Lidovecký místopředseda Jan Bartošek pokračuje v tažení za odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela Poslanecké sněmovny kvůli výrokům o koncentračním táboře v Letech. V pořadu Interview ČT24 řekl Bartošek, že Okamurovo vyjádření, které například premiér Andrej Babiš (ANO) přijal jako omluvu, nestačí. Problematické jsou podle něj i výstupy dalších členů Okamurova hnutí.
Když místopředseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura řekl v rozhovoru pro DVTV, že se v knize o letském táboře dočetl, „že nebyl oplocen, že tam měli v podstatě volný pohyb ti lidé,“ nebyl prvním ani posledním představitelem svého uskupení, který pronesl kontroverzní výrok na podobné téma.
Podle Jana Bartoška by tedy měl Okamura opustit vedení dolní parlamentní komory nejenom kvůli tomu, co řekl sám, ale i kvůli tomu, co zaznělo od jeho kolegů. „Bývalý tajemník SPD pan Stáník před svědky prohlásil, že ‚cikáni, židi a homosexuálové patří do plynu‘,“ připomněl Bartošek. Zmínil se také o slovech poslance Okamurova hnutí Miloslava Roznera o „neexistujícím pseudokoncentráku“ v Letech.
Tomio Okamura se ovšem v úterý ke svému výroku v rozhovoru pro DVTV vrátil. „Já jsem nic takového neřekl. Dokonce jsem adresoval dopis židovské obci, kde se jasně distancuji od zpochybňování utrpení lidí, které se v době druhé světové války odehrávalo v táboře v Letech,“ ujistil na tiskové konferenci. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že Okamurova slova považuje za omluvu a ta mu stačí.
Janu Bartoškovi však nestačí. „Vyjádření pana Okamury beru tak, že říká, co se mu zrovna hodí,“ podotkl. Pokračuje tak pokus o Okamurovo odvolání z vedení sněmovny. K tomu bude nejprve potřeba 80 poslaneckých podpisů, aby se sněmovna tématem vůbec zabývala.
Bartošek je přesvědčen, že navzdory Babišovu stanovisku není snaha o odvolání místopředsedy sněmovny odsouzena k nezdaru. „Vím o některých lidech z hnutí ANO, že jsou připraveni se k iniciativě připojit podpisem,“ naznačil. O tom, že Bartoškův návrh podpoří, uvažuje i ODS, TOP 09, STAN a ČSSD, budou o něm diskutovat Piráti. „Ohledně KSČM mi bylo slíbeno, že bude navrženo, že kdo se chce připojit, může,“ dodal místopředseda KDU-ČSL.
Domnívá se přitom, že jde v tomto případě o problém, který přesahuje běžný rozměr politických sporů. I proto doufá v podporu alespoň části poslanců ANO. „Podle mě je to jedna z věcí, které se týkají vyloženě svědomí. Poslanci by měli hlasovat v souladu se svým svědomím, nikoli na základě nějakých dohod, když se ustavuje vláda. Je zcela zásadní, když řekneme, že nám nevadí, že někdo popírá holocaust a popírá utrpení a smrt lidí. To není zákon, to je otázka svědomí,“ zdůraznil Jan Bartošek.
Babišův výrok také vadil, ujišťuje Bartošek
Tomio Okamura popř. Miloslav Rozner ovšem zdaleka nejsou první politici, kteří o táboře v Letech hovořili, a poté museli své výroky vysvětlovat či omlouvat. Je tomu necelého půldruhého roku, kdy tehdejší vicepremiér Andrej Babiš prohlásil:
Krátce poté se přímo ve sněmovně za svá slova omluvil. Jeho nejhlasitějším kritikem se na politické scéně stal tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jan Bartošek však odmítl, že by byli lidovci vůči svému někdejšímu koaličnímu spojenci Babišovi příliš vlídní.
„My jsme se proti tomu samozřejmě ozvali,“ ujistil. Odmítl, že by se lidovci snažili tehdejšího ministra financí nerozzlobit, aby nezkomplikoval jednání o odkoupení letského vepřína.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
