Romský aktivista Čeněk Růžička převzal od ministra kultury Daniela Hermana (KDU- ČSL) ocenění Artis Bohemiae Amicis (Přátelům českého umění). Medaili dostal za svoje aktivity týkající se tábora v Letech u Písku. Ministři se na konci srpna dohodli, že vepřín stojící na místě koncentračního tábora pro Romy odkoupí od majitele vláda.
Aby Češi nezapomněli na tábor v Letech: Romský aktivista Růžička dostal ocenění
2 minuty
Růžička dostal ocenění za dlouholeté aktivity v Letech
Růžička je předsedou Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Podle Hermana to byl právě on, kdo se zasloužil, aby historie kolem tábora v Letech získala zájem veřejnosti.
Ministr zmínil, že se spolu s Růžičkou znají více než dvacet let. Od něj se také v době svého působení v České biskupské konferenci a později na Ústavu pro studium totalitních režimů o historii tábora dozvěděl.
„Přišlo mi až absurdní, že by si společnost dovolila udržovat prasečák na místě, kde ta samá společnost týrala naše lidi. Proto tak bojuju,“ poznamenal Růžička.
Je třeba, aby většinová společnost znala romskou kulturu, aby znala také osudy romských spoluobčanů. To může pomoci i k narovnání současného vztahu.
Herman ho označil za člověka, který reprezentuje skupinu „velice drsně zasaženou rasovou nenávistí“. Uvedl, že součástí kultury musí být i „kultura připomínání“, a to i těch kapitol historie, na které se nevzpomíná dobře. Růžička k tomu uvedl, že táborem v Letech prošla i jeho matka, on sám se ale o jeho existenci dozvěděl se zpožděním.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech
Na místě koncentračního tábora, kde byli za druhé světové války internováni Romové z protektorátu Čechy a Morava, stojí od 70. let minulého století vepřín. O jeho odkupu a zbourání se mluví již více než 20 let, k odstranění vepřína vyzval Česko i Evropský parlament.
Růžička podotkl, že na odkup vepřína a obnovení piety místa věří tak na 75 procent. Obává se, že by celý proces mohly zkomplikovat ještě podzimní volby a nedostatek politické vůle na straně nové vlády.
Tahleta vláda ještě uvolní peníze, omašličkuje je tou kauzou a já doufám, že to dopadne. Pokud by to tak nemělo skončit, tak bude obrovský problém a já budu muset bojovat dál… Zhatit by to mohla politická vůle příští vlády.
Smlouvu se společností Agpi, které vepřín patří, zbrzdila příprava státního rozpočtu na rok 2018, ze kterého peníze na odkup půjdou. Herman ale slíbil, že se vše podaří do voleb. Vláda by smlouvu měla podepsat kolem poloviny října. Následně materiál odtajní a zveřejní i cenu, za kterou vepřín odkoupí.
Medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelům českého umění) uděluje ministerstvo kultury od roku 2000. Loni ji získal například bývalý dirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek.
