Změny klimatu se nedají zastavit jen klimatickým inženýrstvím, varuje nový model

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Planeta Země se stále více zahřívá – týká se to jak teploty vzduchu, tak i oceánů. Hlavní příčinou těchto klimatických změn je lidská činnost, především uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.

Přes mnoho závazků se stále nedaří množství vypouštěného oxidu uhličitého snižovat, a tak se čím dál více vědců začíná zaměřovat na jiné možné řešení: takzvané klimatické inženýrství neboli geoengineering – tedy cílené zásahy do atmosféry s cílem ochladit planetu. Jednalo by se o vypouštění některých druhů molekul do stratosféry; ty by měly odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Technologické řešení nestačí

Zatím výzkumy tohoto mechanismu proběhly jen teoreticky nebo pozorováním dopadů sopečných erupcí, které působí podobně. Existují znepokojivé obavy, že by takové rozsáhlé experimenty mohly mít neznámé vedlejší dopady, samozřejmě potenciálně i negativní. A je samozřejmě možné, že by taková technologie mohla být zneužita i jako zbraň.


Vědci teď vytvořili vyspělý počítačový model, který měl prověřit, zda je něco takového realistické. Vyšlo v něm, že úprava klimatu by mohla fungovat, ale jen omezeně. Pokud by se totiž i s geoengineeringem dále zvyšovalo množství skleníkových plynů, měly by jejich vyšší koncentrace negativní vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry – ty by se stávaly stále řidšími, až by zmizely úplně.

A pak by ani jakékoliv umělé vypouštění částic nestačilo na zmírnění klimatických změn. Autoři studie tedy varují před spoléháním se na toto technologické řešení klimatické krize, aniž by se dále státy snažily o další výrazné snižování své uhlíkové stopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...