Mamince v Letech umřel tatínek a dítě, řekl Růžička. Podal trestní oznámení na Okamuru s Roznerem

Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal trestní oznámení na místopředsedu sněmovny Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera (oba SPD). Důvodem jsou jejich výroky o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.

Video Zprávy v 16
video

Pozůstalí po obětech romského holocaustu podali trestní oznámení na Okamuru a Roznera

„Moje maminka tam byla s celou svou rodinou vězněná, ztratila tam svého tatínka a své prvorozené děťátko, kterému byly čtyři měsíce. Mě se to osobně hodně dotýká a celé mé rodiny a já to takto nechat nemohu,“ řekl Růžička. Sám se narodil v roce 1946, jeho matka přežila letský tábor i tábory v Osvětimi a Ravensbrücku. Většina jeho dalších příbuzných genocidu nepřežila. 

Růžička věří, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. „Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti,“ řekl Růžička novinářům před státním zastupitelstvím v Praze.

Okamura se k podanému trestnímu oznámení nechtěl vyjádřit. „Vyzývám historiky a odborníky, aby nám politikům řekli, jak to je,“ prohlásil ve sněmovně. Dodal, že SPD odmítá holocaust i jakékoli násilí. Podle něj se o charakteru tábora v Letech pře i odborná obec. To však historik Vojtěch Kyncl v rozhovoru v pořadu ČT Události, komentáře vyloučil

Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Obvinění z popírání holocaustu označil za kampaň proti SPD. Řekl, že nezpochybňuje útrapy lidí v táboře, ale má výhrady k řešení pietního místa.

Růžička: Neupřímná omluva

Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holocaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. „Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje,“ řekl.

Rozner kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech a použil slova „neexistující pseudokoncentrák“. Trestní oznámení na něj tento týden podali Mladí sociální demokraté a senátor Tomáš Czernin (TOP 09).

Lidovci chtějí Okamuru odvolat, ANO omluva stačí

Proti Okamurovým výrokům se tento týden ohradil i ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Lidovečtí poslanci by na konci února chtěli hlasovat o jeho odvolání z funkce místopředsedy sněmovny. Jejich záměr podpořily TOP 09 a STAN. Podporu nevyloučili ani někteří zástupci ODS a ČSSD. Upozornili ale zároveň, že Okamurovo odvolání není pravděpodobné, pokud bude mít nadále podporu SPD, KSČM i ANO.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek ve středu řekli, že se Okamura za své výroky již dostatečně omluvil, a jeho odvolání z vedení sněmovny proto nepodpoří. Babiš sám v minulosti prohlásil, že tábor v Letech byl pro ty, kdo nepracovali. Později se za výrok omluvil.

Romský koncentrační tábor v Letech
Profil

Koncentrační tábor v Letech

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o cikánském táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.