Změny klimatu se nedají zastavit jen klimatickým inženýrstvím, varuje nový model

Trojice amerických vědců vytvořila počítačovou simulaci, která měla zjistit, jestli je možné ochladit planetu pomocí klimatického inženýrství tak, aby to překonalo dopad zvyšování množství oxidu uhličitého. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Science.

Planeta Země se stále více zahřívá – týká se to jak teploty vzduchu, tak i oceánů. Hlavní příčinou těchto klimatických změn je lidská činnost, především uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv.

Přes mnoho závazků se stále nedaří množství vypouštěného oxidu uhličitého snižovat, a tak se čím dál více vědců začíná zaměřovat na jiné možné řešení: takzvané klimatické inženýrství neboli geoengineering – tedy cílené zásahy do atmosféry s cílem ochladit planetu. Jednalo by se o vypouštění některých druhů molekul do stratosféry; ty by měly odrážet sluneční záření zpět do vesmíru.

Technologické řešení nestačí

Zatím výzkumy tohoto mechanismu proběhly jen teoreticky nebo pozorováním dopadů sopečných erupcí, které působí podobně. Existují znepokojivé obavy, že by takové rozsáhlé experimenty mohly mít neznámé vedlejší dopady, samozřejmě potenciálně i negativní. A je samozřejmě možné, že by taková technologie mohla být zneužita i jako zbraň.


Vědci teď vytvořili vyspělý počítačový model, který měl prověřit, zda je něco takového realistické. Vyšlo v něm, že úprava klimatu by mohla fungovat, ale jen omezeně. Pokud by se totiž i s geoengineeringem dále zvyšovalo množství skleníkových plynů, měly by jejich vyšší koncentrace negativní vliv na tvorbu oblaků ve vyšších vrstvách atmosféry – ty by se stávaly stále řidšími, až by zmizely úplně.

A pak by ani jakékoliv umělé vypouštění částic nestačilo na zmírnění klimatických změn. Autoři studie tedy varují před spoléháním se na toto technologické řešení klimatické krize, aniž by se dále státy snažily o další výrazné snižování své uhlíkové stopy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 3 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 3 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 5 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 5 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 23 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 23 hhodinami

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
včera v 15:12

Evropský pohled