
Pozůstalí po obětech romského holocaustu podali trestní oznámení na Okamuru a Roznera

Tomio Okamura
„Důrazně se ohrazuji proti manipulativní mediální kampani, kterou živí některá média a politická konkurence.“
Růžička věří, že s trestním oznámením na Okamuru uspěje lépe než v roce 2014, kdy ho policie odložila. Podle něj by měl do společnosti vyjít signál, že není možné tolerovat snahy o zlehčování utrpení lidí v nacistických táborech. „Kdybych měl dostat korunu, tak už to, že se to stalo, je velký signál do společnosti,“ řekl Růžička novinářům před státním zastupitelstvím v Praze.
Okamura se k podanému trestnímu oznámení nechtěl vyjádřit. „Vyzývám historiky a odborníky, aby nám politikům řekli, jak to je,“ prohlásil ve sněmovně. Dodal, že SPD odmítá holocaust i jakékoli násilí. Podle něj se o charakteru tábora v Letech pře i odborná obec. To však historik Vojtěch Kyncl v rozhovoru v pořadu ČT Události, komentáře vyloučil.
Růžička: Neupřímná omluva
Vyjádření Okamury kritizovala pražská židovská obec, Muzeum romské kultury i vedení Památníku Lidice, které v něm spatřují popírání holocaustu. Trestní oznámení na něj už minulý týden podalo sdružení Konexe. Podle Růžičky Okamurova omluva není upřímná. „Okamura se dokáže omluvit zrovna tak, jak potřebuje,“ řekl.
Lidovci chtějí Okamuru odvolat, ANO omluva stačí
Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda sněmovní frakce ANO Jaroslav Faltýnek ve středu řekli, že se Okamura za své výroky již dostatečně omluvil, a jeho odvolání z vedení sněmovny proto nepodpoří. Babiš sám v minulosti prohlásil, že tábor v Letech byl pro ty, kdo nepracovali. Později se za výrok omluvil.

Koncentrační tábor v Letech
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.