Vicepremiér Andrej Babiš uctil v Letech u Písku památku Romů, kteří za druhé světové války zemřeli ve zdejším koncentračním táboře. Místo navštívil na podnět předsedy vlády poté, co zapochyboval o tom, zda romský koncentrák vůbec existoval. Následně se omluvil i před poslanci ve sněmovně. Od výroku, který měl pronést, se ale distancoval. Tématu se věnovala Devadesátka ČT24 s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem, který jedná o odkupu vepřína, jenž na území někdejšího tábora v současnosti stojí. Na některé dotazy odpovídal na stránkách pořadu.
Babiš uctil v Letech památku Romů. Ve sněmovně se znovu omluvil, ale výrok popřel
To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.
Na počátku současných debat o areálu jihočeského vepřína, na jehož místě za druhé světové války fungoval koncentrační tábor pro české Romy, stál předvolební výjezd šéfa hnutí ANO Andreje Babiše do severočeského Varnsdorfu. Tam vicepremiér podle Aktuálně.cz prohlásil: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) svého vicepremiéra příkře odsoudil (ministr podle něj překročil hranici mezi populismem a náckovstvím) a doporučil mu, že než aby šířil „takové blbosti“, měl by se omluvit, zastydět a Lety navštívit.
Babiš kontroval, že jeho slova novináři vytrhli z kontextu a že lidé, kteří ho kritizují, pro řešení nevkusné situace, kdy na místě tábora stojí velkovýkrmna, dvacet let nic neudělali. Za svá slova se nicméně skutečně omluvil a avizoval i výjezd na jih Čech.
Babiš ve sněmovně: Omlouvám se, i když takto jsem to nikdy neřekl (zdroj: ČT24)
Opoziční politici i premiér ale požadovali, aby se Babiš omluvil i ve sněmovně. Ministr to po naléhání v úterý udělal, ale od výroku se distancoval: „Nikdy jsem neřekl, že kdo nepracuje, dáme ho do tábora. Nikdy jsem neřekl šup sem. Formulaci, kterou jste si osvojili a je vytržená z kontextu, za tu se omlouvám, i když takto nikdy nebyla řečená a distancuju se od toho.“
Babiš se nicméně omluvil až ve svém druhém vystoupení před poslanci. V prvním jen poukázal na svá dřívější slova, že se omlouvá těm, kterých se mohl dotknout. Záležitost označil za pseudoaféru. Nad jeho řečí se ale pozastavil například předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). Předseda klubu KDU-ČSL Jiří Mihola ministrovi vzkázal, že jeho postoj měl zaznít „jasně, v několika větách a chlapsky“. Až po těchto a dalších reakcích Babiš vystoupil znovu a s omluvou.
Jako samostatný bod se debata o Babišových slovech na program schůze dolní komory nedostala. Ze 175 přítomných poslanců jich bylo pro 30, proti 47.
V neděli se Babiš hlásil k výkupu vepřína, nyní to prý není jeho úkol
Pan premiér a paní kolegyně Marksová mě vyzvali, abych sem šel. Tak jsem sem šel a viděl jsem to. Je to nešťastné místo, že tady vznikl prasečák. Pan Dienstbier má za úkol to vyřešit, tak doufám, že to vyřeší.
U vepřína se šéf hnutí ANO objevil v úterý krátce po sedmé ranní v doprovodu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana, který za vládu již řadu měsíců vede jednání o budoucnosti – a možném odkupu – celého areálu. V pietním areálu na dohled vepřína společně položili věnec a květinu.
Až dosud nikdo nevyčíslil případnou výkupní cenu vepřína, Babiš ovšem v Letech uvedl, že má určitou představu o tom, jakou cenu by objekt mohl mít. „Nechci to ale komentovat, protože to není můj úkol. To má za úkol pan (ministr pro lidská práva Jiří) Dienstbier, vláda mu to uložila v březnu 2016, takže já věřím, že to vyřeší,“ řekl ministr financí; ještě v neděli přitom ČTK oznamoval opak: „Já budu řešit, aby stát odkoupil vepřín a aby se postavil památník.“
Sám Dienstbier navíc už v pondělí řekl, že svým dílem musí přispět právě i Babiš: „Spolupráce ministra financí z hlediska zajištění financování celého záměru je nezbytná.“
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Babiš v Letech zároveň zopakoval, že jeho slova média vytrhla z kontextu. „Mým cílem (ve Varnsdorfu) nebylo mluvit negativně. Svůj postoj k holocaustu jsem jednoznačně vyjádřil tím, že jsem se přátelil s Arnoštem Lustigem, že jsme chodili spolu na večeře a že jsem sponzoroval jeho knížky,“ uvedl.
Herman větří úspěch, vlastník pochybuje
Ministr kultury Herman má zato, že vláda se vyřešení letských kontroverzí reálně přiblížila, areál chce odkoupit a vlastnická společnost AGPI, která až dosud preferovala jen výměnu, začala připouštět i možnost prodeje. „Nikdy jsme nebyli tak blízko výsledku, a kdybych si nebyl jistý, neodvážil bych si říci, že do konce volebního období tento úkol splníme. Opakuji, jsem o tom přesvědčený,“ řekl.
Prezident republiky ústy svého mluvčího ocenil, že se situace kolem tábora začala řešit. O výkupu podle Jiřího Ovčáčka uvažovala už Zemanova vláda, kvůli tehdy odhadované vysoké ceně 400 milionů od něj ale nakonec upustila (politické peripetie kolem Let viz níže). „Diskuse je vyhrocená v souvislosti s předvolební kampaní,“ doplnil mluvčí k Babišovu spornému výroku. „Je důležité, že ve věci zazněla omluva, není ji třeba řešit a vyvolávat další emoce.“
Předseda představenstva AGPI Jan Čech vládní zájem bere s rezervou, prý se ještě ani nestanovila cena. „Nikdy nedošlo k žádné konkretizaci. Jsem realista. Vláda má před sebou rok. Jakmile se blíží volby, půl až tři čtvrtě roku předem se už nic nedělá, jen se připravuje volební kampaň,“ řekl pochybovačně.
Optimističtěji se k výkupu naopak staví Milouš Červencl, ředitel lidického památníku, který pietní areál v Letech spravuje: „Do pátku jsem si myslel, že je to – jako celých pětadvacet let – jenom rétorika, ale teď, po tom politickém maléru, si myslím, že se to kupodivu podaří.“
GALERIE
Babiš v Letech
- 1973: Na místě, kde za druhé světové války stával tábor pro Romy, vyrostl velkokapacitní vepřín. Podle vyjádření jeho stávajících provozovatelů při stavbě vepřína nikdo přesně nevěděl, kde areál stál.
- 1995: Nedaleko vepřína byl odhalen památník obětem romského holocaustu. V Česku se poprvé rozbíhají diskuse o tom, zda by nebylo vhodné na místě velkovýkrmny prasat vybudovat důstojné pietní místo.
- 1997: Ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holocaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za „přiměřenou náhradu“, což jsou dle odhadů stovky milionů korun.
- 1997–2006: K řešení problému se hlásily pravicové vlády Václava Klause, úřednický kabient Josefa Tošovského i středolevicová koalice Jiřího Paroubka, o situaci kolem vepřína také jednali vládní zmocněnci pro lidská práva. Nikdy ovšem nedošlo k posunu.
- 2005: V rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů schválil Evropský parlament výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“, protože nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Slova hlavy státu pobouřila romské organizace.
- 2007: Premiér Mirek Topolánek (ODS) oznámil, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze.
- 2010: Na pozemku přiléhajícím k vepřínu se otevřelo pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch připsal největší zásluhy na celém projektu zmocněnci pro lidská práva Michaelu Kocábovi. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Areál převzal do správy Památník Lidice.
- 2012: Na pietní akci v Letech premiér Petr Nečas (ODS) zopakoval slova svého předchůdce o (ne)možnosti výkupu: „Nebudu lhát a lakovat situaci na růžovo. V současnosti nemáme v rozpočtu na takovou záležitost prostředky.“
- 2014: Předseda vlády Bohuslav Sobotka na pietním aktu připustil, že ani jeho kabinet patrně nenajde peníze na výkup zemědělského areálu. Vláda se k tomu přitom zavázala v romské strategii do roku 2020. Několik dní nato skupina aktivistů provedla u velkovýkrmny blokádu a rozvinula transparenty s nápisy: Romská hrdost či Opre Roma! Na vrata připevnili ceduli s přeškrtnutým nápisem Holocaust.
- 2016: Ministr kultury Daniel Herman v srpnu informoval o tom, že by se situace mohla obrátit – a vyřešit do dvanácti měsíců. Počátkem září pak vzbudil rozruch ministr financí Andrej Babiš, když podobně jako před lety Klaus existenci tábora zpochybnil.