Změny klimatu se nedají zastavit jen klimatickým inženýrstvím, varuje nový model

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Planeta Země se stále více zahřívá – týká se to jak teploty vzduchu, tak i oceánů. Hlavní příčinou těchto klimatických změn je lidská činnost, především uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.

Přes mnoho závazků se stále nedaří množství vypouštěného oxidu uhličitého snižovat, a tak se čím dál více vědců začíná zaměřovat na jiné možné řešení: takzvané klimatické inženýrství neboli geoengineering – tedy cílené zásahy do atmosféry s cílem ochladit planetu. Jednalo by se o vypouštění některých druhů molekul do stratosféry; ty by měly odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Technologické řešení nestačí

Zatím výzkumy tohoto mechanismu proběhly jen teoreticky nebo pozorováním dopadů sopečných erupcí, které působí podobně. Existují znepokojivé obavy, že by takové rozsáhlé experimenty mohly mít neznámé vedlejší dopady, samozřejmě potenciálně i negativní. A je samozřejmě možné, že by taková technologie mohla být zneužita i jako zbraň.


Vědci teď vytvořili vyspělý počítačový model, který měl prověřit, zda je něco takového realistické. Vyšlo v něm, že úprava klimatu by mohla fungovat, ale jen omezeně. Pokud by se totiž i s geoengineeringem dále zvyšovalo množství skleníkových plynů, měly by jejich vyšší koncentrace negativní vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry – ty by se stávaly stále řidšími, až by zmizely úplně.

A pak by ani jakékoliv umělé vypouštění částic nestačilo na zmírnění klimatických změn. Autoři studie tedy varují před spoléháním se na toto technologické řešení klimatické krize, aniž by se dále státy snažily o další výrazné snižování své uhlíkové stopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.