástupců, v případě nejvyššího státního zástupce by to bylo deset let.
„Cítíme, že pokud se plní náměstí po celé republice lidmi, pokud je tady nestandardní situace rezignace ministra spravedlnosti, příchod nové paní ministryně v politickém kontextu, který se úzce týká i premiéra této země, tak je dobré nějaké procesy, které se reformy justice týkají, akcelerovat,“ řekl předseda STAN Vít Rakušan. Novelou poslanci reagují na konec Jana Kněžínka v čele resortu spravedlnosti a jeho nahrazení Marií Benešovou (oba za ANO).
Novela má podle předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila vést k tomu, že vedoucí státní zástupci budou nezávislí na rozhodování politiků. Předkladatelé navrhují, aby vedoucí státní zástupci byli jmenováni na dopředu stanovené funkční období. U nejvyššího státního zástupce by to bylo deset let, u vrchních, krajských a okresních státních zástupců sedm let. Podle novely by také bylo možné vedoucí státní zástupce odvolat pouze v případě, že se dopustili kárného provinění, a to na základě rozhodnutí nezávislého kárného senátu v kárném řízení.
V souvislosti s nástupem Benešové na post ministryně spravedlnosti se opozice zajímala o její zprávu, podle níž si lze v Česku objednat trestní stíhání. Tvrdili to prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Jejich výroky tehdy odmítla policie, Česká advokátní komora i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Benešová ve čtvrtek uvedla, že zprávu vypracovala pro Zemana jako jeho poradkyně a že dokument je neveřejný.
Poslanci vzali na vědomí hospodaření státu v roce 2017
Sněmovna vzala ve čtvrtek na vědomí státní závěrečný účet za rok 2017. Stát hospodařil se schodkem 6,2 miliardy korun, což bylo o 53,9 miliardy méně než schválený rozpočet. Schodek chce stát uhradit vydáním státních dluhopisů za 7,2 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv.
Ke státnímu závěrečnému účtu se loni vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad, který poukázal na to, že loňské výdaje státního rozpočtu na investice byly nejnižší za posledních 12 let. Státní rozpočet nebyl ani přes vysoký růst ekonomiky sestavený jako vyrovnaný a jeho výsledný schodek 6,2 miliardy se výrazně lišil od plánovaného schodku 60 miliard, uvedl NKÚ. Napsal také, že investiční aktivita byla v roce 2017 nižší než v roce 2009, kdy se česká ekonomika nacházela v ekonomické recesi.
Poslanec ČSSD a bývalý předseda rozpočtového výboru Václav Votava poukázal na to, že se závěrečný účet za rok 2017 projednává až v květnu 2019. Podle Votavy by bylo vhodné upravit jednací řád sněmovny tak, aby projednávání státního rozpočtu na následující rok nebylo možné začít, dokud nebude projednán závěrečný účet za předcházející rok. Chce v tomto směru připravit návrh změny jednacího řádu. Podpořila ho v tom předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
Schillerová: Pracoviště finančních úřadů se rušit nebudou, jen se upraví pracovní doba
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítla, že by plánovala zrušit některá územní pracoviště finančních úřadů. Podle poslance ČSSD Václava Votavy se v posledních týdnech pracovníci některých územních pracovišť dozvěděli, že mají být zrušena. Ministryně však potvrdila, že generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová zvažuje nové uspořádání územních pracovišť.
Ministryně uvedla, že nová generální ředitelka Finanční správy si nechala zpracovat analýzu návštěvnosti různých územních pracovišť, která nejsou v sídlech finančních úřadů. Pokud ředitelka zjistí, že existuje nějaké pracoviště, kam nikdo nezavítá, je podle ministryně legitimní, že upraví jeho provozní dobu. Rozruch, který kolem toho vznikl, pramení podle ministryně z toho, že jakmile se průzkum začal zpracovávat, začaly se úřednice cítit ohrožené a šly si stěžovat. Generální ředitelka podle Schillerové bude dbát na to, aby o případných změnách mluvila se zástupci samosprávy a odpovědnými úředníky.
„V Plzeňském kraji se to týká například Sušice, Stříbra a Kralovic. Jistě se to ale netýká jenom a pouze Plzeňského kraje, ale i dalších krajů,“ namítl Votava, který je starostou Stříbra. Již v polovině dubna uvedl, že starostové, obce, podnikatelé i Plzeňský kraj protestují proti návrhu Finanční správy přesunout od 1. ledna 2020 pracovníky finančních úřadů ze Stříbra, Kralovic a Sušice do větších měst. Podle tehdejšího vyjádření finančního úřadu šlo zatím jen o návrh optimalizace struktury Finanční správy.
