WHO chce přejmenovat opičí neštovice. Název podle ní nedává smysl a stigmatizuje

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce dát opičím neštovicím nový název. Podle agentury DPA to v úterý večer oznámil mluvčí WHO. Poukázal na dlouhodobé snahy nepojmenovávat nemoci po zvířatech nebo regionech, aby se tak předešlo jakékoli možné diskriminaci nebo stigmatizaci.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus už dříve naznačil, že brzy by mohlo být rozhodnuto o změně názvu infekční nemoci. Organizace jenom za letošek eviduje na šestnáct set potvrzených případů a dalších zhruba patnáct set případů, kdy na nákazu existuje podezření. Nemoc se vyskytla v přibližně čtyřiceti zemích, včetně těch, kde je vzácná. V Česku se zatím laboratorně potvrdilo šest případů nákazy opičími neštovicemi.

Název je zavádějící

Pojem opičí neštovice může podle mluvčího WHO ukazovat na jejich původ v Africe. Do května se sice virus a nemoc vyskytovaly téměř výlučně v Africe, ale název je podle něj zavádějící.

Virus opičích neštovic byl poprvé prokázán v roce 1958 u opic v jednom výzkumném ústavu v Dánsku. Podle dnešních znalostí by však měl být rozšířen hlavně mezi malými hlodavci, zatímco opice jsou jen přechodným hostitelem a nemoc se mezi nimi ve skutečnosti příliš nevyskytuje.

Opičí neštovice
Zdroj: ČT24

Nemoc se u lidí začala vyskytovat v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a donedávna byly rozšířeny hlavně v částech střední a západní Afriky.

Už při výskytu koronaviru na konci roku 2019 WHO rychle zakročila, aby zabránila šíření názvů jako wuchanský či čínský virus (podobně jako se tomu po první světové válce dělo u španělské chřipky). Od 11. února 2020 má virus oficiální název SARS-CoV-2 a nemoc, kterou vyvolává, covid-19.

Typická vyrážka spojená s opičími neštovicemi
Zdroj: CDC

WHO na příští čtvrtek svolala zasedání krizového výboru, aby vyhodnotil, jestli opičí neštovice představují ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Onemocnění má ve většině případů lehký průběh, projevuje se horečkou a hnisavými pupínky na kůži. Přenáší se blízkým kontaktem mezi lidmi nebo například při sdílení oblečení nebo ložního prádla.