Vakcína by mohla být na konci října, Česko ji bude mít v prvním pololetí 2021, říká Roman Prymula

Během úterý opět počet případů covidu-19 překročil stovku. Podle Romana Prymuly, vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví, jsou taková denní čísla přijatelná a dala se po rozvolnění opatření očekávat. Situaci výrazněji změní teprve očkování proti koronaviru, které ve větší míře čeká v první půlce příštího roku.

Epidemiolog vidí jako jediný větší problém ohnisko na Karvinsku, které se ale zřejmě daří také potlačovat. Současná data nenaznačují, že by se virus masivně šířil mimo tamní komunitu. 

Další měsíce budou podle Prymuly z hlediska kontroly pandemie u nás vypadat podobně jako nyní: soustředí se na lokální a cílenou kontrolu podniků, nemocnic a dalších kolektivů, kde se virus objevil.

V zahraničí se objevují i větší omezení celých měst nebo regionů – tomu je třeba snažit se podle Prymuly bránit. Tato větší opatření jsou zapotřebí, aby se zabránilo lockdownům celých oblastí nebo dokonce států.

Očkování bude velmi brzy

Současný stav by mohl trvat až do doby, než se objeví účinné očkování – ale to je výrazně blíže, než to vypadalo. „Pokud se podaří, co je slibováno, první vakcíny by měly být na konci října a masivnější penzum na začátku roku,“ řekl pro ČT24 Prymula. To ale podle něj neznamená, že v ten moment jí bude dostatek pro všechny.

První očkování proti koronaviru už existuje, bylo registrováno v Číně a má omezení jen na čínskou armádu. Zatím neexistují výsledky, jak je úspěšné, ale naznačuje míru poznání této nemoci i pokrok v boji proti ní.

Výroba miliard dávek je velmi složitá, velké společnosti podle Prymuly ale tvrdí, že jsou schopné vyrábět stovky miliony dávek. Ani to sice nebude stačit pro všechny, epidemiolog tedy věří, že ve většině zemí světa ji nedostane celá populace, ale jen její část – s největší pravděpodobností ta nejzranitelnější.

Vakcíny se ale budou vyrábět po celý rok. Česká republika by ji měla dostat docela brzy. „Ta vakcína bude v České republice vyráběna, nebude dělena do stříkaček, to bude prováděno v Německu. Doufám, že jednání s majiteli společnosti budou taková, že ta vakcína bude k dispozici pro obyvatele České republiky. Ale zatím nic formalizováno nebylo,“ popsal Roman Prymula. Odhad, kdy se vakcína dostane prvním Čechům, je ale jaro.

Druhá vlna

Virus se podle Prymuly zatím nijak neunavuje – svědčí o tom charakter pandemie v Latinské Americe a ve Spojených státech. Češi se podle epidemiologa nemohou ani příliš spoléhat na to, že je zde virus slabší než třeba v Americe – protože smí Američané cestovat do Chorvatska, mohou se tamní mutace rozšířit Evropou. Ale dosavadní výzkumy příliš rozdílů v chování různých forem covidu-19 nenašly.

„Problém koronaviru je v tom, že nemá sezonní charakter,“ uvedl Prymula. „Ten virus tady je a bude. Podzim je nepříjemný v tom, že budeme v mnohem užším kontaktu v uzavřených místnostech. A druhým faktorem je, že zde bude souběh s chřipkou a dalšími respiračními chorobami,“ řekl český epidemiolog.

Není zatím jasné, jak bude vypadat druhá vlna – v současné době probíhá zejména v Izraeli, kde je podle Prymuly opravdu horší než tamní první.

Vrátí se roušky?

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o tom, že by se na podzim mohly vracet povinné roušky. Podle Romana Prymuly je zapotřebí, aby (pokud k tomuto opatření dojde) platila povinnost plošně a bez výjimek; ze studií vyplývá, že roušky při takovém používání mohou zamezit až 80 procentům přenosu.

Na podzimní návrat koronaviru se současně celý zdravotnický systém připravuje – počtem lůžek, většími diagnostickými kapacitami i dostatkem ochranných pomůcek.

Podle Prymuly je ale iluzí, že by se podařilo v České republice testovat denně třeba 100 tisíc osob – což by na vrcholu chřipkové epidemie k odlišení nemocných s koronavirem od běžných chřipek bylo zapotřebí. Pracuje se už ale na takzvaných multiplexových metodách, které umožní současně vyšetřovat najednou více chorob.

Celosvětově se bude podle vědce tlačit na to, aby lidé se sebemenšími respiračními problémy nechodili do zaměstnání ani k lékaři. Takový tlak by zdravotnické systémy extrémně zatěžoval. Místo toho by lidé měli zpočátku zůstávat doma v dobrovolné izolaci. Na podobném návrhu pracuje i Evropská unie, uvedl Prymula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 10 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...