Změny klimatu se nedají zastavit jen klimatickým inženýrstvím, varuje nový model

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Planeta Země se stále více zahřívá – týká se to jak teploty vzduchu, tak i oceánů. Hlavní příčinou těchto klimatických změn je lidská činnost, především uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.

Přes mnoho závazků se stále nedaří množství vypouštěného oxidu uhličitého snižovat, a tak se čím dál více vědců začíná zaměřovat na jiné možné řešení: takzvané klimatické inženýrství neboli geoengineering – tedy cílené zásahy do atmosféry s cílem ochladit planetu. Jednalo by se o vypouštění některých druhů molekul do stratosféry; ty by měly odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Technologické řešení nestačí

Zatím výzkumy tohoto mechanismu proběhly jen teoreticky nebo pozorováním dopadů sopečných erupcí, které působí podobně. Existují znepokojivé obavy, že by takové rozsáhlé experimenty mohly mít neznámé vedlejší dopady, samozřejmě potenciálně i negativní. A je samozřejmě možné, že by taková technologie mohla být zneužita i jako zbraň.


Vědci teď vytvořili vyspělý počítačový model, který měl prověřit, zda je něco takového realistické. Vyšlo v něm, že úprava klimatu by mohla fungovat, ale jen omezeně. Pokud by se totiž i s geoengineeringem dále zvyšovalo množství skleníkových plynů, měly by jejich vyšší koncentrace negativní vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry – ty by se stávaly stále řidšími, až by zmizely úplně.

A pak by ani jakékoliv umělé vypouštění částic nestačilo na zmírnění klimatických změn. Autoři studie tedy varují před spoléháním se na toto technologické řešení klimatické krize, aniž by se dále státy snažily o další výrazné snižování své uhlíkové stopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 26 mminutami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 2 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 19 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.