Vědci vytvořili „mimozemskou“ DNA, místo čtyř písmen jich má osm

Vědci financovaní NASA dokázali vytvořit molekulární systém, který umí ukládat a dál předávat informace podobně jako DNA. Tento úspěch naznačuje podle autorů výzkumu, že ve vesmíru by mohla existovat alternativa k životu založenému na DNA, jak ho známe ze Země.

Tento molekulární systém, který není živý, říká vědcům, že pokud budou hledat ve vesmíru život, budou si muset rozmyslet, po čem vlastně pátrají. Výzkumníci ho představili světu v odborném časopise Science.

DNA je složitá molekula, která ukládá a předává dál genetické informace. Předává si ji z rodiče na potomka každý známý tvor na Zemi. Její klíčové složky tvoří čtyři nukleotidy, jež vytváří písmena v genetické abecedě, kterou se píše kniha života. Ale podle nového výzkumu by na jiných světech mohla tato genetická kniha vypadat úplně jinak, než jsme zvyklí – možná by byla natolik odlišná, že bychom nepoznali její písmena.

„Hledání života je pro NASA stále důležitějším cílem a tato práce nám pomůže vyvinout účinné nástroje i experimenty, jimiž po něm pátráme,“ uvedla Lori Glazeová, ředitelka Oddělení planetárních věd v NASA.

Jedním ze způsobů, jak si zcela odlišné mimozemské organismy představit, je pokusit se vytvořit v laboratořích na Zemi něco zcela cizího. A právě to udělal tým vědců vedený Stevem Bennerem na Floridě. Jejich molekulární systém napodobuje DNA, ale s jedním podstatným rozdílem: nemá čtyři výše popsaná „písmena“, ale osm.

Kromě normálních, v pozemské přírodě přirozených nukleotidů adeninu, thyminu, guaninu a cytosinu má ještě další čtyři, umělé. Ty napodobují oblasti v normální DNA – výsledkem je struktura ve tvaru dvojité šroubovice.

Na stopě mimozemského života

Bennerův tým nazval svůj výtvor hačimoži – což japonsky znamená „osm písmen“. DNA hačimoži splňuje všechny požadavky, které existují na ukládání, přenos a vývoj informace v DNA živých organismů. „Pečlivou analýzou úloh tvarů velikostí a struktur v DNA hačimoži tato práce rozšiřuje naše porozumění typům molekul, které by mohly ukládat informace u mimozemských forem života na zcela cizích světech,“ popsal Benner.

Tento fenomén je pro vědu zatím v podstatě neprozkoumaný – protože žádná cizí mimozemská DNA nebyla doposud objevená, nemohli ji vědci zkoumat. A tak si ji vytvořili sami, v laboratoři. Chtějí tím získat odpovědi na otázky, jak a kde by mohly mimozemské organismy existovat – protože právě tím směrem by se potom daly namířit přístroje nebo poslat sondy.

Výzkum je ale důležitý i pro lepší pochopení těch nejzákladnějších otázek pozemské biologie – tedy jak se život dává dohromady, jak vzniká a proč nabývá právě takových tvarů, jaké má. Nicméně jeho hlavní cíl míří daleko za hranice Země.

„Pokud získáme hlubší porozumění pro to, co je ve vesmíru možné, můžeme chystat vhodnější přístroje a také dávat misím jiné, účinnější parametry. A tedy – můžeme být úspěšnější v pátrání po mimozemském životě,“ uvedla Mary Voyteková, která pracuje jako astrobioložka pro NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 5 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 5 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 9 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57
Načítání...