Změny klimatu se nedají zastavit jen klimatickým inženýrstvím, varuje nový model

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Planeta Země se stále více zahřívá – týká se to jak teploty vzduchu, tak i oceánů. Hlavní příčinou těchto klimatických změn je lidská činnost, především uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.

Přes mnoho závazků se stále nedaří množství vypouštěného oxidu uhličitého snižovat, a tak se čím dál více vědců začíná zaměřovat na jiné možné řešení: takzvané klimatické inženýrství neboli geoengineering – tedy cílené zásahy do atmosféry s cílem ochladit planetu. Jednalo by se o vypouštění některých druhů molekul do stratosféry; ty by měly odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Technologické řešení nestačí

Zatím výzkumy tohoto mechanismu proběhly jen teoreticky nebo pozorováním dopadů sopečných erupcí, které působí podobně. Existují znepokojivé obavy, že by takové rozsáhlé experimenty mohly mít neznámé vedlejší dopady, samozřejmě potenciálně i negativní. A je samozřejmě možné, že by taková technologie mohla být zneužita i jako zbraň.


Vědci teď vytvořili vyspělý počítačový model, který měl prověřit, zda je něco takového realistické. Vyšlo v něm, že úprava klimatu by mohla fungovat, ale jen omezeně. Pokud by se totiž i s geoengineeringem dále zvyšovalo množství skleníkových plynů, měly by jejich vyšší koncentrace negativní vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry – ty by se stávaly stále řidšími, až by zmizely úplně.

A pak by ani jakékoliv umělé vypouštění částic nestačilo na zmírnění klimatických změn. Autoři studie tedy varují před spoléháním se na toto technologické řešení klimatické krize, aniž by se dále státy snažily o další výrazné snižování své uhlíkové stopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...