Ministr obrany Martin Stropnický na velitelském shromáždění české armády vyzval vedení tuzemských vojsk, aby vypracovalo hned dvě varianty svých investičních plánů. První má počítat s každoročním nárůstem rozpočtu o pět miliard korun, druhý s osmimiliardovým růstem. Tlak na vyšší výdaje do armády spustila už válka na Ukrajině, nyní ho akceleruje tlak Donalda Trumpa na dodržování obranných výdajů států NATO.
Do zbraně? Stropnický chce po armádě hned dva plány na vyzbrojování
Bečvář: Armádě se loni dařilo (zdroj: ČT24)
Podle závazků vyplývajících z českého členství v Severoatlantické alianci mají do obrany ročně proudit nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Toto kritérium v loňském roce splnilo jen Estonsko, Polsko, Řecko a Velká Británie.
Česko výdaje na obranu v posledních letech postupně zvyšuje, ale pohybuje se kolem 1,1 procenta. Výdaje tak dosud nedosáhly ani 1,4 procenta HDP, ke kterým se státy koalice zavázaly do roku 2020. Ministr obrany Stropnický nyní prohlásil, že si nedovede představit, že by se tento koaliční závazek dodržet nepodařilo – a před špičkami tuzemské armády poukázal i na tlak nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která po dodržování závazků volá ještě hlasitěji než ta Obamova.
Stropnický chce od Babiše štědřejší armádní rozpočet
Současný nárůst armádního rozpočtu dosažení slíbených 1,4 procenta HDP nepředpokládá. Podle schváleného výhledu předpokládaný rozpočet na rok 2018 činí 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy, což by bylo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo potřeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliardy a v roce 2020 o necelých osm miliard více.
Stropnický předpokládá, že se jeho úřadu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští rok, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mělo dostat každoročně miliard osm.
Výdaje na armádu
K prudkému zvyšování armádních výdajů byl přitom před časem kritický předseda vlády Bohuslav Sobotka, podle kterého skokový nárůst financí postaví armádu do situace, kdy nebude vědět, za co má peníze utratit (Stropnický nyní po armádě žádá právě tyto plány).
Stejně jako jeho stranický šéf nyní mluví sociálnědemokratický člen sněmovního obranného výboru Antonín Seďa. „Ministerstvo obrany každý rok neutratí víc než čtyři miliardy, takže skokové navýšení je mimo realitu,“ prohlásil. „Závazek dvou procent navíc nemám rád, jsou pokaždé z jiné částky- v návaznosti na hospodářský růst nebo pokles. Armáda by potřebovala s ohledem na dlouhodobé plánování spíše fixní částku.“
Rozšiřovat chce armáda i zahraniční kontakty. Během summitu NATO v Bruselu by měl ministr Stropnický podepsat smlouvu týkající se spolupráce německé 10. obrněné divize a tuzemské 4. brigády rychlého nasazení. „Pro nás je to pochopitelně velmi dobrá zkušenost. Protože náš nejvyšší stupeň je brigáda, takže určitě cvičení na úrovni divize je pro nás přínosem,“ konstatoval náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Bečvář: Máme za sebou úspěšný rok
Velitelské shromáždění české armády se vedle budoucnosti českých vojsk věnovalo i hodnocení uplynulého roku. Náčelník generálního štábu ho označil za úspěšný. Připomněl novelizaci branné legislativy nebo první rok realizace koncepce výstavby armády do roku 2025.
Podařil se podle něj překročit rekrutační cíl, když místo plánovaných 2000 nových vojáků jich bylo přijato 2148. Připomněl také, že se česká armáda v zahraničí účastnila 12 operací a nasadila v nich více než 860 vojáků. Další stovky vojáků byly vyčleněny pro pohotovostní účely pro síly Evropské unie a NATO a další stovky pro případ zhoršení migrace.
Zkušenosti sbírají nově tuzemští vojáci i v Pobaltí, kdy je 110 mužů a žen a víc než třicet kusů techniky je aktuálně na cvičení v Litvě. Generál Bečvář by je měl navštívit za dva týdny - potom rota zamíří do Afghánistánu.